<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Myčka a pračka mají vlastní filtr. Když ho nevyčistíš, zbytky jídla v něm hnijí a při každém mytí se zápach rozptýlí do kuchyně. Filtr vyndej, omyj pod tekoucí vodou a kartáčkem odstraň mastný film. Hadici odpadu zkontroluj, jestli není zlomená nebo plná usazenin. Někdy stačí hadici vyměnit za hladkou, bez vln, kde se nic nedrží.<br>
<br>
<br>
<br>
Buchty a koláče z jednoho základu se liší jen tvarem a náplní. Pro buchty těsto vyválejte na plát silný asi půl centimetru, krájejte čtverce, naplňte tvarohem, mákem nebo povidly a spojte rohy k sobě. Pro koláče stačí těsto vtlačit do plechu, okraje lehce vytáhnout a potřít rozšlehaným vejcem. Náplň klidně přidejte až po druhém kynutí, aby těsto pod ní nevlhlo.<br>
<br>
<br>
<br>
Dech je nejlepší diagnostický nástroj, který máte zdarma. Pravidelně psa pozorujte v klidu, když leží. Všímejte si frekvence a hloubky dýchání, zbarvení dásní a jazyka. Zdravé dásně jsou růžové, vlhké a při stlačení se rychle plní krví. Bledé, šedé nebo namodralé dásně znamenají okamžitý problém. Kašel, sípání nebo sípavý nádech po běžné procházce také nepatří k normálu.<br>
<br>
<br>
<br>
Ovzduší v domácnosti ale neřeší všechno. Pokud máte alergii na pyly, klíčové je větrání. Větrejte krátce a intenzivně, ideálně brzy ráno nebo po dešti, kdy je pylů ve vzduchu méně. Dlouhé otevřené okno během slunečného dne je přesně to, co vám přivede pyl přímo do ložnice. Po příchodu z venku se převlečte a osprchujte, než si sednete na postel. Vlasy a kůže jsou hlavní nosiče pylů.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Než zvíře vstoupí do bytu,</span> musíte si přiznat jednu věc: hygiena není o tom, jak často uklízíte, ale jak předcházíte tomu, co se nedá uklidit. Vlhkost, zápach a bakterie se neobjeví přes noc. Vznikají tam, kde se pravidelně opakuje stejná chyba – mokrá podestýlka, přeplněný záchod, miska s vodou na stejném místě týden. Začněte tím, že si doma vyčleníte zónu pro zvíře. Neobývaný roh, chodba, místo u dveří. Čím menší prostor zvíře obývá, tím snáz ho udržíte v suchu a čistotě.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na ruce. Po kontaktu se zvířetem, po čištění záchodu a před jídlem si je umyjte teplou vodou se mýdlem. Zvlášť u dětí a u lidí s oslabenou imunitou to není formalita. Pokud se doma objeví průjem, zvracení nebo neobvyklý zápach, který se vrací i po vyčištění, řešte to hned. Odložená hygiena se nevyplatí, protože se z ní stane zvyk. Pravidelnost je důležitější než síla prostředku.<br>
<br>
<br>
<br>
Hygiena domova se zvířetem není o dokonalosti. Je o tom, že každý den uděláte tři malé věci: zkontrolujete vlhko, vyměníte špinavé za čisté a oddělíte zóny. Když to zvládnete, zvíře i vy budete dýchat lépe. A domov nebude vonět po chemii, ale po ničem – což je ten nejlepší výsledek.<br>
<br>
<br>
<br>
Vzduch a povrchy rozhodují víc než vůně Zápach se nedá vyřešit osvěžovačem. Ten jen překryje to, co se rozkládá. Skutečný problém je v površích: koberce, čalounění, spáry mezi parketami. Pokud zvíře žije v bytě, investujte do pratelných krytů na sedačku a podložek pod misky. Koberce vysávejte s filtrem, ne jen zběžně. Jednou za čas je vyčistěte párou, protože ta ničí zárodky v hloubce vláken. Vzduch větrejte krátce a prudce, ne na mikroštěrbinu celý den. Vlhko v bytě svědčí plísním, které pak dráždí dýchání zvířete i lidí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je srovnávat psa s jinými psy místo s ním samým. To, že sousedův pes je zdravý, nic neznamená. Druhá chyba je odkládat návštěvu veterináře s výmluvou, že pes „ještě jí a běhá". Třetí je podávat lidské léky nebo potravinové doplňky bez porady. Všímejte si tedy hlavně toho, co se změnilo u vašeho psa, zapište si to a při podezření jednejte hned.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je mýt vše stejnou utěrkou. Misky, záchod, podlahu a podestýlku oddělte. Každá zóna má svůj hadr, svůj prostředek a svůj čas. Na plastové misky a záchody nepoužívejte agresivní chemii, která zanechává pach. Zvíře pak přestane jíst nebo záchod odmítne. Stačí horká voda, běžný prostředek na nádobí a důkladné opláchnutí. Pokud zvíře žije v kleci, čistěte ji vsedě na novinách, abyste viděli, co vypadává. Podestýlku vyhoďte do uzavíratelného sáčku, ne do koše v kuchyni.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je vlhkost. Podestýlka u hlodavců, kočičí záchod nebo pelíšek psa musí být suché. Sáhněte na ně rukou – pokud cítíte chlad a vlhko, je to špatně. U podestýlky platí, že se mění celá, ne jen její viditelná špinavá část. U koček stačí záchod zbavit hrudek dvakrát denně a jednou týdně vyměnit veškeré stelivo. U psů po každé venčení zkontrolujte tlapky a okolí čumáku, kde se drží vlhko a nečistoty.
