Umyvadlo a zrcadlo snesou běžnou omyvatelnou barvu. Prostor kolem vany a sprchy ale potřebuje buď obklad, nebo barvu určenou přímo do vlhka a opakovaného kontaktu s vodou. Strop bývá opomíjený — horká pára stoupá vzhůru a právě tam se tvoří plíseň nejdřív. Na strop se hodí barva s antifungalní složkou, případně obklad jen v části nad sprchou. Spáry mezi obklady nikdy nenechávejte nedokončené, jinak do nich zatéká a drží se v nich nečistota.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve odstraňte přebytek. Polštářkem z čistého bílého hadříku nebo papírové utěrky přitlačte na skvrnu a nechte tuk vsáknout. Netřete! Třením zatlačíte mastnotu hlouběji a rozšíříte ji do stran. Utěrku měňte, jakmile se nasytí. U sedaček s odnímatelným potahem zkontrolujte etiketu, zda vůbec můžete použít vodu a jakou teplotu výrobce povoluje. U koženky a semiše je postup jiný – semiš se nesmí namočit a koženka nesnáší agresivní rozpouštědla.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde vzniká nejčastější zdroj zápac<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor u vestavby do starších panelákových kuchyn<br>
<br>
<br>
<br>
Sledujte signály, které ukazují, že hygiena nestačí: zápach, který se vrací do dvou dnů, mastná srst, zarudlá kůže, průjem, nechutenství nebo apatie. To nejsou známky lenosti, ale často začínající infekce nebo parazitózy. V takovém případě izolujte zvíře od ostatních, důkladně vyčistěte jeho prostor a vyhledejte veterinární pomoc. Prevence spočívá v pravidelnosti, ne v intenzitě: krátký úklid každý den udrží zdraví lépe než velké gruntování jednou za měsíc.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlhkost je nejčastější důvod, proč podlahy v českých domácnostech vypadají po pár letech opotřebeně. Dřevo, korek i lamino mají jednu společnou vlastnost: přijímají vlhkost ze vzduchu i z podkladu a mění kvůli tomu svůj objem. Pokud se rozhodujete, co položit do koupelny, kuchyně, na chodbu nebo do sklepa, musíte nejdřív zjistit, odkud vlhkost přichází. Bez toho je jakákoli volba materiálu jen hádání.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Nejprve změřte vlhkost</span> podkladu. U betonu se orientujte podle hmotnostních procent – obvykle se doporučuje hodnota do dvou procent, u anhydritu ještě méně. Měření provádějte vlhkoměrem, ne odhadem podle toho, že beton „vypadá suchý". Zvlhčený povrch poznáte i podle toho, že se na něm tvoří mapy, dlaždice se zvedají nebo se pod linem tvoří bubliny. Pokud je podklad vlhký, žádná podlaha to dlouho nevydrží, ani ta s impregnací.<br>
<br>
<br>
<br>
Co udělat s vlhkostí dřív, než položíte podlahu Proti vlhkosti zespodu pomůže hydroizolace. U novostaveb se často vynechává, protože se počítá s tím, že beton „doschne". Jenže vysychání trvá měsíce a v některých případech i roky. Nanesení asfaltové nebo cementové hydroizolace není zbytečnost – chrání dřevo i korek před trvalým pnutím. U laminátu je situace stejná, i když je povrch odolný vůči vodě; jádro z HDF desky vlhkost nasává a deska se nafoukne u spojů. Typickou chybou je položení podlahy na vlhký potěr s tím, že se to „nějak srovná".<br>
<br>
<br>
<br>
Pokud je prostor trvale vlhký, jako jsou sklepy nebo prádelny, zvažte jiný materiál než dřevo, korek nebo lamino. V takovém případě jsou vhodnější dlažba, vinyl nebo litá podlaha. Pokud už podlahu z těchto materiálů máte a objevily se bubliny či spáry, neřešte to přebroušením ani nátěrem. Nejprve najděte zdroj vlhkosti, jinak se problém vrátí do několika měsíců.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b5scripts026.jpg&dl=1" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">U korku a dřeva počítejte s dilatací. Nechte u stěn mezeru podle velikosti místnosti, obvykle několik milimetrů na metr šířky. Lamino potřebuje dilataci ještě větší, protože při nabobtnání se už nedá vrátit do původního stavu. Další častou chybou je použití parozábrany pod dřevěnou podlahu – ta vlhkost uzavře a dřevo shnije zespodu. Pod dřevo patří difuzně otevřená podložka, pod lamino naopak parotěsná fólie.<br>
<br>
<br>
<br>
Druhým krokem je větrání a vytápění. V místnostech, kde se vaří, pere nebo se suší prádlo, vzniká vlhkost vzdušná. Pokud ji neodvádíte, sráží se na studené podlaze a proniká do spár. Pomůže pravidelný průvan, digestoř a v zimě vyhřívání podlahy. Naopak nadměrné topení vzduch vysušuje, což dřevu a korku škodí také – začnou se tvořit praskliny. Optimální relativní vlhkost vzduchu se pohybuje mezi 40 a 60 procenty.
