Běžná chyba je dolévat tinkturu novým alkoholem do staré lahve. Tím smícháš dvě různé šarže a ztratíš přehled o stáří. Druhá chyba je skladovat obojí v koupelně. Vlhko a teplo z koupele jsou pro olej i tinkturu nejhorší kombinace. Třetí chyba je otevírat lahvičku každý den jen na čichnutí. Každé otevření pustí dovnitř vzduch a ven těkavé látky.<br>
<br>
<br>
<br>
Placky dávejte na pánev až ve chvíli, kdy je tuk opravdu horký. Těsto nabírejte lžící, rozetřete do tenké vrstvy a netlačte na něj. Silná vrstva se uvnitř nepropeče, zůstane syrová a při otáčení se roztrhne. Otáčejte až tehdy, když jsou okraje zlatavé a spodní strana drží pohromadě – poznáte to podle toho, že se placka sama uvolní od dna. Otáčení příliš brzy je druhý nejčastější důvod neúspěchu.<br>
<br>
<br>
<br>
První příznaky se objeví do 24 hodin. Listy náhle ztratí turgor, svěsí se nebo změknou, i když je substrát vlhký. Okraje se stočí, objeví se vodnaté, tmavé skvrny, které se rychle zvětšují. U některých druhů listy zežloutnou nebo opadají během dvou dnů. Kořeny mohou zhnědnout a změknout, což se projeví zápachem z substrátu. Pokud rostlina shodí všechny listy, ale stonky zůstanou pevné a zelené, má šanci.<br>
<br>
<br>
<br>
Skřínky plné vzduchu jsou dražší než nová lin<br>
<br>
<br>
<br>
Behák neboli zánět šlach na běháku vzniká u slepic nejčastěji tam, kde pták celý den stojí na tvrdém, vlhkém nebo znečištěném povrchu. Není to náhlá nemoc, ale výsledek mnoha hodin tlaku a tření. První signál bývá nenápadný: slepice našlapuje opatrně, méně hrabe, sedá si na stranu a při kontrole cítíte na běháku teplé, oteklé místo. Když se to podcení, přidá se infekce, pták přestane docházet k vodě a krmivu a stav se rychle zhorší. Prevence stojí na dvou věcech – suchu a měkkém podkladu.<br>
<br>
<br>
<br>
Droždí nejdřív rozmíchejte v troše vlažného mléka s lžičkou cukru a nechte deset minut vzejít. Když se nevytvoří pěna, droždí je mrtvé a těsto nikdy nevykyne. Do mísy pak dejte mouku, tvaroh, žloutky, cukr a vzešlý kvásek. Přidejte změklé máslo až nakonec, když je těsto částečně spojené. Sůl přidávejte vždy až s moukou, nikdy ji nesypte přímo na droždí, jinak ho zabijete.<br>
<br>
<br>
<br>
U přehřátí, například když rostlina zůstane v autě nebo na přímém slunci, postupujte opačně. Přesuňte ji do stínu a postavte na misku s mokrými kamínky, aby se zvýšila vlhkost vzduchu. Nechlaďte ji ledovou vodou ani nepřesouvejte do klimatizované místnosti s teplotou pod 15 °C. Listy, které jsou spálené do bíla nebo papírově suché, odstřihněte až po týdnu, kdy už je jasné, která pletiva odumřela.<br>
<br>
<br>
<br>
Regenerace trvá obvykle tři až šest týdnů. Nové výhony se objeví nejdřív na stoncích, ne na poškozených listech. Pokud se do měsíce neobjeví žádný nový růst a substrát zapáchá, rostlina už nepřežije. Prevence je jednoduchá: při nákupu v zimě používejte termoobal, doma rostlinu postavte na klidné místo a první zálivku odložte o několik dní.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: zalití hned po příchodu domů, hnojení ve snaze rostlinu povzbudit, přesun z extrému do extrému a okamžité přesazování. Přesazovat se má až po stabilizaci, tedy po dvou až třech týdnech, kdy rostlina začne rašit. Také se nevyplatí rostlinu rosit, pokud má chladné listy – voda na povrchu podporuje plísně. Během přepravy v chladu obalte květináč novinami nebo látkou a rostlinu přenášejte v tašce, ne v ruce. Nikdy ji nenechávejte v autě na slunci ani na mrazu déle než pět minut.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak rostlinu zachránit po prochladnutí nebo přehřátí Okamžitě přemístěte rostlinu do stabilního prostředí s teplotou mezi 18 a 22 °C, mimo průvan, přímé slunce i topení. Nezalévejte. Po teplotním šoku jsou kořeny ochromené a voda v substrátu způsobí hnilobu. Počkejte 3 až 5 dní, dokud substrát neproschne do hloubky jednoho centimetru. Poté zalijte menším množstvím odstáté vody o pokojové teplotě. Nepřihnojujte minimálně měsíc. Odstraňte poškozené listy, ale ponechte ty, které drží na stonku, i když mají skvrny – rostlina z nich ještě čerpá živiny. Pokud stonek u báze měkne, odřízněte zdravou část a zkuste zakořenit řízek.<br>
<br>
<br>
<br>
Teplotní šok vzniká nejčastěji ve chvíli, kdy se rostlina přesune z teplého a vlhkého prostředí do chladného, suchého nebo naopak z přetopeného interiéru do mrazivého vzduchu. Typicky jde o cestu ze skleníku nebo obchodu domů v zimě, kdy teplota klesne pod nulu, nebo o letní přechod z klimatizované místnosti na rozpálený balkon. Pletiva listů a kořenů reagují během několika minut až hodin. Čím je rostlina menší a čím větší je rozdíl teplot, tím horší následky.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrolujte běháky jednou týdně, při podezření denně. Sledujte teplotu, otok, zarudnutí a to, zda slepice našlapuje na celou nohu. Při teplém otoku a kulhání izolujte ptáka do čistého, suchého a měkkého boxu a zavolejte veterináře. Většina případů beháku se dá zvládnout, pokud se suchý a měkký podklad nastaví včas. Když se ale vlhká podestýlka a tvrdá podlaha vymění až ve chvíli, kdy slepice kulhá, léčba je delší a návrat do nosnosti nejistý.
