Častá chyba je přeplněný koutek. Rodiče nakoupí barevné boxy, nástěnky, samolepky a police, ale dítě pak nemá kam položit otevřený sešit. Další chyba je umístit koutek do dětského pokoje, kde jsou všechny hračky. Pokud to jde, oddělte pracovní místo alespoň nízkou policí nebo závěsem, který se dá zatáhnout. Dítě tak vidí hranici mezi učením a hraním. Stejně důležité je, aby koutek nebyl v místnosti, kde někdo jiný spí nebo pracuje na dálku.<br>
<br>
<br>
<br>
Úpravu jídelníčku dělejte postupně. Najednou ubrat polovinu znamená, že pes bude mít hlad a vy to vzdáte. Snižte dávku o deset až patnáct procent a vydržte dva týdny. Zvažte psa každý týden na stejné váze, ideálně ráno před krmením. Úbytek by měl být pomalý, zhruba jedno až dvě procenta hmotnosti za týden. Rychlé hubnutí je pro psa rizikové, zejména u malých plemen a u psů s jinými zdravotními problémy.<br>
<br>
<br>
<br>
Rohy mezi koutem a zdí jsou často jediné místo, kam se vejde něco vyššího. Tenká skříňka hloubky do patnácti centimetrů se vejde i na úzkou stěnu a pojme ručníky i kosmetiku. Musí ale mít větrací mezery, jinak se v ní drží vlhkost a ručníky začnou páchnout. Dvířka volte posuvná nebo výklopná, ne otevírací do strany – u koutu se vám do prostoru nevejdou a budete do nich narážet loktem.<br>
<br>
<br>
<br>
Než tedy koupíte cokoli hotového, zkuste sestavit úložný plán z toho, co už doma máte – věšák, háčky, malá police. Až pak řešte, co dokoupit. Většina koupelen nepotřebuje další nábytek, ale lépe rozmístěné věci, které už v ní jsou.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si prohlédnete celý plodnice, nejen klobouk. Důležité je, kde houba roste: na zemi, na dřevě, v mechu, u kořenů. Dále sledujte tvar klobouku, barvu a hustotu lupenů nebo rourek, přítomnost prstenu a pochvy, barvu a tvar třeně. Teprve kombinace těchto znaků vám dá rozumnou jistotu. Pokud si nejste jistí, houbu nechte v lese.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je krmit „pro dobro psa". Pamlsky a zbytky z talíře nejsou projev lásky, ale přebytečné kalorie. Druhá chyba je spoléhat na „light" krmivo, ale dávat ho ve stejně velké porci jako předtím – energetická hodnota sice klesne, ale objem ne. Třetí chyba je vzdát to po měsíci, kdy pes vypadá stejně. Změny na váze přicházejí pomalu a tuk se odbourává nerovnoměrně. Vydržte alespoň dva až tři měsíce a měřte obvod hrudníku krejčovským metrem. Často se zmenší dřív, než se pohne ručička váhy.<br>
<br>
<br>
<br>
Při přejímce se kontroluje průhyb uprostřed pole a rovinnost latí. Pokud se deska prohne už při mírném tlaku rukou, je rozteč příliš velká nebo je rošt nedostatečně spojený. Oprava po obložení je drahá, proto se vyplatí věnovat čas rozvržení ještě před prvním šroubem. Správně dimenzovaný rošt poznáte podle toho, že deska drží pevně, spáry zůstávají rovné a strop se nevlní.<br>
<br>
<br>
<br>
Vůně a chuť: nikdy neochutnávejte syrové houby. Chuť se testuje až po dokonalé tepelné úpravě a i tak jen u druhů, které bezpečně znáte. Některé jedovaté houby chutnají příjemně a smrtelně jedlá muchomůrka zelená má chuť mírnou, nijak výraznou.<br>
<br>
<br>
<br>
Začni u vertikálního prostoru. Většina lidí ukládá věci do výšky očí a výš, ale spodní část místností a horní hranice nábytku zůstávají prázdné. Na zeď nad pracovní stůl patří otevřené police, do kterých dáš knihy, dokumenty a krabice. Nad postel lze umístit úzkou polici na knihy a brýle. Nad dveřmi se vejde řada mělkých krabic na sezónní oblečení nebo boty. Pod postelí využij úložné boxy na kolečkách, ale pozor na výšku — musí se vejít i s rámem postele.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické omyly: lidé věří, že jedovaté houby černají stříbro, že se dají poznat podle červů, že oloupaná kůže z klobouku odstraní jed. To všechno jsou mýty. Stejně nebezpečné je spoléhat na to, že houba rostoucí na stejném místě jako loni je letos stejná. Druhy se mohou měnit a jeden omyl stačí.<br>
<br>
<br>
<br>
Pohyb přidávejte chytře. Dvě krátké procházky denně nestačí, pokud pes celý den leží. Prodloužit jednu z nich o patnáct minut je lepší než měnit celý režim. U psů s nadváhou vynechte skákání a prudké sprinty, zatěžují klouby. Vhodná je chůze, klidné tempo, čichání a postupné zvyšování vzdálenosti. Pokud pes kulhá nebo se po procházce loudá, uberte. U starších psů a plemen s krátkým čumákem se poraďte s veterinářem, protože některé aktivity jim mohou škodit.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, co pes skutečně sní Než sáhnete po dietě, změřte krmivo. Většina majitelů sype granule od oka a množství kolísá podle toho, jak pes vypadá prosebně. Odměřte denní dávku odměrkou nebo kuchyňskou váhou a rozdělte ji na dvě až tři části. K tomu odečtěte vše, co padne mimo misku: pamlsky při výcviku, kousky od stolu, okusování kostí. Právě tady vzniká nadváha nejčastěji. Pes, který dostává k večeři ještě „něco malého", může mít klidně o třetinu energie víc, než potřebuje.
