Co se stane, když s rovnátky vynecháte nit a mezizubní kartáček

Typickou chybou je vynechání čištění jazyka a patra. Bakterie se tam usazují stejně jako na zubech a způsobují zápach a šíření zánětu. Další chybou je příliš tvrdý kartáček nebo příliš silný tlak. Štětiny se rychle roztřepí, nedosáhnou do záhybů a dásně spíš podráždí. Rovněž se nevyplácí spěchat. Čištění s rovnátky zabere dvakrát až třikrát déle než bez nich. Pokud ho odbudete za třicet sekund, plak zůstane a výsledek se nedostaví. <img src="https://live.staticflickr.com/5524/11695714025_b5c6c8c5ac.jpg" alt="Rekonstrukce bytu 002" style="max-width:450px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Poškozené listy neodstraňujte hned, dokud nejsou úplně hnědé a suché. Rostlina z nich ještě nějakou dobu čerpá živiny. Teprve pak je odstřihněte čistými nůžkami u stonku. Prvních čtrnáct dní nepřihnojujte. Hnojivo by podnítilo růst, na který rostlina nemá sílu, a spálilo by zbylé kořínky. Stejně tak ji nepřesazujte, i když se zdá, že substrát je špatný. Přesazení po šoku znamená druhý šok. Záchrana trvá tři až šest týdnů. Poznáte ji podle toho, že se listy přestanou kroutit a na vrcholu nebo u báze se objeví nový pupen. Do té doby udržujte stabilní podmínky: stejnou teplotu, stejnou zálivku, žádné přesuny. Typická chyba je zalít rostlinu "na jistotu" hned po návratu domů. Další častou chybou je postavit ji na topení, aby jí nebylo zima — teplý suchý vzduch poškození jen prohloubí. Někteří pěstitelé ji dají do koupelny kvůli vlhku, ale pokud tam netopí a je tam chladno, stav se zhorší. Co dělat v prvních hodinách Rostlinu nepřesouvejte na přímé slunce ani k radiátoru. Postavte ji do místnosti s teplotou kolem osmnácti až dvaceti stupňů, bez průvanu, do rozptýleného světla. Substrát zkontrolujte prstem do hloubky dvou centimetrů. Je-li mokrý, nezalévejte vůbec, protože poškozené kořeny vodu neodeberou a začnou hnít. Je-li suchý, dejte jen malé množství vody o pokojové teplotě, nikdy studené. Rosit můžete pouze vzduch kolem rostliny, ne listy samotné, jinak na měkkých pletivech vzniknou plísně. Rovnátka nejsou jen otázka estetiky. Během léčby se na povrchu zubů a v okolí dásní hromadí víc plaku než obvykle, protože dráty a kroužky vytvářejí místa, kam se zubní kartáček jen těžko dostane. Pokud se o dutinu ústní nestaráte cíleně, dochází k demineralizaci skloviny, vzniku bílých skvrn a zánětu dásní. Tyto změny jsou často nevratné a mohou zůstat i po sundání rovnátek. Prevence je jednodušší než záchrana. Při přepravě v chladu obalte květináč i listy papírem nebo látkou a cestu zkraťte na minimum. V zimě nepřenášejte rostliny ven ani na chodbu. Při větrání je na hodinu přemístěte do jiné místnosti. V létě zase nenechávejte rostliny na přímém slunci za sklem, kde teplota přesahuje třicet pět stupňů. Pokud už k šoku dojde, nepanikařte a nic nezkoušejte násilím. Klid, stín a odměřená zálivka zachrání víc rostlin než jakýkoli zásah. Základem je kartáček s měkkými štětinami a malou hlavou, který se dostane i pod drát. Čistěte zuby po každém jídle, minimálně dvakrát denně důkladně a po zbytek dne alespoň opláchněte ústa vodou. Kartáček držte pod úhlem 45 stupňů ke gingivě a provádějte jemné krouživé pohyby. Na rovnáte se vyhněte tlaku, jinak je uvolníte nebo ohne drát. Elektrický kartáček může pomoci, ale jen pokud zvládnete jeho hlavici vést pomalu a přesně. Praktický postup: vyberte si místo s volným výhledem k horizontu, ale ne do údolí, kde se drží opar. Vezměte si s sebou něco na zakrytí Slunce a poznámkový blok. Zapište si čas, tvar a barvy. Fotografujte s krátkým časem a nízkou citlivostí, jinak barvy přepálíte. Automatika fotoaparátu je u těchto jevů téměř vždy špatná. Zaměřte se na okraj oblaku, ne na jeho střed. Než se pustíte do výběru, zapomeňte na to, co slibuje obal. Rozhoduje složení tkaniny a způsob jejího zpracování. Na první pohled hezké povlečení může po pár praních zešednout, ztratit sytost nebo se rozpadnout ve švech. Abyste se tomu vyhnuli, musíte vědět, podle čeho skutečně vybírat. První příznaky se objeví během několika hodin až dvou dnů. Listy měknou a ztrácejí lesk, okraje hnědnou a stáčejí se dovnitř. U tuholistých druhů, jako jsou fíkusy nebo dracény, se objeví skvrnky podobné popáleninám. Mladé výhony černají od špičky. Pokud rostlina shodí zdravě zelené listy ze středu, jde o silný šok a rozhoduje každá hodina. Naopak žloutnutí spodních listů bývá spíš následek přemokření po šoku, ne šok sám. Teplotní šok vzniká, když se teplota vzduchu kolem rostliny změní během krátké doby o víc než zhruba deset stupňů. Nejčastěji se to stane při přenosu z vytopeného bytu do mrazivého auta, při větrání v lednu nebo naopak při letním přesunu na rozpálený balkon. Rostlina nedokáže tak rychle přizpůsobit pohyb vody v pletivech, a proto reaguje stejně jako při přeschnutí: listy se stáhnou, ochabnou nebo opadají.

Войдите, чтобы оставлять комментарии