Proč se San Siro a Allianz Arena nedají srovnávat?

Kdy přestat zalévat a hnojit Zálivku omezujte už od konce září. Rostlina musí postupně přejít do útlumu, a pokud ji budete dál zalévat a hnojit, vytvoří měkká pletiva, která mráz spálí jako první. Hnojení úplně vysaďte nejpozději v polovině října. Zalévejte jen tehdy, když je substrát opravdu suchý, a to dopoledne, aby přebytečná voda stihla vsáknout a nezmrzla přes noc. Poslední vydatná zálivka před prvním mrazem je důležitá – suchý substrát promrzá hlouběji než vlhký, ale přemokřený hrnec praskne. Malá kuchyň se dá opticky zvětšit světlem, ale jen tehdy, když světlo nesvítí přímo do očí a nevrhá ostré stíny. Základem je vrstvení: jedno světlo nestačí. Potřebujete celkové světlo na stropě, doplňkové světlo nad pracovní plochou a lokální světlo tam, kde skutečně pracujete. Pokud svítíte jen jedním centrálním zdrojem, prostor se naopak opticky stlačí, protože stěny zůstanou ve tmě a kouty zmizí. Nejčastější chyba je nechat truhlík přes zimu na parapetu u okna zvenku a myslet si, že mu stačí, že je u zdi. Další chybou je zalévat přes zimu stejně jako v létě – kořeny pak uhnívají a rostlina zmrzne v mokré půdě. A třetí: ostříhat bylinky na podzim nakrátko. Řez provádějte až na jaře, kdy pominou mrazy, protože rány na podzim zbytečně vysávají sílu a jsou vstupem pro plísně. San Siro a Allianz Arena jsou dva fotbalové svatostánky, které na první pohled spojuje jediné: pojmou přes sedmdesát tisíc diváků. Jenže zatímco jeden stojí v Miláně od roku 1926 a prošel řadou přestaveb, druhý vyrostl v Mnichově na začátku tisíciletí jako zbrusu nová stavba. Pokud se na některý z nich chystáte, tohle je rozdíl, který poznáte už při hledání vchodu. Bylinky v truhlíku nemají stejnou šanci jako ty zasazené v záhonu. Kořeny jsou vystavené mrazu ze všech stran, substrát promrzá rychleji a střídavé tání a mrznutí je ničí víc než samotný mráz. Rozhoduje proto nejen to, jakou bylinku pěstujete, ale hlavně kde truhlík stojí a jak je substrát připravený na zimu. Samotný truhlík je potřeba izolovat. Postavte ho na polystyren, dřevěnou desku nebo na jiný truhlík, nikdy ne přímo na beton nebo dlažbu. Beton táhne chlad a dno truhlíku promrzne jako první. Obalte nádobu bublinkovou fólií, jutou nebo starou dekou, ale nezakrývejte otvory ve dně. Pokud máte truhlík u zdi, přesuňte ho ke zdi chráněné před větrem, ideálně na východní nebo jižní stranu. Nadzemní část bylinek nechte volně, jen silné mrazy pod -10 °C překryjte chvojím nebo netkanou textilií. Na co se dívat: nejdřív najděte Mare Imbrium a Mare Serenitatis, pak hledejte kráter Koperník, Tycho a Clavius. Každý večer vypadají jinak, protože se mění úhel dopadu světla. Zkuste kreslit, co vidíte. Kresba vás donutí sledovat detaily, které byste jinak přehlédli. Měsíc je nejlepší cíl pro učení se trpělivosti a správného zaostřování. Základní pravidlo zní: nepozorujte Měsíc v úplňku. V tu dobu je Slunce za pozorovatelem, svit dopadá kolmo na povrch a reliéf se zploští. Krátery a hory ztratí stíny, takže uvidíte jen jasnou placku bez detailů. Dalekohled navíc zbytečně oslní oko. Nejlepší je Měsíc ve fázi mezi srpkem a polovinou, ideálně dva až čtyři dny po prvním čtvrti nebo před poslední čtvrtí. Terminátor – hranice mezi osvětlenou a tmavou částí – pak vrhá dlouhé stíny a každý kopec je vidět plasticky. Jak nastavit dalekohled a co použít Začněte s malým zvětšením, přibližně 30× až 50×. To stačí na celý disk i na větší moře a krátery. Teprve když je obraz ostrý a stabilní, přidejte zvětšení 100× až 150×. Víc nemá smysl, pokud nemáte kvalitní optiku a klidný vzduch. Měsíc je tak jasný, že při velkém zvětšení bývá obraz rozmazaný tepelnými turbulencemi. Pozorujte z místa, kde není rozpálená střecha nebo asfalt, které do vzduchu sálají teplo. Nejčastější chybou je snaha nacpat do linky myčku, sušičku a velkou troubu, protože se vejdou na papíře. V reálu pak nezbyde místo na krájení. Rozhodněte se, co používáte denně. Pokud vaříte dvakrát týdně, investujte do desky a odkládacích ploch, ne do spotřebičů, které uvidíte jen o Vánocích. Malá kuchyně neunese kompromis na dvou frontách současně. Nejdřív zjistěte, co vlastně máte. Ty nejodolnější jsou trvalky jako tymián, šalvěj, oregano, máta nebo meduňka. Ty zvládnou venku přezimovat i v truhlíku, pokud je chráněný. Naopak bazalka, rozmarýn, majoránka nebo pažitka v nádobě mráz venku většinou nepřežijí a je lepší je přenést dovnitř. Pokud si nejste jistí, podívejte se na štítek od rostliny nebo si všimněte, jestli už na podzim zatahuje – opadavé a polodřevnaté druhy jsou na zimu připravenější.

Войдите, чтобы оставлять комментарии