Nejčastější chyba při šití vlastních bavlněných sáčků na nákup není křivý šev ani ujetý střih. Je to špatná volba látky. Bavlna, která je příliš tenká, se po prvním praní srazí, roztáhne se a sáček ztratí tvar. Naopak příliš tuhá bavlna se špatně šije a v rozích se láme. Ideální je středně těžká bavlna, například plátno nebo kepr s gramáží kolem 200 g/m². Před stříháním látku vyperte a vyžehlete, aby se srazila ještě předtím, než ji nastříháte. Tento krok většina lidí vynechá a pak se diví, že hotový sáček po prvním praní nesedí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejjednodušší je využít sběrný dvůr v místě bydliště. Obce mají ze zákona povinnost zřídit místo pro zpětný odběr elektra. Před cestou si ověřte otevírací hodiny a vezměte si doklad o bydlišti v dané obci. Na dvoře se elektronika odevzdává zdarma, a to i velké spotřebiče, jako jsou pračky, chladničky nebo televizory. Menší kusy se vejdou do běžného batohu, ale pozor na akumulátory – ty se odevzdávají zvlášť, nikdy ne společně s ostatním odpadem.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde končí nejvíc plastu a proč to není ko<br>
<br>
<br>
<br>
Kam s malým elektrem a co si předem ověř<br>
<br>
<br>
<br>
Nákup na váhu bez obalu funguje nejlépe, když si předem připravíte vlastní obaly. Většina prodejen sýpkového zboží povoluje vlastní nádoby, ale málokde je přijmou špinavé nebo mokré. Doma si proto připravte plátěné pytlíky, sklenice, plechovky nebo síťované tašky. Každou nádobu předem zvažte na kuchyňské váze a hmotnost si napište fixem na víčko nebo na visačku. Právě tuto hodnotu pak u pokladny odečtou. Bez ní zaplatíte i za obal, což je nejčastější začátečnická chyba.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/9rziBRFVA1o/hq720.jpg" alt="Baumit Baumacol - rekonstrukce koupelny za víkend" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Během kompostování je potřeba obsah občas promíchat, aby se dovnitř dostal vzduch. V létě stačí jednou za dva týdny, v zimě méně často. Pokud je kompost příliš suchý, postříkejte ho vodou, pokud je příliš mokrý, přidejte suché listí a promíchejte. Hotový kompost poznáte podle tmavé barvy, drobivé struktury a vůně lesní půdy. Obvykle to trvá několik měsíců, u uzavřených kompostérů déle.<br>
<br>
<br>
<br>
Co do bioodpadu patří a co ne Do bioodpadu patří zbytky ovoce a zeleniny, skořápky od vajec, kávová sedlina i s filtrem, čajové sáčky bez kovových sponek, uvadlé květiny a papírové ubrousky. Naopak tam nepatří zbytky vařených jídel s omáčkou, maso, kosti, mléčné výrobky ani olej. Tyto složky přitahují hlodavce a v kompostu vytvářejí zápach. Pozor také na plevel a napadené rostliny, které by mohly kompost kontaminovat semeny nebo chorobami.<br>
<br>
<br>
<br>
První krok je praktický: zaveďte v kuchyni dvě nádoby. Do jedné dávejte zbytky jídla, do druhé obaly a sklo. Na bioodpad stačí menší kbelík s víkem, vyložený papírovou taškou nebo novinovým papírem. Papír vlhkost vsákne a obsah tak nezačne zapáchat během jednoho dne. Běžná chyba je dávat bioodpad do mikrotenových sáčků. Ty se v kompostu nerozloží a v kontejneru na bioodpad navíc znehodnotí celý obsah.<br>
<br>
<br>
<br>
Bioodpad tvoří v běžné domácnosti skoro třetinu odpadu z kuchyně. Zbytky zeleniny, slupky z ovoce, čajové lístky, kávová sedlina nebo karton od vajec. Většina toho skončí v běžné popelnici, přitom stačí málo a může se z toho stát kvalitní hnojivo. Rozhodující je ale oddělit bioodpad od ostatního odpadu už doma a neřešit to až u kontejneru.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdo má jen balkon nebo malou zahradu, může zvolit kompostér uzavřený, který nezabírá mnoho místa. Umístěte ho na stinné místo, kde není přímé slunce. Základem je správný poměr dvou složek: dusíkaté hmoty, tedy čerstvého bioodpadu, a uhlíkaté hmoty, což je suché listí, větvičky, karton nebo piliny. Bez uhlíkaté složky kompost začne hnít a zapáchat. Praktické pravidlo zní přidávat vždy stejný díl suchého materiálu jako čerstvého odpadu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je vhazování zbytků v igelitových sáčcích a nedostatečné míchání. Další problém vzniká, když se do kompostu dostane příliš mnoho mokré trávy bez suchého materiálu. Kompost pak hnije a místo hnojiva vzniká mokrá hmota, která zapáchá a láká mouchy. Trpělivost a správný poměr složek jsou důležitější než drahé vybavení. Kdo začne s tříděním bioodpadu dnes, bude mít za rok vlastní hnojivo a méně odpadu v popelnici.
