Rozkládací pohovka pro hosty dostane zabrat vždy, když přijede návštěva. Přes den je to sedačka, v noci postel. Mechanismus, potah i výplň se opotřebovávají rychleji než u běžného gauče. Aby vydržela roky a nezačala vrzat nebo se propadat, potřebuje jiný režim údržby než pohovka v obýváku, na které se jen sedí.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete přesouvat nábytek, projděte se po pokoji tak, jako byste přicházeli s nákupem v obou rukou. Trasa od dveří k oknu, k pohovce a ke křeslu musí zůstat volná. Když si při chůzi musíte našlapovat bokem nebo uhýbat ramenem, je to špatně. Chodba mezi sedačkou a konferenčním stolkem má mít šířku alespoň 45 centimetrů. Hlavní průchod místností, tedy od vstupu k nejdůležitějšímu místu k sezení, potřebuje kolem 60 až 90 centimetrů.<br>
<br>
<br>
<br>
Dodržujte přípravu povrchu, ta rozhoduje o výsledku víc než značka nátěru. Dřevo obruste postupně zrnitostí 120, 180 a 240, mezi vrstvami vždy odstraňte prach a u oleje i přebytek hadrem. U lakování pracujte v bezprašném prostředí, jinak se do filmu zachytí chlupy a smítka. Typická chyba je nanést silnou vrstvu laku v domnění, že vydrží déle — silná vrstva nestihne vytvrdnout, zůstane lepivá a později popraská. Raději tři tenké vrstvy než jedna tlustá.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je nechat pohovku rozloženou natrvalo. Pružiny a pěna si zvyknou na stlačený stav a po složení už sedák nedrží tvar. Stejně škodí i opak: rozkládat jen kvůli tomu, aby se ukázalo, že to jde. Mechanika má cykly, ne hodiny. Další častá chyba je tahat pohovku za opěradlo, když je potřeba s ní pohnout. Opěradlo není rukojeť, i když tak vypadá.<br>
<br>
<br>
<br>
Pamatujte na údržbu. Lakované plochy přetírejte jen tehdy, když jsou opravdu poškozené — přebroušení a nový lak jsou pracné. Olejované a voskované povrchy obnovujte jednou až dvakrát ročně přetřením oleje, což zvládnete za hodinu. Pokud chcete nábytek jen oživit bez změny barvy, použijte bezbarvý olej nebo vosk. Mořidlo samo o sobě povrch nechrání, vždy ho překryjte olejem nebo lakem, jinak se barva časem vyleští a vybledne.<br>
<br>
<br>
<br>
Protiroztočové potahy mají jiná pravid<br>
<br>
<br>
<br>
Zkuste si zásuvku vytáhnout v obchodě až na doraz. Pokud se vysune celá a odhalí vnitřní prostor, je to výhoda pro ukládání velkých věcí. Pokud zůstane viset v polovině, počítejte s tím, že zadní část zůstane navždy prázdná. U dvířek místo zásuvek platí opak: otevírají se do prostoru, takže potřebujete před komodou alespoň 60 cm volné podlahy. Do úzké chodby nebo za dveře se hodí spíš výsuvy než křídlová dvířka.<br>
<br>
<br>
<br>
Zkouška na zbytku dřeva před finálním nátěrem Než začnete natírat hotový kus, udělejte si zkušební destičku ze stejného dřeva. Naneste na ni všechny zvažované varianty, nechte je vytvrdnout podle návodu a teprve pak porovnejte barvu, lesk a odolnost. U mořidla počítejte s tím, že tón na dubu, buku a smrku vypadá úplně jinak — mořidlo zvýrazní i nerovnoměrnou strukturu. U oleje zase barva po vsáknutí ztmavne, takže výsledný odstín bývá sytější, než ukazuje vzorník. Nikdy nemořte a nenalakujte naslepo.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, na co se nábytek používá. Jídelní stůl, kuchyňská deska nebo pracovní stůl snášejí odřeniny, vlhko a horké nádobí — tam potřebujete tvrdý, uzavřený povrch, tedy lak, případně polyuretanový nebo polyuretan-akrylátový. Skříň, police nebo postel tolik trpí jen minimálně, tam se hodí olej nebo vosk, které se snadno opravují. Venkovní nábytek řešte olejem s UV filtrem, lak na terase brzy popraská a loupe se.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr povrchové úpravy rozhoduje o tom, jak bude nábytek vypadat za pět let i jak často ho budete muset opravovat. Lak, olej a mořidlo nejsou rovnocenné varianty — každý řeší něco jiného. Mořidlo barví, ale nechrání. Olej chrání zevnitř a zvýrazňuje kresbu dřeva. Lak vytváří tvrdou vrstvu na povrchu. Než koupíte první plechovku, ujasněte si, co od nábytku potřebujete.
