Ve chvíli, kdy se pes chystá skočit, udělejte dva kroky vzad a vodítko lehce přibrzděte. Tím psovi vezmete prostor, který potřebuje k výskoku. Zároveň se otočte bokem, abyste nečelili jeho tlaku. Jakmile všechny čtyři tlapy zůstanou na zemi, vodítko povolte a psa pochvalte. Tento sled opakujte vždy, když se pes přiblíží k člověku. Důležité je, že chválíte klid, ne to, že pes přestal skákat až po zásahu vodítka.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr přepravky začíná dřív, než se vůbec podíváte na nabídku. Nejprve si odpovězte na tři otázky: jak je kočka velká, jak dlouhé cesty ji čekají a kdo ji ponese. Kočka musí mít v přepravce prostor, aby se postavila, otočila se a lehla si. Pokud se vzpírá už při vložení, je přepravka malá, i když výrobce tvrdí opak. Změřte kočku od nosu ke kořeni ocasu a připočítejte několik centimetrů na pohyb. Délka přepravky má odpovídat této míře, výška pak tomu, aby se kočka postavila bez dotyku víka.<br>
<br>
<br>
<br>
Opora, výplň a okraj rozhodují víc než vzhl<br>
<br>
<br>
<br>
Během převozu udržujte psa v teple. Podložte ho dekou, ale nezakrývejte mu hlavu. Pokud zvrací, nechte hlavu níže než tělo, aby se neudusil. Nikdy nepodávejte jídlo, pití ani mléko. Mléko neutralizuje jen některé jedy a u jiných zhoršuje vstřebávání. Nepodávejte aktivní uhlí v domácích podmínkách — může zablokovat dýchací cesty a lékař ho musí podat ve správném poměru k váze. Také nezkoušejte „vytáhnout" jed solí nebo hořčicí. Tyto metody způsobí další otravu.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je spěch. Majitelé často chtějí všechno stihnout během jednoho odpoledne, ale kočka potřebuje čas. Pokud ji do přepravky násilím strčíte hned první den, celý nácvik se zhroutí a zvíře si vytvoří negativní spojení, které se bude opakovat při každé další cestě. Stejně chybné je nechat přepravku na chodbě nebo ve sklepě a vytáhnout ji až v den odjezdu. Kočka pak nemá šanci si prostor osahat a reaguje stejně jako na neznámý předmět.<br>
<br>
<br>
<br>
Nácvik zavírání dveří a krátké jízdy Jakmile kočka přepravku ignoruje nebo si do ní sama sedne, zavřete na dvě tři vteřiny dveře, hned je otevřete a dejte pamlsek. Tento krok opakujte několikrát denně, dokud zvíře nezačne zůstávat v klidu i při zavřených dveřích. Potom přidejte zvednutí přepravky ze země a položení zpět. Teprve když to kočka zvládá bez paniky, postavte přepravku do auta a nastartujte motor, aniž byste někam jeli. Zastavte, vraťte se domů, pochvalte. Až po tomto nácviku podnikněte první skutečnou jízdu — nejlépe krátkou, jen kolem bloku, aby si kočka spojila auto s něčím, co skončí.<br>
<br>
<br>
<br>
Během nácviku dávejte pozor na to, jak kočka dýchá a jestli nejí. Odmítnutí potravy je signál, že je stres příliš velký a tempo je potřeba zpomalit. Některé kočky ocení feromonový sprej nastříkaný do přepravky dvacet minut předem, jiné potřebují přikrýt přepravku lehkou plenou, aby měly klid a tmu. Vyzkoušejte obojí a sledujte, co konkrétnímu zvířeti pomáhá. Nikdy nepoužívejte obojek ani vodítko, které by kočku v přepravce mohlo zachytit o mřížku.<br>
<br>
<br>
<br>
Kočka, která přepravku vidí poprvé až v momentě, kdy je potřeba vyrazit k veterináři, ji bude vnímat jako past. Zvíře, které se nikdy předtím v uzavřeném prostoru nepohybovalo, zpravidla ztuhne, začne mňoukat nebo se pokusí o útěk. Tomu se dá předejít tím, že přepravku necháte několik dní stát v obývacím pokoji jako běžnou součást nábytku. Dveře nechte otevřené nebo úplně sundané, dovnitř položte deku, na které kočka běžně spí, a občas tam hoďte pár pamlsků. Cílem není, aby se do přepravky nastěhovala, ale aby si ji přestala spojovat s něčím neznámým a ohrožujícím.<br>
<br>
<br>
<br>
Před samotnou cestou přepravku zajistěte tak, aby se dveře nemohly samovolně otevřít. Do auta ji postavte na podlahu za sedadlo spolujezdce nebo na sedadlo připoutané bezpečnostním pásem, nikdy ji nedržte na klíně. Na delší cestu přibalte podložku, kterou lze snadno vyprat, a vlhčené ubrousky. Po návratu nechte přepravku ještě den otevřenou na obvyklém místě, aby si kočka udržela pocit, že jde o běžnou věc. Pokud nácvik zvládnete trpělivě, ušetříte zvířeti opakovaný stres a sobě poškrábané ruce při každé návštěvě ordinace.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://freestocks.org/fs/wp-content/uploads/2022/10/female_holding_her_phone_on_an_autumn_day_closeup_3-1024x683.jpg" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Než cokoli uděláte, zkontrolujte, co pes skutečně spolkl. Obal, zbytky tablety, rostlina, návnada. Nehádejte. Když pes zvrací, prohlédněte obsah — mohou v něm být zbytky jedu. Tyto důkazy vezměte s sebou k veterináři. Neztrácejte čas hledáním na internetu. Zavolejte nejbližší veterinární pohotovost a nahlaste, co pes pozřel, kdy a v jakém množství. Pokud nevíte, řekněte to. Lékař se zeptá na váhu psa, druh jedu a dobu od pozření.
