Separační úzkost se u štěněte neprojeví tím, že by „Jen zlobilo". Je to stresová reakce na odchod člověka, kterého považuje za bezpečné zázemí. Štěně ještě nemá vyvinuté schopnosti samo se uklidnit, proto kňučí, štěká, škrábe ve dveřích nebo ničí věci. Cílem není odnaučit ho mít vás rádo, ale postupně ho naučit, že odchod i návrat jsou běžné a předvídatelné události.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním návykem je pravidelnost. Čistit zuby je potřeba denně, stejně jako u lidí. Stačí dvakrát až třikrát týdně jen tehdy, když zvíře nemá sklon k tvorbě plaku. Používejte kartáček s dlouhým úzkým krčkem a pastu určenou výhradně pro zvířata. Lidská pasta obsahuje fluoridy a xylitol, které jsou pro psy a kočky toxické. Nikdy ji nepoužívejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejjednodušší ověření, jestli má smysl o misce vůbec uvažovat, je změnit způsob podání. Nasypte běžnou dávku na velký plech nebo na pečicí papír a rozprostřete granule do jedné vrstvy. Pokud pes i tak zhltne vše do minuty, miska proti žrádlu mu pomůže. Pokud ale jí pomalu a nechává zbytky, problém není v rychlosti a miska nic neřeší.<br>
<br>
<br>
<br>
Během jízdy dělejte přestávky každé dvě hodiny. Pes potřebuje nejen vyvenčit, ale také napít a protáhnout se. Vodu vozete vlastní, změna zdroje vody může způsobit průjem. Misku postavte na zem, nenechávejte psa pít z louže u silnice. Krmení odložte až na konec cesty, jinak hrozí zvracení z plného žaludku. Typická chyba je dát psovi velké jídlo před odjezdem, protože „aby nebyl hladový". Opak je správný.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec hlídejte kondici. Doplňky nepřekryjí obezitu. Každé kilo navíc znamená pro klouby větší tlak a účinek sebelepší výživy se tím smaže. Upravte krmnou dávku, dopřejte psovi přiměřený pohyb bez skoků a kluzkých podlah a kloubní výživa pak bude dělat svou práci – ať už preventivně, nebo jako podpora při léčbě.<br>
<br>
<br>
<br>
Profesionální čištění ultrazvukem je nutné, jakmile je kámen viditelný pouhým okem. Doma ho neodstraníte žádnou pomůckou, jen poškodíte sklovinu. Zákrok se dělá v celkové anestezii, včetně rentgenu, který odhalí problémy pod dásní. Po něm je potřeba čistit dvakrát denně alespoň týden, dokud se dáseň nezahojí. Prevence je levnější než extrakce, ale to už každý majitel slyšel. Rozdíl je v tom, jestli s tím začne ještě dnes.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Typická chyba je síla</span>. Lidé tlačí na kartáček, až krvácejí dásně, a pak se diví, že zvíře vrčí. Další chyba je čistit jen horní zuby nebo jen špičáky. Zubní kámen se nejvíc usazuje na stoličkách a třenových zubech. Pokud zvíře při čištění cuká hlavou na jednu stranu, může to znamenat bolestivý zub, ne neposlušnost. V tom případě přestaňte a nechte tlamu prohlédnout veterinářem.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je vybírat krmivo podle toho, co je zrovna v akci, nebo podle toho, co pes „miluje" – pes miluje i věci, které mu škodí. Čtěte složení, ne reklamu. U granulí hledejte konkrétní zdroj bílkovin na prvním místě, u konzerv totéž. Vyhněte se krmivům, kde je hlavní složkou obilovina nebo vedlejší produkty živočišného původu. A pamatujte: pes potřebuje především stálost. Pokud mu jedna forma vyhovuje a je v dobré kondici, neměňte ji jen proto, že soused tvrdí něco jiného.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina majitelů začne řešit zuby, až když z tlamy začne být cítit hniloba nebo zvíře přestane žrát. Do té doby se nic neděje. Přitom parodontitida postihuje většinu psů nad tři roky a kočky na tom nejsou o nic lépe. Zubní kámen sám nezmizí, naopak se pod něj tlačí bakterie, které postupně ničí dáseň i kost. Čím dřív se začne, tím méně bolesti a méně zákroků v budoucnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Konzervy obsahují výrazně více vlhkosti, obvykle kolem sedmdesáti až osmdesáti procent. To pomáhá psům, kteří málo pijí, mají citlivé močové cesty nebo špatně přijímají suché krmivo. Konzervy jsou chuťově atraktivnější a pro mnoho psů lákavější. Jenže mají i nevýhody: po otevření je nutné je skladovat v chladu a spotřebovat do dvou až tří dnů, jinak hrozí zažívací potíže. A hlavně, konzervy bývají méně energeticky vydatné, takže jich pes sní větší objem, aby pokryl potřebu.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Kombinace funguje, ale ne</span> náhodná Mnoho majitelů nakonec skončí u mixu: část granule, část konzervy. To je v pořádku, pokud dodržíte poměr. Smíchejte obě složky ve stejné misce, ale hlídejte celkový denní příjem energie. Typická chyba je, že pes dostane plnou dávku granulí a k tomu ještě konzervu jako „bonus". Výsledkem je obezita a zažívací problémy. Pokud přidáváte konzervu, uberte odpovídající množství granulí. Poměr nikdy neměňte ze dne na den, ale postupně během pěti až sedmi dnů.<br>
<br>
<br>
<br>
Majitelé psů řeší granule versus konzervy pořád dokola. Přitom odpověď nezačíná u formy krmiva, ale u psa samotného. Než začnete porovnávat, potřebujete vědět tři věci: kolik pes váží, v jaké je kondici a zda má nějaké zdravotní omezení. Bez toho je jakákoli volba jen hádání. Zvažte také, kolik máte času na přípravu a zda pes zvládá změny stravy bez průjmu. Právě tyto faktory rozhodují víc než to, jestli krmivo šustí v sáčku, nebo cinká plechovkou.
