Přeplněný kontejner na plast nebo papír je signál, že současný systém nestačí. Často za tím nestojí lenost, ale špatné návyky v domácnosti. Prvním krokem je změřit, kolik odpadu skutečně produkujete. Zkuste jeden týden vážit nebo alespoň odhadovat objem jednotlivých druhů odpadu. Zjistíte, že plasty tvoří největší část, i když je lze snadno zmenšit.<br>
<br>
<br>
<br>
Dlouhodobě pomůže i domluva se sousedy nebo s vedením domu. Často stačí požádat o větší kontejner nebo o častější vývoz. Není to ostuda, naopak je to praktické. Zjistěte, zda ve vaší obci nefunguje kompostér nebo sběr bioodpadu. Ten dokáže výrazně ulevit směsnému odpadu. Stejně tak lze využít odběr nebezpečného odpadu, který se nesmí dostat do běžných kontejnerů.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je kupovat příliš mnoho pytlíků najednou. Stačí tři až pět kusů různých velikostí a jedny menší na bylinky nebo pečivo. Další častá chyba je používat je na syrové maso nebo sýry — tam patří jiné nádoby a bavlnu byste pak museli prát odděleně a ve vyšší teplotě. Také zapomínáme, že se pytlík musí při vážení v obchodě zvážit nebo odečíst, jinak platíte za obal. Většina samoobsluh má tlačítko pro odečet obalu nebo prázdný pytlík zváží obsluha; vyplatí se to zjistit předem, ať u kasy nezdržujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Jednorázové nádobí na oslavě vzniká hlavně z pohodlí. Někdo nechce po večírku mýt hory talířů, tak koupí plastové. Jenže odpad zůstane týdny v koši a často skončí v běžné popelnici, i když je na něm nápis kompostovatelné. Řešení není složité: stačí změnit pár návyků ještě předtím, než hosté dorazí.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je příliš silná vrstva. Čím více látky, tím déle schne a tím hůř se plenka přizpůsobí. Další chybou je šití nepromokavé vrstvy přímo k savému jádru – pak nelze měnit jen jádro a musíte prát celou plenku. U vložek se vyhněte syntetickým materiálům, které drží vlhkost. Pokud dítěti plenka protéká, zkontrolujte, zda fleecová vrstva není obráceně, a zda gumičky nejsou příliš volné. Šijte po jedné plence a hned zkoušejte na dítěti, teprve pak stříhejte další.<br>
<br>
<br>
<br>
Domácí třídění nastavte tak, aby vydrželo Zaveďte v bytě systém, který nevyžaduje každodenní rozhodování. Mějte tři menší nádoby – na plast, papír a sklo – umístěné tam, kde odpad vzniká, tedy v kuchyni. Koš na směsný odpad pak bude menší. Důležité je nádoby nevysypávat do velkých kontejnerů pokaždé, když jsou plné, ale až když jsou skutečně plné a stlačené. Naučte se také, co do kterého kontejneru nepatří. Například mastné papírové tácky nebo kelímky od jogurtu patří do směsného odpadu, i když jsou papírové.<br>
<br>
<br>
<br>
Nákup, skladování a zbytky Při nákupu se vyplatí kupovat základní suroviny, ne hotové směsi. Suché potraviny jako luštěniny, obiloviny nebo ořechy přendejte z plastových sáčků do sklenic se šroubovacím víčkem. Vydrží déle, neplesniví a vidíte, kolik vám zbývá. Ovoce a zeleninu nemyjte, dokud je nechcete jíst – vlhkost urychluje hnilobu. Banány, jablka a rajčata skladujte odděleně od listové zeleniny, protože uvolňují plyn, který ostatní potraviny rychleji dozrává a kazí.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak postupovat, aby pasta vydržela a nekazila se Všechny sypké složky nejdřív promíchejte v suché misce, teprve pak přidejte olej. Míchejte vidličkou nebo malou stěrkou, dokud nevznikne hladká pasta bez hrudek. Hotovou směs dejte do malé skleničky s víčkem a uchovávejte v chladu a temnu. Vydrží zhruba dva až tři týdny. Pokud se objeví změna barvy, zápach nebo plíseň, celou dávku vyhoďte. Nikdy nedolévejte vodu do staré směsi, ředíte tím konzervaci a podporujete růst bakterií.<br>
<br>
<br>
<br>
Mnoho lidí řeší přeplněné kontejnery tím, že odpad odvezou do vzdálenějšího sběrného místa. To je sice dočasné řešení, ale neudržitelné. Lepší je zjistit, kdy svozová firma kontejnery vyváží, a přizpůsobit tomu domácí režim. Pokud je kontejner plný už v pátek a vývoz je v pondělí, nenechávejte plný odpad doma, ale odvezte ho do sběrného dvora. Ten bývá otevřený i o víkendu.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si připravíte poměr, který se dobře maže a nedrolí. Osvědčuje se přibližně dva díly jemného bílého jílu, jeden díl kokosového oleje a půl dílu vody nebo odvaru z máty. Jíl dodá strukturu a lehce obrousí povlak, olej váže směs a zároveň chrání dásně před vysušením. Pokud chcete pastu dochutit, použijte pár kapek máty peprné nebo hřebíčkového oleje. Hřebíček ale jen opravdu málo, ve vyšší dávce dráždí sliznici.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://live.staticflickr.com/7440/11695970003_88cee3ca62.jpg" alt="Rekonstrukce bytu 011" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Zbytky nemusí končit v koši ani v kompostu. Slupky z mrkve, cibule a celeru dávejte do mrazicího sáčku a jednou za čas z nich uvařte vývar. Tvrdý chléb nakrájejte, osušte v troubě a rozmixujte na strouhanku. Uvadlé bylinky rozmixujte s olejem a zmrazte v misce na led. Kávovou sedlinu lze použít jako čisticí prostředek na hrnce nebo přidat do půdy u pokojových rostlin. Tyto postupy nejsou triky pro efekt, ale běžná praxe, která snižuje množství vyhozeného jídla i obalů.
