Častou chybou je přikrmování, když dítě pláče z jiného důvodu, než je hlad. Pláč může znamenat únavu, přetížení, mokrou plenu nebo potřebu blízkosti. Další chybou je ředění umělé výživy více vodou, než udává výrobce, nebo naopak příliš hustá směs. To vede k nedostatku energie, nebo k přetížení trávicího traktu. Stejně problematické je podávat novorozenci čaj, vodu nebo jiné tekutiny bez doporučení lékaře. Do šesti měsíců věku stačí mateřské mléko nebo správně připravená umělá výživa.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je pořizovat druhé zvíře jako řešení. Dva psi v úzkosti se mohou navzájem podporovat v panice, ne ji zmírnit. Stejně tak nefunguje nechat psa celý den v přepravce. Omezení pohybu úzkost neodstraní, jen ji prohloubí. Pokud se stav nezlepšuje ani po týdnech pravidelného tréninku, je na místě vyhledat veterináře nebo zvířecího behavioristu. Někdy je potřeba podpůrná léčba, která umožní trénink vůbec zvládnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je domněnka, že když kvásek pomáhá lidem, bude pomáhat i zvířatům ve větším množství. Opak je pravdou. Nadbytek kvasinek může u psa vyvolat plynatost a u kočky dokonce odmítání potravy. Další častou chybou je podávat kvásek současně s antibiotiky nebo léky na trávení, protože fermentační kultura může ovlivnit jejich vstřebávání. Mezi podáním kvásku a lékem dodržte alespoň dvě hodiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na vlastní klid. Pes čte vaše napětí. Pokud sami nejste v pohodě, těžko ho naučíte, že samota je bezpečná. Buďte důslední, trpěliví a nechte psa zvykat si postupně. Vyhnete se tak dlouhým měsícům zbytečného trápení.<br>
<br>
<br>
<br>
Odcházení a příchod nedělejte teatrální. Dlouhé loučení s mazlením a smutným hlasem pes vnímá jako potvrzení, že se děje něco zlého. Stejně tak divoké vítání po návratu ho utvrzuje, že samota byla katastrofa. Odejděte bez řečí, po návratu psa pozdravte klidně a věcně. Teprve až se uklidní, můžete si ho pochovat. Tím se návrat stane běžnou součástí dne, ne emoční bombou.<br>
<br>
<br>
<br>
Obojek proti blechám vypadá jako nejjednodušší řešení. Nasazením zvířeti kolem krku se zbavíte starostí s kapkami nebo tabletami. Jenže ne každá kočka ho snese a ne každý obojek skutečně účinkuje. Rozhoduje účinná látka, typ obojku a způsob nasazení. U koček platí dvojnásob, že špatně zvolený přípravek může ublížit víc než blechy samotné.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyberte dva hřebeny. Jeden s kovovými zuby s tupými konci na rozčesávání, druhý hustý hřeben nebo kartáč s přírodními štětinami na dohlazení. Plastové kartáče se nabíjejí statickou elektřinou a srst jen lepí na povrch. Na krátké každodenní projetí stačí hřeben, na týdenní kontrolu potřebujete i podhřeben, protože podsada u dlouhosrstých koček tvoří většinu problému. Nářadí mějte jen pro kočku, ne půjčené z koupelny.<br>
<br>
<br>
<br>
Po každém krmení je důležité nechat dítě odříhnout. Držte ho ve svislé poloze 10–15 minut, dokud nevyjde vzduch. Tím se sníží riziko blinkání a bolesti bříška. Novorozenec by měl být krmen v klidném prostředí, v náručí, s podepřenou hlavičkou. Lahvičku držte tak, aby dudlík byl stále plný mléka, a dítě samo určuje tempo. Nikdy nenechávejte kojence pít z lahve bez dozoru, hrozí udušení.<br>
<br>
<br>
<br>
Místa, která se zapomínají: podpaží, vnitřní strana zadních nohou, oblast pod ocasem a límec kolem krku. Právě tam vznikají plstěné chuchvalce nejdřív. Jemně tam projeďte hřebenem při každém sezení. Kontrolujte také uši a mezi polštářky, kde se zachytávají chlupy a hrudky podestýlky. Pokud narazíte na tvrdý plstěnec, nestříhejte ho nůžkami naslepo. Kůže je v záhybech tenká a snadno se přeřízne. Plstěnec rozřeďte prsty na menší části, nebo použijte tupý rozřezávač a kraj odstřihněte až tehdy, když vidíte kůži.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak poznat, že příjem nestačí nebo je naopak příliš velký Spolehlivým ukazatelem je počet mokrých plen: první dny jich bývá 3–5, od pátého dne 6–8 za 24 hodin. Stolička u kojeného dítěte může být řídká a častá, u umělé výživy bývá hustší. Pokud dítě po krmení usíná, má klidný spánek a po probuzení je aktivní, je pravděpodobné, že dávka byla dostatečná. Naopak odmítání jídla, vytrvalý pláč po krmení, nadměrné blinkání nebo naopak apatie a slabý sací reflex patří k signálům, kdy je vhodné poradit se s lékařem.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak trénovat odchod bez hysterie Zásadní je zkracovat dobu nepřítomnosti na únosnou míru. Začněte tím, že budete odcházet na pár vteřin a vracet se dřív, než pes začne panicčit. Nechte ho v klidu ležet, odejděte ke dveřím, vraťte se. Postupně prodlužujte na půl minuty, minutu, pět minut. Mezi jednotlivými pokusy nechte psa odpočívat, aby se nevyčerpal. Klíčové je, že se vracíte v momentě, kdy je ještě v pohodě. Když překročíte jeho limit, celý trénink se rozpadne a začínáte znovu.
