Před odchodem psa unavte. Dlouhá procházka, běhání nebo čichací hry snižují napětí. Nechte mu něco k jídlu, co zaměstná – například mraženou pamlskovou hračku. Ale pozor: pokud pes odmítá jíst, když je sám, může to být známka silné úzkosti a jídlo mu nepomůže. V takovém případě se soustřeďte na postupné osamostatňování bez jídla. Také nenechávejte psa v uzavřené kleci, pokud v ní není zvyklý a v klidu. Mnozí psi v kleci panikaří víc.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je také podceňování domácího prostředí. Klíště může na psa zalézt i na zahradě nebo v městském parku s vysokou trávou. Po procházce proto psa vždy prohlédněte, i když jste byli jen na krátké cestě. Pokud pes spí v posteli, kontrolujte i ložní prádlo. U psů s dlouhou srstí je vhodné srst zkrátit v problémových partiích, aby se klíšťata snáze hledala a ochrana se lépe dostala na kůži.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Nejdřív zkontrolujte, jestli</strong> štěně vůbec přijímá tekutiny. Dehydratace je nebezpečnější než hlad. Zvedněte kůži na hřbetu mezi lopatkami a pusťte ji – pokud se vrátí okamžitě, hydratace je v pořádku. Pokud se vrací pomalu nebo zůstane stát, je čas jednat. Dále sledujte dásně: měly by být růžové a vlhké, ne bledé a lepkavé. Štěně, které odmítá jíst, ale pije a je čilé, zvládne obvykle jednodenní půst bez následků.<br>
<br>
<br>
<br>
Budujte odchody po malých krocích a bez dram<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">První vycházky mimo dom</span><br>
<br>
<br>
<br>
Před koupí položte pelíšek na zem a zkuste do něj psa přemluvit pamlskem. Pokud do něj musí skákat nebo se do něj vmáčknout, je malý. Pokud se v něm ztratí a nemá se o co opřít, je zase velký. Správná velikost je taková, že pes se vejde stočený, ale okraj se ho stále dotýká. U štěňat a starších psů se potřeby mění, proto vybírejte pelíšek, který se dá prát a případně vyměnit výplň. Nekupujte pelíšek na míru podle plemene, ale podle skutečných rozměrů psa. Až budete mít správný tvar, pes si pelíšek oblíbí sám, bez nucení.<br>
<br>
<br>
<br>
Oválný, nebo kulatý? Kulatý pelíšek s vysokým okrajem drží teplo a dává psovi oporu pro hlavu i tlapky. Hodí se pro psy, kteří se tisknou ke stěně. Ovál je delší a umožní psovi natáhnout se, aniž by ztratil pocit bezpečí. Pro stočeného psa je ale lepší nízký, měkký okraj, který se poddá. Vysoký pevný okraj ho nutí ležet výš, což mu nedovolí pořádně se stočit. Vyhněte se pelíškům s pevným rámem, do kterých se pes musí skládat jako do krabice.<br>
<br>
<br>
<br>
U stočeného psa funguje princip hnízda. Potřebuje měkké dno, do kterého se zaboří, a okraj, o který se může opřít čumákem. Dno by mělo být hlubší než okraj, ne naopak. Typická chyba je koupit pelíšek s tuhým dnem a vysokými boky. Pes si pak lehne na okraj, ne do pelíšku, a brzy ho přestane používat.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál hraje roli hlavně kvůli tvaru. Molitan drží tvar, ale je tvrdý. Vločky nebo kuličky z měkké hmoty se přizpůsobí tělu, ale po čase se slehnou. polyesterové rouno je dobrý kompromis. Pokud pes pelíšek „hnízdí" a přehrabuje, zvolte výplň, která se nerozsype a nevytváří hrudky. Povlak musí být snímatelný a pratelný na vyšší teplotu. U stočeného psa se pelíšek rychleji zamaští, protože pes leží na stejném místě.<br>
<br>
<br>
<br>
Pes, který spí stočený do klubíčka, potřebuje pelíšek jiný než pes, který se natahuje. U stočeného psa rozhoduje tvar a obvod, ne tloušťka výplně. Než začnete vybírat, změřte psa ve spánku. Počkejte, až se sám stočí, a změřte obvod těla i výšku od země k hřbetu. Tato dvě čísla jsou základ. Většina majitelů měří psa ve stoje, a pak kupují pelíšek o dvě velikosti větší, než je potřeba.
