<img src="https://st.hzcdn.com/simgs/cdd1620502797bfd_14-2217/home-design.jpg" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Zero waste kuchyně není o dokonalosti ani o nulovém odpadu za každou cenu. Je o tom, že se vám přestane hromadit jídlo, které stejně nevyužijete. Jakmile začnete plánovat jídla podle toho, co už doma máte, ušetříte čas i práci. A hlavně – přestanete řešit, co s rozmraženým masem, které jste zapomněli v lednici.<br>
<br>
<br>
<br>
Alternativou k silikonu je pečení na sucho, tedy na plechu vyloženém jen papírem z recyklovaného materiálu, který se dá po použití zkompostovat. Ten ale většinou propouští tuk, takže se hodí spíš na suché oplatky. Na mastnější těsta je lepší vysypaný plech. Vysypání dělejte tenkou vrstvou – silná vrstva mouky zbytečně připaluje a dělá na spodku mapy. Místo mouky se hodí jemná krupice, která se lépe sype a tolik se nevlhčí.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je střih. Pro novorozence stačí čtverec 35×35 cm, pro větší děti 40×40 cm. Vložky se šijí ve tvaru oválu nebo obdélníku se zaoblenými rohy, délka 25–30 cm, šířka 8–10 cm. Vždy si udělejte zkušební kus z levné látky, ať zjistíte, jak sedí. Přidejte 1 cm na švy. Pokud šijete na stroji, použijte jehlu na jersey nebo univerzální 80/12 a bavlněnou nit.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je zvolit materiál podle toho, co pečete. Na oplatky, které se rozlévají a lepí, se osvědčila silikonová pečicí podložka. Je tenká, ohebná a těsto na ní drží, aniž by se muselo podsypávat. Po vychladnutí ji stačí otřít hadříkem a jednou za čas umýt v teplé vodě s trochou saponátu. Nepoužívejte ji ale na vysoké teploty, které výrobce uvádí jako maximum – při přehřátí začne doutnat a zapáchat. Stejně tak ji nenechávejte ležet na horké plotýnce, mohou v ní vzniknout trhliny.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor u sypkých a tekutých potravin Sypké potraviny jako rýže, čočka, ovesné vločky nebo ořechy se sypou do pytlíků i sklenic. U tekutých věcí, například oleje, octa nebo pracích prostředků, počítejte s tím, že nádoba musí těsnit. Vezměte si vlastní trychtýř z plastu nebo papíru, usnadní plnění. U mýdla na váhu a pevného šamponu stačí krabička, která nepromokne. Typická chyba začátečníků je přeplnění sklenice – nechte vždy trochu místa, jinak se víčko neuzavře a věc se vysype.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál vybírejte podle toho, jak často budete prát. Froté nebo flanelová bavlna saje dobře a snadno se pere, ale déle schne. Konopí a bambus jsou savější, ovšem potřebují delší cyklus a při prvním použití se srazí. Na nepromokavou vrstvu se používá PUL nebo fleece. Fleece propouští vlhkost zpět k tělu, proto patří vždy na vnější stranu, nikdy přímo k pokožce. Na vložky do plenek stačí úzké obdélníky 10 × 30 cm, složené ze dvou vrstev savého materiálu a prošité křížem, aby se vrstvy neposouvaly.<br>
<br>
<br>
<br>
Vyhýbejte se nákupu velkého množství jedné suroviny hned napoprvé. Bezobalový obchod není sklad, ale místo, kam se chodí častěji a po menších dávkách. Zjistíte tak, co vám doma skutečně chutná, a nepřijdete o potraviny, které by zplesnivěly. Stejně tak nekupujte všechny nádoby nové. Nejlepší obal je ten, který už máte. Pokud potřebujete něco dokoupit, sáhněte po skle, kovu nebo látce, které vydrží roky.<br>
<br>
<br>
<br>
Bezobalové nakupování není jen výměna plastové tašky za látkovou. Znamená to přijít do prodejny s vlastními nádobami, zvážit je, naplnit a odejít bez zbytečného odpadu. První návštěva bývá nejistá, ale dá se zvládnout s několika málo věcmi, které už doma máte. Nejde o dokonalost, ale o zvyk. Čím méně toho budete řešit předem, tím spíš to zkusíte znovu.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší pastí zero waste kuchyně je nákup speciálních nádob a pomůcek, které nakonec skončí nepoužívané. Vystačíte si s tím, co máte: sklenice od okurek, staré krabice, plátýnka. Pokud něco kupujete, jen to, co budete opravdu používat denně. Další častá chyba je kompostovat vše bez rozmyslu – kosti, mléčné výrobky a zbytky vařených jídel patří do kompostu jen v některých systémech, jinak přilákají hlodavce. Raději je zpracujte nebo vyhoďte do bioodpadu, pokud ho obec sváží.<br>
<br>
<br>
<br>
Zero waste v kuchyni nezačíná nákupem sklenic a plátěných tašek. Začíná tím, že si přiznáte, kolik jídla vám skutečně propadne. První týden nic neměňte, jen si zapisujte, co vyhazujete. Obvykle vyjde najevo, že nejvíc končí v koši pečivo, zbytky vařených jídel a měkká zelenina. Teprve podle tohoto seznamu má smysl měnit návyky.<br>
<br>
<br>
<br>
Co skutečně funguje při skladování a zpracování Pečivo nebalte do igelitu, ale do plátěného sáčku nebo papírového pytlíku, kde dýchá. Tvrdé pečivo nevyhazujte – rozdrťte ho na strouhanku nebo nakrájejte a usušte na krutony. Měkkou zeleninu (mrkev, celer, petržel) nasekejte a zamrazte v porcích na základ polévek. Slupky z brambor a mrkve nepatří do koše, pokud je omyjete – uvařte z nich vývar, který použijete místo vody do dalšího vaření. Zeleninové zbytky sbírejte v mrazáku do sáčku a jednou za čas z nich uvařte bujón.
