Vermikompostování v bytě nevyžaduje zahradu ani kompost na dvoře. Stačí kbelík s víkem o objemu kolem deseti litrů, čtyři až šest centimetrů vzduchových otvorů po stranách nad dnem a víko, které těsní, ale není hermetické. Do dna vyvrtejte pár děr i na odtok přebytečné tekutiny a postavte kbelík na misku nebo do druhého, nižšího kbelíku. Tím získáte dvě věci: průtok vzduchu a záchytný prostor pro průsak, který jinak zapáchá a láká octomilky.<br>
<br>
<br>
<br>
Recepty, které se vyplatí držet v hlav<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor: bavlněné tričko nebo staré povlečení se rozpadne po pár praních, pokud je tkanina tenká. Hledej pevný úplet nebo tkaninu, která drží tvar. Nové hadry kupuj jen výjimečně, většinou stačí přešít staré ručníky a osušky. Když stříháš, nech okraje zarovnané a obšij je, jinak se látka třepí. První sada pěti až sedmi kusů stačí na běžnou domácnost, pokud je pravidelně pereš.<br>
<br>
<br>
<br>
Zero waste pečení oplatek tedy není o jednom zázračném produktu, ale o návyku. Jedna kvalitní podložka vydrží několik let a nahradí stovky kusů papíru. Plech po každém použití otřete a nechte proschnout, podložku občas properte. Když se těsto lepí, hledejte příčinu v teplotě a hustotě, ne v dalším spotřebním materiálu. Tak se z pečení stane rutina bez odpadu a bez zbytečného nákupu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když smícháte ocet a sodu, vznikne šumící reakce, která uvolňuje oxid uhličitý. Ten plyn ale sám o sobě nečistí. Účinek mají až obě látky odděleně: ocet rozpouští vodní kámen, sodu použijte na mastnotu a jako jemný abraziv. Smíchat je do jedné pasty má smysl jen tam, kde chcete mechanicky podpořit drhnutí. Pokud je necháte zreagovat předem, zbude vám jen slaná voda. Proto je míchejte až na místě, které skutečně čistíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Kartáček na zuby je klasický problém. Plastová rukojeť se nedá recyklovat a hlavička se separuje jen obtížně. Řešením je kartáček s vyměnitelnou hlavicí nebo bambusový s přírodními štětinami. U zubní pasty přejděte na tablety nebo prášek ve skleněné dóze, kterou pak doplníte. Tablety se rozkousnou a vyčistí stejně jako pasta, jen se hůř dávkuje pro děti. U ústní vody vsaďte na koncentrát, který se ředí vodou v opakovaně použitelné lahvi.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžná chyba začátečníků je příliš mnoho krmení v prvních týdnech. Žížaly nestačí dávku zpracovat, zbytky kvasí, teplota v kbelíku stoupne a kolonie se přemnoží octomilkami. Krmte jednou za tři až pět dní, vždy jen tolik, co žížaly zpracují do dvou dnů. Pokud po této době zbytky zmizely, můžete dávku mírně zvětšit. V zimě, kdy jsou žížaly pomalejší, krmte méně.<br>
<br>
<br>
<br>
Vermikompostování v bytě funguje, když udržíte vlhkost, teplotu a dávky jídla v rovnováze. Nejčastější důvod neúspěchu není nedostatek žížal, ale příliš mnoho potravy a málo vzduchu. Kdo tyto dvě věci zvládne, může mít doma uzavřený cyklus, který neobtěžuje sousedy a nezabírá víc místa než jeden kbelík.<br>
<br>
<br>
<br>
Hotový vermikompost poznáte podle tmavé, drobivé hmoty bez zbytků potravy a bez zápachu. Vzniká obvykle po dvou až čtyřech měsících. Oddělte žížaly ručně nebo je nalákejte na kousek melounu, který položíte na povrch. Kompost použijte do květináčů v poměru jedna část kompostu ke třem částem zeminy. Tekutinu ze spodní misky nařeďte vodou v poměru jedna ku deseti a použijte jako hnojivo. Pokud se v kbelíku objeví bílé larvy nebo plíseň, není to nutně problém, ale signalizuje to přílišnou vlhkost. Přidejte suchý papír a promíchejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Krmení, které nezkazí celý kbelík Začněte malými dávkami. Zbytky zeleniny, ovocné slupky, čajové listí a rozdrcené skořápky vždy zakryjte vrstvou podestýlky, aby se neobjevily plodné octomilky. Co do kbelíku nepatří: maso, mléčné výrobky, vařená jídla s olejem, cibule a citrusy ve větším množství, pecky a kosti. Tyto věci se rozkládají jinak než vermikompost a způsobí zápach nebo uhynutí žížal. Pokud obsah kbelíku zapáchá po octu nebo hnilobě, přidali jste příliš mnoho potravy najednou.<br>
<br>
<br>
<br>
Jako podestýlku použijte natrhaný černý a bílý novinový papír, nikdy ne barevný nebo lesklý. Papír navlhčete tak, aby připomínal vyždímanou houbu. Do vlhké podestýlky vysypte kalifornské žížaly, přibližně dvě hrsti na takový kbelík. Nechte je dva dny v klidu, než začnete krmit. Žížaly jsou světloplaché a citlivé na otřesy, proto kbelík umístěte do stinného koutu, kde teplota drží mezi patnácti a pětadvaceti stupni. Radiátor, okno na jih a mrazivý balkon jsou špatná volba.
