Jak přenést povel z kuchyně na trávník Na zahradu vstupujte s dlouhým vodítkem, ne s představou, že pes už umí všechno. Nechte ho čichat, ale v okamžiku, kdy se vzdálí, řekněte povel a jemně ho veďte k sobě. Nikdy netahejte prudce, jinak si spojí přivolání s tlakem na krk. Když přiběhne, odměňte ho okamžitě, ještě než ho chytnete za obojek. Odměna musí přijít v momentě, kdy k vám běží, ne až když stojí. Postupně prodlužujte vzdálenost a přidávejte rozptýlení: hozený míček, jiný člověk, miska s vodou. Pokud štěně nereaguje, snižte náročnost, ne trestejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Trénink začněte mimo skutečný odchod. Vezměte klíče, oblečte si boty, ale zůstaňte doma. Několikrát denně tyto úkony opakujte, aniž byste odešli. Pes si zvykne, že zvuky neznamenají vždy odloučení. Poté odcházejte na pár sekund – zavřete dveře, počkejte za nimi a vraťte se dřív, než pes začne být neklidný. Postupně prodlužujte na minuty. Pokud se pes rozruší, zkraťte dobu. Cílem je, aby každý odchod skončil dřív, než přijde panika. Nikdy se nevracejte, když pes výt – tím byste ho odměnili za nežádoucí chování.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Nakonec sledujte signály,</span> které zvíře vysílá. Časté noční probouzení, přešlapování, olizování, kňučení nebo agrese po probuzení mohou znamenat bolest, svědění, problémy s močovým měchýřem nebo úzkost. V takovém případě nepomůže jen nový pelíšek, ale návštěva veterináře. Spánková hygiena je o pozorování a trpělivosti. Když se zlepší denní režim, místo na spaní a večerní klid, většina psů i koček se během několika týdnů naučí spát celou noc.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je volat psa, když už je zalezlý pod keřem a něco žere. V tu chvíli neslyší a vy se rozčilujete. Mnohem lepší je přivolat ho dřív, než se do něčeho pustí, a za odměnu ho pustit zpátky. Další častá chyba je opakovat povel pětkrát za sebou. Pes se naučí, že první čtyři volání jsou jen zvuk na pozadí. Vyslovte povel jednou, jasně, a pokud nepřijde, vezměte vodítko a situaci vyřešte bez křiku. Také nikdy nevolte psa, abyste ho potrestali. I jedno špatné spojení dokáže práci za měsíc zničit.<br>
<br>
<br>
<br>
Co dělat, když pes reaguje už na oblékání b<br>
<br>
<br>
<br>
Štěně, které na zahradě nereaguje na přivolání, nezlobí. Jen ještě nepochopilo, že poslechnout se vyplatí i venku, kde je spousta vůní, ptáků a sousedovic kočky. Zahrada je pro psa specifické prostředí: je to jeho teritorium, má tam svobodu a zároveň tam na něj působí mnohem víc rozptýlení než v obýváku. Výcvik proto musí začít uvnitř a teprve potom se přesunout na dvůr. Kdo začne rovnou na zahradě, většinou skončí u štěkání a běhání po plotě.<br>
<br>
<br>
<br>
Než cokoli uděláte, zkontrolujte, co pes skutečně spolkl. Obal, zbytky tablety, rostlina, návnada. Nehádejte. Když pes zvrací, prohlédněte obsah — mohou v něm být zbytky jedu. Tyto důkazy vezměte s sebou k veterináři. Neztrácejte čas hledáním na internetu. Zavolejte nejbližší veterinární pohotovost a nahlaste, co pes pozřel, kdy a v jakém množství. Pokud nevíte, řekněte to. Lékař se zeptá na váhu psa, druh jedu a dobu od pozření.<br>
<br>
<br>
<br>
Na zahradě mějte po ruce odměny, které jinde nedostane. Stačí malé kousky vařeného masa nebo speciální pamlsky, které jindy nemá. Pracujte krátce, pět až deset minut, a vždy skončete úspěchem. Když se nedaří, dejte pauzu a vraťte se k jednoduchému cvičení doma. Vytrvalost a klid jsou důležitější než délka tréninku. Štěně, které se na zahradě naučí přiběhnout i přes vůni grilování, bude jednou spolehlivé i na procházce v parku.<br>
<br>
<br>
<br>
Zásadní rozdíl je mezi venčením na vlastním pozemku nebo na málo frekventovaném místě a kontaktem s cizími psy. Na veřejnou komunikaci, kde chodí mnoho psů, patří štěně až po dokončení celého očkovacího schématu a po uplynutí ochranné lhůty. Do té doby ho noste v náručí nebo přepravujte v tašce, případně ho vezměte na místo, kde prokazatelně nechodí jiní psi a kde nemůže olizovat trávu ani pít z louží. Právě výkaly a moč cizích psů jsou hlavním zdrojem parvovirózy, která je pro neočkované štěně smrtelně nebezpečná.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív si určete, co vlastně chcete. Přivolání není jen slovo, je to jeden pevný povel, který budete používat pořád stejně. Zvolte krátké slovo, třeba „ke mně" nebo „sem", a nikdy ho nepoužívejte pro nic nepříjemného. Když psa voláte, abyste ho zavřeli do kotce nebo mu dali kapky do uší, rychle zjistí, že přiběhnout se nevyplácí. První týdny trénujte doma na dvou metrech: přivoláte, odměníte pamlskem, pustíte. Deset opakování denně stačí. Štěně se musí naučit, že přivolání znamená něco dobrého, ne konec zábavy.<br>
<br>
<br>
<br>
Spánková hygiena u psů a koček neznamená jen pohodlný pelíšek. Zvíře potřebuje především pravidelný rytmus, bezpečné místo a dostatek podnětů během dne. Bez toho se i klidný pes v noci budí, štěká na zvuky z ulice a kočka začne v půl třetí ráno běhat po bytě. Nejde o přepych, ale o základní podmínku, aby zvíře skutečně odpočívalo.
