Přechod na jiné krmivo dělejte nejméně sedm dní. První dva dny míchejte jednu čtvrtinu nového krmiva ke třem čtvrtinám původního, další dva dny půl na půl, pak tři čtvrtiny nového a nakonec plnou dávku. Během přechodu sledujte stolici; pokud je řídká nebo pes odmítá jíst, zpomalte a zůstaňte na předchozím poměru o dva dny déle. Náhlá změna stravy je spolehlivý způsob, jak si přivodit několik dní průjmu a zpomalený růst.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější příčinou je prosté vypršení účinnosti. Většina obojků uvolňuje účinnou látku postupně a po určité době – obvykle po několika měsících – už jí v materiálu zbývá tak málo, že blechy neodradí ani nezahubí. Výrobce uvádí dobu působení na obalu a ta se počítá od chvíle, kdy obojek poprvé nasadíte. Pokud jste ho měli delší dobu, je čas na výměnu. Pozor ale na skladování: obojek ležící rok v šuplíku může být zčásti vyčichlý ještě před nasazením.<br>
<br>
<br>
<br>
Venku pak přidejte krátké zastavení hned za dveřmi. Nechte štěně stát, pochvalte ho a teprve potom vydejte povel k chůzi. Pokud se rozběhne, zastavte, počkejte, až se vodítko uvolní, a jděte dál. Tím se klid u dveří přenese i do běžného odcházení. Cvičte v různou denní dobu, nejen když jdete na procházku, aby pes nepoznal, že se chystá něco velkého. Krátké tréninky několikrát denně přinesou výsledek rychleji než jeden dlouhý.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">První věc, kterou většina</span> lidí podcení, je přechod. Pes, který roky jedl z hladké misky, nepochopí, že má teď jídlo vybírat čumákem mezi překážkami. Začněte tím, že do nové misky nasypete jen část porce a zbytek dáte do staré. Postupně poměr obracejte. Celý přechod může trvat týden i déle. Když pes misku očichá a odejde, nechte ji na místě a nechte ho být.<br>
<br>
<br>
<br>
Před odchodem psa unavte, ale ne vzrušte. Dlouhá procházka s čicháním je lepší než hodina házení míčku, po které pes jen těžko hledá klid. Nechte mu hračku, do které se dá strčit pamlsek, ale jen když ji má rád a umí si s ní hrát. Pokud ji ignoruje, zbytečně ho dráždí. Když pes zůstává sám, nechte puštěné rádio nebo tiše běžící televizi. Některým psům pomůže i oblečení, které nese váš pach.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte tím, že si všímáte, kdy problém vzniká. Postavte telefon nebo kameru tak, abyste viděli prvních deset minut po odchodu. Zaznamenejte, zda pes kňučí hned, nebo po půl hodině. Podle toho poznáte, jestli jde o paniku z odloučení, nebo o nudu, která přichází později. Záznam je důležitější než dohady, protože pes před vámi často předstírá klid.<br>
<br>
<br>
<br>
Štěně, které u dveří skáče, kňučí a vrhá se ven, není neposlušné. Jen ještě neví, co se po něm chce. Většina psů se vzruší, protože odchod ven je pro ně největší odměna dne. Klid u dveří se proto neučí zákazem, ale tím, že se otevření dveří stane odměnou za klid. Začněte uvnitř bytu, kde je méně podnětů, a teprve potom přidejte skutečné dveře a venkovní ruch.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je otevírat dveře, když pes právě kňučí, protože tím kňučení odměníte. Další chybou je opakovat povel stále dokola. Pes se učí podle okamžiku, kdy se dveře pohnou, ne podle toho, kolikrát jste něco řekli. Místo povelu proto používejte ticho a jasný pohyb ruky. Pokud štěně selže, zmenšete náročnost: zavřete dveře, couvněte o krok a zkuste to znovu. Selhání není důvod k trestu, ale informace, že další krok byl příliš velký.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na psy, kteří se při jídle vztekají. Miska proti žrádlu zpomaluje příjem, ale neřeší agresi. Pokud pes vrčí, když se k misce přiblížíte, odstraňte ji a poraďte se s veterinářem nebo trenérem. Pomalé krmení je nástroj, ne lék. Když pes i po měsíci misku odmítá, není to tvrdohlavost. Může jít o bolest zubů, nevolnost nebo jiný zdravotní problém, který patří k veterináři, ne k dalším pokusům s miskou.<br>
<br>
<br>
<br>
Po šesti měsících už většina plemen přechází na dvě dávky denně a množství se postupně snižuje podle toho, jak klesá rychlost růstu. U velkých plemen je třeba dávat pozor, aby štěně nepřibíralo příliš rychle – přetížené klouby v tomto období zvyšují riziko problémů v dospělosti. U malých plemen naopak hrozí podkrmení, protože majitelé často podceňují energetickou potřebu. Ve všech případech platí, že tabulka je jen orientační bod a skutečným měřítkem je kondice psa a jeho stolice.<br>
<br>
<br>
<br>
Klid u dveří se buduje po vrstvách, ne silou Když zvládne vnitřní dveře, přejděte k těm vstupním. Přidejte obojek a vodítko, ale nejprve je noste jen tak po bytě, aby se z nich nestal signál blížícího se vzrušení. Potom vezměte vodítko, jděte ke dveřím a štěně odměňte za to, že stojí vedle vás. Teprve pak sáhněte na kliku. Pokud se napne, zavřete dveře a chvíli počkejte. Nikdy neotvírejte, dokud je pes v pohybu nebo tlačí do dveří. I malé pootevření je pro psa odměna, takže ho používejte jen jako potvrzení klidu, ne jako útěk ven.
