Co se stane, když psovi nečistíte zuby

Jak čistit, aby to mělo smysl Kartáček se nasadí pod úhlem asi 45 stupňů k dásni a krouživými pohyby se čistí vnější plocha zubů. Vnitřní strana se čistí hůř, ale jazyk a sliny ji do značné míry samočistí, takže se jí stačí věnovat krátce. Důležité je dostat se až k posledním stoličkám, kde se kámen tvoří nejvíc. Celé čištění nemá trvat déle než minutu až dvě. Frekvence je podstatnější než délka: ideálně každý den, reálně alespoň třikrát až čtyřikrát týdně. Jedno důkladné sobotní čištění nestačí, plak se začne mineralizovat během několika dní. Použij přípravek určený přímo pro kočky, který rozpouští maz. Nepoužívej peroxid, alkohol, mýdlo ani lidské ušní kapky. Rozehřej ho v ruce na tělesnou teplotu. Kočku polož nebo si ji posaď na klín a ucho jemně uchop za základ boltce, aby se zvukovod narovnal. Vstříkni přiměřené množství přípravku do zvukovodu — ne do ucha jako celku, ale do kanálku. Poté ucho několik sekund masíruj u kořene, dokud neuslyšíš slabé mlasknutí. Nakonec nech kočku, aby si hlavou zatřásla, a přebytek setři vatovým tamponem nebo kouskem gázy. Začněte pomalu a s vlastním prstem Než sáhnete po kartáčku, nechte zvíře zvyknout si na dotek v tlamě. Několik dní mu prstem přejíždějte po vnější straně zubů a dásních, vždy po krátkých chvilkách a s odměnou. Teprve pak přidejte kartáček namočený ve vodě. Kočky i malí psi snášejí lépe prstový kartáček, větší psi klasický s měkkými štětinami. Pasty pro lidi nikdy nepoužívejte, obsahují fluoridy a xylitol, které jsou pro zvířata toxické. Psí a kočičí pasta je jen doplněk chuti, sama o sobě zuby nečistí. Před odchodem psa unavte – dlouhá procházka nebo intenzivní hra. Unavený pes lépe spí a méně řeší, že je sám. Nechte mu něco k okusování, co vydrží dlouho, například mraženou potravu v hračce. Pokud pes odmítá jíst i oblíbené pamlsky, je stres příliš vysoký a je třeba zvolit pomalejší postup. Nikdy nenechávejte psa samotného celý den, pokud má silnou úzkost. Zvažte psí hlídání, dog sitting nebo ho vezměte k příbuzným, dokud se stav nezlepší. Varovné signály, které by měly vést k veterináři, jsou trvalý zápach z tlamy, krvácení dásní, uvolněné zuby, slinění, jednostranné žvýkání nebo nechuť k tvrdé stravě. Zápach z tlamy není normální a rozhodně se nemá maskovat osvěžovači vzduchu či aromatickými pamlsky. Zdravá tlama bez zánětu je pro zvíře otázkou komfortu i délky života — bakterie z dásní se dostávají do krevního oběhu a zatěžují srdce, játra a ledviny. Pravidelné čištění je proto levnější a šetrnější než opakované narkózy a extrakce zubů. Psi a kočky mají zuby uzpůsobené na trhání masa, ne na žvýkání granulí. Přesto jim většina majitelů čistí zuby jen výjimečně, nebo vůbec. Výsledek se dostaví v podobě zubního kamene, zánětu dásní a bolesti, kterou zvíře nedá najevo, dokud není pozdě. Péče o zuby není složitá, chce jen pravidelnost a trpělivost. Následujících pět zásad pokrývá to podstatné, co můžete udělat doma. Co si vzít do kabiny a co hlídat na letiš Mezi typické chyby patří čištění nasucho, bez navlhčení štětin, a přílišné tlačení, které dásně podráždí a zvíře si tak vytvoří odpor. Další častá chyba je používat jen žvýkací pamlsky nebo dentální hračky jako náhradu čištění. Ty plak částečně odstraní, ale kámen neodstraní. Také se nevyplácí čistit zuby hned po jídle, kdy jsou dásně překrvené a citlivější; vhodnější je počkat půl hodiny. Doplňky stravy nejsou léky. Pokud pes kulhá, drží končetinu nebo má otok kloubu, jděte nejdřív k veterináři. Ten může předepsat protizánětlivé léky a teprve k nim doporučit výživu. Podávání doplňků místo diagnostiky je nejčastější chyba, která vede k tomu, že se stav zhorší a pes přijde o pohyblivost dřív, než je nutné. Jakmile má pes potíže, doplňky podávejte dlouhodobě – kloubní chrupavka se obnovuje pomalu, první změny uvidíte po šesti až osmi týdnech. Separační úzkost není neposlušnost ani pomsta za to, že jste odešli. Je to stav paniky, ve kterém pes prožívá odloučení jako ohrožení života. Rozpoznat ji lze podle toho, že se problém objevuje výhradně v nepřítomnosti konkrétní osoby. Pes může výt, kňučet, škrábat dveře, okusovat rámy, močit nebo zvracet. Někteří psi naopak jen nehybně stojí u dveří a odmítají jíst. Klíčové je, že se to neděje, když jste doma, ani když odejde soused. Nejčastější chybou je trestání po návratu. Pes už dávno neví, za co ho trestáte, a trest jen prohloubí nejistotu. Stejně škodí dlouhé loučení s objímáním a mluvením, které pes čte jako signál, že se chystá něco zlého. Odchod i příchod má být krátký, věcný a bez emocí. Pokud pes ničí dveře, může jít o pokus dostat se ven, ale i o přesun aktivity – rozdíl poznáte podle toho, zda škrábe u kliky, nebo okusuje nábytek uprostřed místnosti.<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">

Войдите, чтобы оставлять комментарии