<img src="https://freestocks.org/fs/wp-content/uploads/2016/08/two_men_discussing-1024x683.jpg" style="max-width:440px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Dlouhosrstá kočka vyžaduje jiný přístup než krátkosrstá. Srst se zacuchává, tvoří se plstěnce a pod nimi se drží vlhkost i nečistoty. Pokud se česání zanedbá, vzniknou bulky, které už nejdou rozčesat a musí se vystřihnout. Pravidelné česání zabere deset až patnáct minut, ale musí se dělat správně. Následující pravidla vycházejí z toho, co u dlouhosrstých koček skutečně funguje.<br>
<br>
<br>
<br>
První krok je vždy kontrola, ne čištění. Ucho prohlédni při denním mazlení. Všímej si, zda kočka třese hlavou, drbe se uchem, naklání hlavu na stranu nebo má ucho citlivé na dotek. Tyto příznaky znamenají, že něco není v pořádku, a čištění samo problém nevyřeší. Stejně tak si všímej hnědého nebo černého mazu, který připomíná kávovou sedlinu — to bývá svědectví o roztočích. V takovém případě patří kočka k veterináři, ne k domácímu čištění.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo pro město zní: čím rušnější ulice, tím kratší vodítko. Na frekventovaném chodníku se používá délka, při které pes chodí vedle nohy nebo těsně před ní, tedy zhruba na dosah ruky spuštěné podél těla. Takové vodítko nedává psovi prostor zrychlit. Pokud má pes tendenci se rozebíhat, je krátké vodítko jediná mechanická překážka, kterou nemůže obejít. Vodítko naopak prodlužte jen tam, kde je prostor a rozhled — v parku, na nábřeží, v klidné ulici.<br>
<br>
<br>
<br>
Pomáhá i to, že štěně unavíte ještě před samotou. Dlouhá procházka, čichání, hra s jiným psem nebo hledání pamlsků po bytě ho dostanou do stavu, kdy chce spát. Unavené štěně řeší samotu mnohem lépe než to, které celé dopoledne leželo na gauči. Nechte mu v pelíšku něco, co voní po vás, a klidně i bezpečnou hračku, do které se dá strčit pamlsek.<br>
<br>
<br>
<br>
Pes na zadním sedadle bez zajištění je nejčastější a nejnebezpečnější chyba. Při nárazu ve městě stačí rychlost 50 km/h a zvíře o hmotnosti 20 kg letí dopředu silou odpovídající pádu z třetího patra. Nestačí ho mít „jen na klíně" nebo „mezi nohama". Pes musí být zajištěn tak, aby se v případě nehody nepohyboval prostorem kabiny. Existují tři osvědčené možnosti: bezpečnostní postroj upevněný do pásu, přepravní box na zadním sedadle nebo mříž do zavazadlového prostoru. Postroj musí být nastavitelný a s širokým polstrováním, jinak se při prudkém brzdění zařízne do žeber. Box volte tak, aby pes mohl stát, otočit se a lehnout, ale ne se v něm válet. Mříž musí být pevně ukotvená ke karoserii, ne jen položená.<br>
<br>
<br>
<br>
Plstěnce neřešte stříháním, dokud nejdou rozebrat prsty. Malý uzlík uchopte mezi palec a ukazovák a opatrně ho trhejte na menší části. Potom ho rozčešte hřebenem od špičky ke kořeni. Teprve když je uzlík tvrdý a velký, vystřihněte ho nůžkami s tupou špičkou. Nikdy nestříhejte těsně u kůže, abyste ji nezranili. Po vystřižení místo pročešte a sledujte, zda se srst nezacuchává znovu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je koupit pelíšek podle vzhledu do obývacího pokoje. Pes potřebuje vlastní místo stranou od průchodu, radiátoru a televize. Umístěte ho tak, aby pes viděl na vchod, ale nebyl na očích každému, kdo projde. Pokud pelíšek klouže po podlaze, podložte ho protiskluzovou podložkou, jinak se z něj stane hračka. U štěněte počítejte s tím, že pelíšek do roka vyměníte, proto neinvestujte do nejdražšího kusu hned na začátku.<br>
<br>
<br>
<br>
Kočku učte na česání odmala. Pokud jde o dospělého jedince, který to nesnáší, začněte po dobu jednoho týdne jen krátkými dotyky hřebenem a odměnou. Nenuťte ji silou. Kočka, která se bojí, se vzpírá, a vy pak taháte za chlupy. Lepší je česat dvakrát denně po pěti minutách než jednou za týden hodinu.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte krátkými odchody, ne dlouhým čekáním První dny nechte štěně v místnosti, kde má pelíšek, a jen na pár vteřin odejděte za dveře. Vraťte se dřív, než začne kňučet. Tento krátký okamžik zopakujte mnohokrát denně, klidně při každé návštěvě kuchyně. Postupně prodlužujte na půl minuty, minutu, tři minuty. Vždy se vracejte v momentě, kdy je štěně v klidu. Když se vrátíte až po štěkotu, učíte ho, že štěkot funguje.<br>
<br>
<br>
<br>
Místa, která se zacuchávají nejčastěji, jsou podpaží, slabiny, vnitřní strana stehen a ocas. Tam postupujte pomalu a po malých částech. Pokud kočka leží, nechte ji ležet a česejte jen to, co je přístupné. Následující den pokračujte na druhé straně. Vyhněte se česání po koupeli, dokud srst neusychá – mokrá srst se trhá a tvoří ještě větší uzly.<br>
<br>
<br>
<br>
Před odchodem nespouštějte velkou rozlučkovou scénu. Žádné dlouhé loučení, mazlení ani opakované „měj se". Stejně tak při návratu nechte první minutu bez emocí. Vezměte štěně ven, ale teprve když jste v klidu oba. Tím snižujete rozdíl mezi tím, když jste doma, a když ne.
