<span style="font-weight: bolder;">Obojky se dělí podle toho,</span> jak působí. Repelentní jen odpuzují dospělé blechy, ale vajíčka a larvy v prostředí neřeší. Insekticidní blechy hubí, obvykle po celou dobu nošení. Kombinované působí proti blechám i klíšťatům. U koček se vyhněte přípravkům s permethrinem – je pro ně toxický a může způsobit třes, slinění nebo křeče. Vždy čtěte etiketu a ověřte, že je přípravek výslovně určen pro kočky, ne pro psy.<br>
<br>
<br>
<br>
Třetím návykem je úprava prostředí, kde pes tráví čas. Klíšťata žijí ve vysoké trávě, v listí a v okrajích lesních cest, ne na holé zemi. Pravidelné sekání zahrady, odstraňování spadaného listí a udržování nízkého porostu kolem plotu snižuje počet parazitů. Pokud pes spí venku, kontrolujte pelíšek a boudou. Klíšťata se mohou přenést i na člověka, takže úklid okolí není jen péče o psa.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/A2MJ9SwzRXc/hq720.jpg" alt="Design bytu 1kk k pronajmu. Tiny apartment design. Airbnb studio design." style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: 900;">Nezapomínejte na vlastní</span> klid. Pes čte vaše napětí. Pokud sami nejste v pohodě, těžko ho naučíte, že samota je bezpečná. Buďte důslední, trpěliví a nechte psa zvykat si postupně. Vyhnete se tak dlouhým měsícům zbytečného trápení.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodující je také to, jak pes spí. Někteří psi spí natažení na boku, jiní stočení do klubíčka, další se rádi opírají o okraj. Podle toho volte tvar. Bočnice s oporou ocení psi, kteří se rádi opírají, ploché lehátko naopak poslouží těm, kteří se natahují. Pes, který se rád zahrabává, potřebuje pelíšek s vyšším okrajem a měkkou výplní. Pes, který se rád natahuje, potřebuje delší a nižší variantu.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chybou je spoléhat na jednu metodu po celý rok. Účinnost ochrany klesá s časem, mění se po koupeli a liší se i podle počasí. Pokud pes po nasazení přípravku zvrací, škrábe se nebo je apatický, přerušte používání a vyhledejte veterináře. Stejně tak je chybou klíště vytahovat nehty nebo ho nechat zaschnout na kůži. Pravidelná kontrola, vhodný přípravek, upravené okolí a správné odstranění tvoří celek, který funguje jen tehdy, když se dodržuje po celou sezónu.<br>
<br>
<br>
<br>
Čemu se vyhnout a na co si dát poz<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál a údržba rozhodují o životnosti U materiálu se vyplatí přemýšlet nad údržbou, ne nad vzhledem. Pelíšek by měl mít snímatelný potah, který lze prat. U psů, kteří se rádi škrábou nebo okusují, volte pevnější tkaninu s hustou vazbou. Výplň by měla držet tvar i po vyprání. Levné pěny se často slehnou a pelíšek ztratí oporu. Ušetřené peníze se pak vrací v podobě nového nákupu za pár měsíců.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Výběr pelíšku nezačíná</strong> v obchodě, ale doma u psa. Než se vydáte cokoli kupovat, změřte psa vleže. Změřte mu vzdálenost od čumáku ke kořeni ocasu a v nejširším místě přes hrudník. Naměřené hodnoty si zapište. Pelíšek by měl být o něco větší, než je pes natažený, ale ne o mnoho. Příliš velký pelíšek psa nutí hledat oporu a mnoho jedinců se v něm necítí bezpečně.<br>
<br>
<br>
<br>
Typické chyby při výběru jsou tři. První je koupě pelíšku podle velikosti plemene, ne podle skutečných rozměrů psa. Druhá je příliš měkký pelíšek bez opory pro staršího psa, který má problémy s klouby. Třetí je umístění pelíšku na průvan nebo do rušné chodby. Pes potřebuje klidné místo, odkud má přehled o dění v domácnosti, ale není v centru provozu.<br>
<br>
<br>
<br>
Před koupí si pelíšek prohlédněte i zespodu. Dno by mělo být protiskluzové, jinak po něm pes na hladké podlaze ujíždí. Zkontrolujte švy a zipy. Pokud pelíšek nemá snímatelný potah, zvažte, zda jej zvládnete čistit celý. U psů s citlivou kůží se vyhněte materiálům, které dráždí. Po prvním použití sledujte, zda pes pelíšek přijal. Pokud jej obchází, není to otázka zvyku, ale nevhodné velikosti, tvaru nebo umístění.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním návykem je kontrola srsti po každém pobytu venku. Klíště potřebuje několik hodin, než se pevně uchytí, takže včasné odstranění výrazně snižuje přenos infekce. Prohmatejte psa konečky prstů proti srsti, zaměřte se na uši, krk, podpaží, slabiny a prostor mezi prsty. Na krátkosrstých plemenech stačí pohled, u dlouhosrstých je nutný hřeben. Běžné pohlazení nestačí, klíště je malé a v husté srsti snadno unikne.<br>
<br>
<br>
<br>
Vodítko proti tahání funguje nejlépe v kombinaci s tréninkem na místě. Cvičte nejprve doma nebo na klidném místě, kde pes reaguje na povely. Teprve potom přidejte ruch a lidi. Pokud pes skáče i po několika týdnech, snižte nároky a trénujte na větší vzdálenost od lidí. Vyhněte se situacím, kdy pes skáče na děti nebo na lidi, kteří ho povzbuzují. Tito lidé celý trénink rozbijí.<br>
<br>
<br>
<br>
Čtvrtým návykem je plánování procházek podle rizika. Nejaktivnější jsou klíšťata brzy ráno a za vlhka, zejména na jaře a na podzim. Procházka po široké cestě je bezpečnější než průchod vysokou trávou. Po návratu nenechávejte psa ležet na gauči nebo v posteli, dokud ho nezkontrolujete. Pokud pes cestuje autem, prohlédněte ho ještě před tím, než vejde do domu.
