Nejčastějším důvodem je nedovolený zákrok na soupeře. Sudí posuzuje, zda hráč při souboji použil nepřiměřenou sílu, strčil do protihráče, podrazil ho, držel ho nebo do něj skočil. Záleží na tom, zda byl zákrok proveden bezohledně, nebo zda šlo jen o běžný souboj. Praktické vodítko: pokud hráč zasáhne nejprve míč a teprve potom soupeře, nemusí jít o přestupek. Pokud ale nejprve zasáhne nohu protihráče a míč mine, penalta se píská mnohem pravděpodobněji.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b10objects_circuits010.jpg&dl=1" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Presink vyžaduje výbušnou sílu nohou a stabilitu v kontaktu. Do přípravy zařaďte cviky jako výpady s výskokem, boční posuny se zátěží nebo přeskoky přes překážku. Důležité je provádět je v únavě – například po krátkém sprintu. Tělo se tak učí pracovat i tehdy, když už není plně svěží. Vyhněte se izolovaným cvikům na strojích, které sice posílí sval, ale nenaučí ho spolupracovat v řetězci. Naopak zařaďte dřepy s výbuchem, mrtvé tahy s lehkou zátěží a rotace trupu s medicinbalem.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby při posuzování penalty vznikají z unáhleného verdiktu. Sudí by měl rozlišit, zda šlo o přestupek, nebo o simulování. Pokud hráč padá bez kontaktu a snaží se vynutit penaltu, může dostat žlutou kartu za nesportovní chování. Stejně tak platí, že penalta se neopakuje kvůli tomu, že hráč při rozběhu zastavil – to řeší pravidla jinak. Nakonec: rozhodnutí o penaltě je konečné, měnit ho lze jen při zjevném omylu před opětovným zahájením hry.<br>
<br>
<br>
<br>
Presink není jen taktický pokyn, který slyšíte z lavičky během zápasu. Je to fyzická zátěž, která se podepisuje na svalové únavě, koordinaci i schopnosti regenerovat. Pokud hráč trénuje presinkové situace jen jednou týdně v rámci herního cvičení, jeho tělo na opakované výpady, obraty a sprinterské úseky nereaguje dostatečně. Fyzická příprava se proto musí přizpůsobit tomu, co presink skutečně vyžaduje: krátké, intenzivní akce s nedostatečným časem na úplné zotavení.<br>
<br>
<br>
<br>
Dále se penalta nařizuje za držení, strkání, vrážení do soupeře, kopání nebo podražení uvnitř vápna. Patří sem i situace, kdy brankář chytí míč a poté ho pustí, nebo když hráč úmyslně zahraje rukou mimo vlastní vápno a zabrání tím jasné gólové příležitosti – tehdy se ale řeší volný kop a případná karta, nikoli penalta. Pozor na to, že přestupek musí být spáchán na hráči, který je v okamžiku zákroku na hřišti; náhradníci na lavičce penaltu nezpůsobí.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Základní rozdíl spočívá</b> v tom, jak se šev chová, když na něj působí síla. Dlouhý šev vytváří souvislou linii, která rovnoměrně rozkládá tah. Kombinace naproti tomu vytváří několik kratších segmentů, a každé spojení je místem, kde může dojít k nežádoucímu posunu nebo kumulaci napětí. To se projeví zejména při opakovaném zatížení, např. při šití silných vrstev nebo pružných materiálů. Dlouhý šev se v takových podmínkách chová předvídatelněji a méně často se rozpadá. Nejde tedy o to, že by kombinace byla špatná, ale že dlouhý šev má v určitých situacích jasně navrch.<br>
<br>
<br>
<br>
Hra rukou a další situace, které rozhodčí řeší uvnitř vápna Druhou velkou skupinou je hra rukou. Rozhodčí posuzuje, zda hráč úmyslně hrál rukou nebo paží, zda šel rukou proti míči, nebo zda měl ruku v nepřirozeně velkém prostoru. Typická chyba hráčů je zvednutá ruka při obranném bloku – i když se míč odrazí od těla, pokud ruka zasáhne míč v nepřirozené poloze, penalta se často píská. Naopak míč, který se odrazí od vlastního těla na ruku, která je u těla, obvykle přestupkem není.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodčí také nařídí penaltu, pokud hráč kopne nebo se pokusí kopnout soupeře, udeří ho nebo se ho pokusí udeřit, skočí na něj nebo ho podrazí. Stačí i pokus o tyto zákroky, nemusí dojít ke kontaktu. Praktické doporučení pro hráče: v pokutovém území hrajte jednoduše, nohy u těla a ruce za zády. Pro rozhodčí platí, že mají být blízko situace a mít dobrý výhled; pokud si nejsou jisti, mohou využít konzultaci s asistentem.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy presink vypnout? Když soupeř rozehrává přes brankáře a má čas. Když jste unavení a nedokážete držet rozestupy. Když soupeř hraje dlouhé míče na silného útočníka – tam presink ztrácí smysl, protože míč stejně přeletí. V těchto chvílích je lepší stáhnout blok o deset metrů a čekat na špatnou přihrávku ve středu.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je intervalové zatížení. Presink vyžaduje schopnost opakovaně vyvinout maximální úsilí během několika sekund a pak se rychle zotavit. Do přípravy proto patří krátké úseky do 10 sekund s vysokou intenzitou, následované klidem v poměru přibližně 1:3. Typická chyba je, že hráči trénují jen dlouhé běhy. Ti pak sice mají vytrvalost, ale chybí jim výbušnost a schopnost zrychlit po zpětném běhu. Presink ale není maraton – je to série sprintů.
