Zahuštění tonika, které naopak zničí jeho vstřebávání

Hotové tonikum skladujte v tmavé lahvičce s kapátkem a spotřebujte do dvou až tří týdnů. Bez konzervantu v něm mohou růst bakterie, zvláště když jste do něj opakovaně sahali prstem nebo špinavou lžičkou. Pokud chcete delší trvanlivost, přidejte kapku přírodního konzervantu na bázi benzoátu sodného a kyseliny askorbové, ale jen pokud tonikum neobsahuje vitamín C – ten by se rozpadl. Před každým použitím lahvičkou protřepejte, gel se může mírně usadit.<br> <br> <br> <br> Na co si dát pozor při tuhnutí a myt<br> <br> <br> <br> Než začnete cokoli přidávat, zjistěte, co tonikum obsahuje. Pokud je postavené na vysokém podílu alkoholu, zahuštění vám nepomůže – alkohol se odpaří a na pleti zůstane lepkavý film. Stejně tak tonika s vysokým podílem glycerinu už jsou dost viskózní a další zahuštění vede k lepivosti. Základem je vždy malá zkouška: odeberte lžičku tonika do kelímku a přidávejte zahušťovadlo po špetkách.<br> <br> <br> <br> Nejlepší je vyzkoušet zahuštění na malé várce a nechat ji dva dny odstát. Pokud se neoddělí voda, nelepí a pleť po nanesení není napjatá, teprve pak připravte větší množství. Zahuštěné tonikum nanášejte na vlhkou pleť, lépe se rozetře a neucpává póry. A nezapomeňte, že čím hustší tonikum, tím méně ho potřebujete – dvě až tři kapky stačí na celý obličej.<br> <br> <br> <br> U citlivé pleti platí tři pravidla. První: před prvním použitím udělejte zkoušku na vnitřní straně předloktí a počkejte 24 hodin. Druhé: teplota nálevu nesmí přesáhnout tělesnou teplotu, horký obklad zvyšuje prokrvení a může zarudnutí zhoršit. Třetí: nepřidávejte do směsi citronovou šťávu ani ocet. Tyto ingredience mění pH a narušují kožní bariéru, takže heřmánek pak nemá co uklidňovat. Stejně tak vynechejte esenciální olej v neředěném stavu, na pleť patří maximálně dvě kapky do polévkové lžíce nosného oleje.<br> <br> <br> <br> Základem masti je tuk, který se nespálí. Osvědčuje se vepřové sádlo, případně směs sádla a kvalitního olivového oleje v poměru dvě ku jedné. Na 200 g tuku dejte 40 až 50 g sušeného kořene. Větší množství byliny už mast zbytečně ředí a může dráždit pokožku. Louhujte při nízké teplotě — kolem 60 °C — po dobu dvou až tří hodin. Pokud tuk začne prskat nebo se přepaluje, účinné látky se rozpadnou a mast ztratí smysl. Teplotu hlídejte teploměrem, ne odhadem.<br> <br> <br> <br> Typická chyba je přidání silikonového zahušťovadla nebo emulgačního vosku do čistě vodného tonika. Ty potřebují olejovou fázi a teplo, jinak se oddělí a vznikne nepoživatelná kaše. Další častá chyba je zahuštění „pro jistotu" dvakrát – výsledný gel se na pleti rozpadá na drobné hrudky a při nanášení se drolí. Pokud tonikum obsahuje kyseliny, například salicylovou nebo mléčnou, přidejte zahušťovadlo až po jejich rozpuštění a za studena. Zahřívání kyseliny ničí.<br> <br> <br> <br> Nejčastější chyba je přidání éterických olejů do horké směsi. Ty se vypaří a v mléce zůstane jen mastný film. Přidejte je až při teplotě pod 40 °C, tedy ke konci chlazení. Další častá chyba je skladování v průhledné lahvičce na přímém světle. Mandlový olej žlukne a bambucké máslo ztrácí vůni. Použijte tmavé sklo nebo plast s dávkovačem a skladujte při pokojové teplotě mimo radiátor.<br> <br> <br> <br> Při podvrtnutí nanášejte mast třikrát denně v tenké vrstvě a jemně vmasírujte, ale nikdy netlačte přímo na oteklé místo. U otevřených ran je postup jiný: mast se nedává do rány, ale jen na okolní kůži. Na čerstvou ránu patří čistý obvaz, mast přichází na řadu až po uzavření povrchu. Pokud se objeví zarudnutí, pálení nebo otok, aplikaci přerušte. Kostival se nesmí používat v těhotenství, při kojení a u dětí do tří let, protože alkaloidy pronikají kůží.<br> <br> <br> <br> Nejčastější chyba ale není v receptu. Je v tom, že lidé čekají zázrak během dvou dnů a mezitím mastí potírají každou modřinu i bolavé koleno z přetížení. Kostival urychluje hojení, ne léčí příčinu. U podvrtnutí je pořád potřeba klid, zvednutá končetina a chlazení v prvních hodinách. Mast nastupuje ve fázi, kdy už otok ustupuje. Kdo tohle pořadí dodrží, pozná rozdíl. Kdo ne, bude mít doma voňavý tuk a dojem, že byliny nefungují.<br> <br> <br> <br> Na čem záleží nejvíc Zásadní chybou je použít jakoukoli část rostliny. Na mast se hodí pouze kořen, a to nejlépe dvouletý až čtyřletý, sklizený na podzim nebo brzy na jaře, kdy je v něm nejvíc účinných látek. Listy obsahují méně allantoinu a navíc vyšší podíl alkaloidů, které ve velkém množství škodí játrům. Kořen před zpracováním důkladně očistěte kartáčem, ale neloupejte ho — většina účinných látek je těsně pod slupkou. Nakrájejte ho na tenké plátky a nechte dva dny proschnout na vzduchu, aby se snížil obsah vody.