Výplach vlasů, který nefunguje, když ho uděláte špatn<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední praktická rada: kakaové máslo nikdy neroztavujte v mikrovlnné troubě. Zahřívání je nerovnoměrné a tuk se snadno přepálí. Vodní lázeň je pomalejší, ale spolehlivá. Pokud máslo po ztuhnutí voní kysele nebo je na povrchu našedlé, vyhoďte ho. Správné kakaové máslo má jemnou čokoládovou vůni a krémově bílou až nažloutlou barvu. Domácí výroba není složitá, ale vyžaduje trpělivost a čisté podmínky. Výsledek se vyplatí především pro ty, kteří chtějí mít jistotu, co přesně na svou pleť nanášejí.<br>
<br>
<br>
<br>
Recyklace zbytků svíček je lákavá, ale ne každý parafín se hodí znovu rozpustit a odlít. Rozdíl mezi čistým včelím voskem, sójovým voskem a běžným parafínem poznáte už při prvním roztavení. Parafín je ropný produkt a při opakovaném zahřívání mění své vlastnosti. Pokud do směsi přidáte staré zbytky z levných svíček, můžete získat hmotu, která voní, doutná a praská. Následující signály vám pomohou rozhodnout, kdy je lepší parafín vyhodit než dál recyklovat.<br>
<br>
<br>
<br>
I stabilní tuky potřebují pomoc. Do balzamu přidejte přírodní antioxidant, který zpomalí oxidaci. Osvědčený je extrakt z rozmarýnu, který se prodává v olejové podobě a používá se v koncentraci kolem jednoho procenta. Funguje i vitamín E, tedy tokoferol, dávkovaný podle návodu výrobce. Pozor na častou chybu: lidé přidají antioxidant až do hotového balzamu, když už je cítit zatuchlina. To už nemá smysl, oxidace se nedá vrátit. Antioxidant patří do směsi ještě před tím, než ji začnete plnit.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejlepší je vyzkoušet zahuštění na malé várce a nechat ji dva dny odstát. Pokud se neoddělí voda, nelepí a pleť po nanesení není napjatá, teprve pak připravte větší množství. Zahuštěné tonikum nanášejte na vlhkou pleť, lépe se rozetře a neucpává póry. A nezapomeňte, že čím hustší tonikum, tím méně ho potřebujete – dvě až tři kapky stačí na celý obličej.<br>
<br>
<br>
<br>
Hotové tonikum skladujte v tmavé lahvičce s kapátkem a spotřebujte do dvou až tří týdnů. Bez konzervantu v něm mohou růst bakterie, zvláště když jste do něj opakovaně sahali prstem nebo špinavou lžičkou. Pokud chcete delší trvanlivost, přidejte kapku přírodního konzervantu na bázi benzoátu sodného a kyseliny askorbové, ale jen pokud tonikum neobsahuje vitamín C – ten by se rozpadl. Před každým použitím lahvičkou protřepejte, gel se může mírně usadit.<br>
<br>
<br>
<br>
Pleťové tonikum, které z pleti stéká nebo se vsákne dřív, než stihne působit, většinou není špatný produkt. Problém bývá v konzistenci. Zahuštění je jednoduchý způsob, jak z tekuté vody udělat gel nebo sérum, které na pleti ulpí a aktivní látky se dostanou tam, kam mají. Jenže právě tady vzniká nejvíc chyb.<br>
<br>
<br>
<br>
Doba hoření čajové svíčky se pohybuje od 30 minut do 8 hodin. Rozdíl není náhodný. Ovlivňuje ho vosk, knot, průměr svíčky i to, jak s ní zacházíte. Pokud si před koupí přečtete jen vůni na obalu, snadno koupíte svíčku, která zhasne dřív, než se čaj vůbec vylouhuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Čím skutečně zahustit a v jakém poměru Nejspolehlivější je xanthanová guma. Stačí opravdu málo – na 50 ml tonika zhruba množství na špičku nože, tedy kolem 0,1 gramu. Vysypte ji na suchý povrch, pak přidejte pár kapek glycerinu nebo propylenglykolu a vytvořte pastu. Teprve tu vmíchejte do tonika. Když gumu nasypete přímo do vody, udělá hrudky, které už nerozmícháte. Druhou možností je gel z kyseliny hyaluronové v prášku – ten zahustí i zvlhčí zároveň, ale potřebuje kyselé prostředí, jinak se nerozpustí. Třetí variantou je rostlinný glycerin, ovšem ten zahušťuje jen do určité míry a ve vyšším podílu může pleť vysušovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete cokoli přidávat, zjistěte, co tonikum obsahuje. Pokud je postavené na vysokém podílu alkoholu, zahuštění vám nepomůže – alkohol se odpaří a na pleti zůstane lepkavý film. Stejně tak tonika s vysokým podílem glycerinu už jsou dost viskózní a další zahuštění vede k lepivosti. Základem je vždy malá zkouška: odeberte lžičku tonika do kelímku a přidávejte zahušťovadlo po špetkách.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je přidání silikonového zahušťovadla nebo emulgačního vosku do čistě vodného tonika. Ty potřebují olejovou fázi a teplo, jinak se oddělí a vznikne nepoživatelná kaše. Další častá chyba je zahuštění „pro jistotu" dvakrát – výsledný gel se na pleti rozpadá na drobné hrudky a při nanášení se drolí. Pokud tonikum obsahuje kyseliny, například salicylovou nebo mléčnou, přidejte zahušťovadlo až po jejich rozpuštění a za studena. Zahřívání kyseliny ničí.
