Čím začít, když chcete v paneláku malovat a neudělat z toho katastrofu?

Malování v panelovém bytě má svá specifika, která na první pohled nevidíte. Stěny jsou často nerovné, staré nátěry se loufou a pod nimi se skrývá leccos. Než koupíte barvu, projděte si byt a zjistěte, co vlastně budete malovat. Nábytek odtáhněte od zdí, obrazy a police sundejte, zásuvky a vypínače vyšroubujte. Podlahu zakryjte fólií a přelepte ji pevnou páskou, která se neprolepí. Když něco zanedbáte, strávíte pak hodiny škrábáním barvy z parket.<br> <br> <br> <br> Předsazená stěna místo polepené z<br> <br> <br> <br> Dále si promyslete, jak budete sedátko ovládat. Mechanická páčka nepotřebuje nic než vodu. Elektronické ovládání s teplou vodou, sušením a vyhříváním sedáku spotřebovává energii nepřetržitě, pokud necháte zapnutou funkci předehřevu. U starších panelákových rozvodů se vyplatí zjistit, jaký jistič je na koupelnu napojený a zda zvládne další odběr.<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: bold;">Materiál rozhoduje o všem</span> ostatním. Masivní dřevěné lamely mají nejlepší akustické vlastnosti, ale v suchém bytovém vzduchu pracují – sesychají, kroutí se a spáry se rozevírají. Dýhované lamely na MDF jsou stabilnější, ovšem bez vzduchové mezery za nimi pohlcují jen vyšší frekvence. Akustické lamely z MDF s děrovanou zadní deskou nebo s vloženou minerální vlnou řeší ozvěnu v místnosti výrazně lépe, protože fungují jako rezonanční pohlcovač. Pokud jde jen o vzhled, stačí tenké lamely na pevném podkladu, ale s ozvěnou v obýváku neudělají nic.<br> <br> <br> <br> Akustika: kde končí dekorace a začíná funkce Zvuk se odrazí od tvrdé zdi a vrací se jako ozvěna. Lamelová stěna ji potlačí jen tehdy, když má za sebou dutinu a když mezi lamelami zůstane mezera, kterou se zvuk dostane dovnitř. Typická chyba je nalepit lamely přímo na zeď – vznikne tvrdý povrch, který zvuk odráží podobně jako omítka. Účinná je mezera alespoň dva až pět centimetrů vyplněná měkkou vlnou, zakrytá akusticky propustnou tkaninou. Lamely pak tvoří jen pohledovou vrstvu. Zároveň platí, že stěna na jedné zdi nevyřeší celou místnost – ozvěna se odráží i od stropu, podlahy a protilehlé stěny.<br> <br> <br> <br> Nejčastější chyby: lamely přilepené přímo na zeď bez mezery, izolace zmáčknutá tak, že ztratí pohltivost, rošt bez vyrovnání a spoje na viditelném místě. Před montáží je nutné nechat materiál dva až tři dny v místnosti, aby se srovnal s vlhkostí. U novostaveb se vyplatí počkat, až vlhkost klesne, jinak lamely popraskají. Kdo chce klidnější zvuk, ať počítá s tím, že samotná stěna nestačí – doplní ji kobercem, závěsy a měkkým nábytkem.<br> <br> <br> <br> Samotné malování začněte od stropu a stěn směrem dolů. Rohy a hrany nejdřív vymalujte štětcem, teprve pak válečkem. Váleček namáčejte tak, aby z něj nekapalo, a natírejte plynule ve dvou vrstvách. První vrstva může prosvítat, to je normální. Mezi vrstvami dodržte doporučenou dobu schnutí, obvykle několik hodin. Druhou vrstvu nanášejte křížem na první, aby se lépe spojily. Během malování větrejte, ale ne příliš – průvan způsobuje, že barva schne nerovnoměrně a může popraskat.<br> <br> <br> <br> Sifon vybírejte podle skutečného prostoru, ne podle obalu. Trubkový sifon s pevným kolenem zabírá méně místa než klasický baňatý, ale hůř se čistí. Pokud je odpad ve zdi vysoko, potřebujete sifon s možností otočení výstupu. Vždy dodržte spád odtoku alespoň 2 cm na metr a spojení zajistěte těsnicími kroužky, ne konopím. Po dotažení pusťte vodu a zkontrolujte všechny spoje – kapka na závitu znamená povolit a přetěsnit, ne dotáhnout silou.<br> <br> <br> <br> Lamelová stěna v obýváku vzniká nejčastěji ze dvou důvodů: zakrytí nevzhledné zdi a zlepšení akustiky. Oba cíle se dají splnit, ale jen když se materiál a konstrukce sladí s tím, co od stěny skutečně čekáte. První chyba přichází hned na začátku – lidé vybírají lamely podle fotky v katalogu, aniž by změřili zeď, zkontrolovali rovinnost a spočítali, kolik prostoru jim ubude před sedačkou.<br> <br> <br> <br> 5. Na co si dát pozor po dokončení Hotovou dlažbu chraňte před nábytkem podložkami. V předsíni se vyplatí předložka, která zachytí písek a vlhkost. Pravidelně ji čistěte, aby se neusazoval abrasivní prach. Pokud dlažba někde „duní", může být dutina v lepidle – menší problém vyřeší injektáž, větší vyžaduje dlaždici vyjmout a položit znovu. Vyhněte se agresivním čisticím prostředkům, které naleptají spáry i povrch. Správně položená dlažba v předsíni vydrží desítky let.<br> <br> <br> <br> <img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b11light_fx019.jpg&dl=1" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Montáž začíná rozvržením. Lamely se nikdy nekladou od kraje, ale od středu stěny, aby krajové řezy vyšly souměrně. Na zeď se připevní laťový rošt, do něj se vloží izolace a teprve na rošt jdou lamely. Rošt musí být v rovině, jinak se lamely vlní a spoje nesedí. Vruty se předvrtávají, jinak dřevo praská. U lepení na zeď se používá montážní lepidlo určené pro daný podklad – na starou barvu nebo tapetu lepidlo nedrží a stěna se po čase odlepí.