Základem je sójový vosk, případně jeho směs s včelím voskem. Sójový vosk taje při nižší teplotě než parafín a vytváří tekutinu, která se dá rozetřít dřív, než začne být nepříjemná. Včelí vosk tání zpomalí a dodá hmotě pevnost, takže svíčka lépe drží tvar a pomaleji hoří. Čistě včelí vosk je ale na masáž příliš tuhý a při tání může být horký. Osvědčený poměr je zhruba tři díly sójového vosku na jeden díl včelího.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:410px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Knot musí být bavlněný, stočený a dostatečně tuhý. Před nalitím ho namočte do roztaveného vosku a nechte ztuhnout — lépe se vzpřímeně drží. Do formy ho připevněte kolíčkem nebo špejlí tak, aby byl přesně uprostřed. Příliš tenký knot se utopí v roztaveném vosku, příliš tlustý naopak způsobí vysoký plamen a černý kouř. Pro nádobu o průměru 6 cm stačí knot o síle kolem 2 mm.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Než začnete míchat,</span> připravte si základ. Nejjednodušší je květinová voda, kterou zředíte převařenou a vychladlou vodou v poměru 1:1. Pro mastnou pleť použijte růžovou nebo levandulovou vodu, pro suchou heřmánkovou nebo vilínovou. Do 100 ml základu přidejte maximálně 5 kapek jednoho éterického oleje. Vždy testujte na malém místě za uchem. Častá chyba je dávat příliš mnoho oleje nebo kyseliny – pleť pak pálí a červená se. Další chybou je míchat tonikum do špinavé lahvičky. Skleněnou lahvičku předem vysterilizujte vroucí vodou a nechte uschnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Masážní svíčky se prodávají všude, ale jejich cena často neodpovídá tomu, co v sobě skutečně mají. Rozdíl mezi příjemnou a problematickou svíčkou stojí na jediné věci: na použitém vosku. Nejde o vůni ani o tvar, ale o teplotu tání a o tom, co zůstane na kůži. Pokud si svíčky vyrábíte doma, je volba hmoty naprosto zásadní.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Před prvním použitím</strong> zkraťte knot na zhruba půl centimetru. Dlouhý knot dělá velký plamen a vosk se přehřívá. Při masáži svíčku zapalte, nechte hořet asi deset minut, aby se vytvořila dostatečná vrstva tekutého vosku, a plamen sfoukněte. Tekutinu pak lijte na dlaň, ne přímo na tělo, a rozetřete. Pokud je vosk příliš horký, svíčku chvíli odstavte. Typická chyba je lití přímo na záda nebo použití svíčky hned po zapálení, kdy je vosk ještě studený a nic neodtéká.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec počítejte s tím, že domácí masážní svíčka má kratší trvanlivost než běžná svíčka. Sójový vosk časem žloutne a vůně slábne. Skladujte ji na chladném a tmavém místě a spotřebujte ji do několika měsíců. Pokud vosk po roztátí zapáchá kysele, je starý a na kůži ho nepoužívejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Parafín na masáž nepatří. Má vyšší teplotu tání, takže tekutina, která steče po svíčce, je výrazně teplejší a na citlivé kůži může způsobit popáleninu. Navíc je to ropný produkt, který se na kůži chová jinak než rostlinné vosky. Pokud už parafín doma máte, použijte ho na svíčky na svícení, ne na tělo.<br>
<br>
<br>
<br>
Recept na svíčku, která se dá opravdu použít Na jednu menší svíčku o hmotnosti kolem 100 gramů potřebujete 70 gramů sójového vosku, 30 gramů včelího vosku a 1 až 2 gramy esence vhodné pro masáž. Postup je jednoduchý, ale několik detailů rozhoduje o výsledku. Vosky rozpusťte ve vodní lázni, ne na přímém ohni. Teplotu držte co nejníž, stačí kolem 70 °C. Vyšší teplota ničí vonné složky a zbytečně zatěžuje vosk.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Než začnete cokoli</span> vyrábět, změřte si vlhkost v koupelně běžným vlhkoměrem. Ideální pásmo pro skladování domácí kosmetiky je 40–60 % relativní vlhkosti. Pokud je místnost trvale nad 70 %, přesuňte hotové výrobky do jiné místnosti, ideálně do ložnice nebo chodby. Když to nejde, investujte do uzavíratelných sklenic s těsněním a do sáčků se silikagelem. Silikagel měňte každé dva měsíce, jinak sám začne vlhkost vracet.<br>
<br>
<br>
<br>
Další možností je přidání malého množství teplé vody přímo do balení. Stačí několik kapek, ne více. Poté balení uzavři a protřepej. Voda se vsákne do gelu a obnoví jeho pružnost. Po promíchání nech přípravek odstát při pokojové teplotě. Pokud ani to nepomůže, může být přípravek příliš starý nebo byl vystaven mrazu, což už se nedá plně vrátit.<br>
<br>
<br>
<br>
Když je hmota tekutá, sundejte nádobu z lázně a nechte ji minutu odpočinout. Teprve pak přidejte esenci a promíchejte. Do směsi nikdy nelijte vodu ani olej, který se s voskem nespojí. Tyto přísady se během tuhnutí oddělí a při hoření pak mohou prskat. Hotovou směs nalijte do sklenice s knotem, který je uchycený ke dnu. Nechte svíčku tuhnout při pokojové teplotě, nikdy v lednici. Rychlé chlazení vytváří praskliny a nerovnoměrnou strukturu.<br>
<br>
<br>
<br>
Práškový deodorant. Smíchej tři díly jedlé sody, dva díly kukuřičného škrobu nebo arrowrootu a jeden díl kokosového oleje. Olej přidávej po lžičkách, dokud hmota nedrží při stisku v prstech, ale nedrolí se. Nanášej prsty tenkou vrstvu, ne silnou. Jedlá soda je zásaditá a neutralizuje kyseliny, ale u citlivé kůže může po několika dnech vyvolat červené skvrny. Pokud se to stane, uber sodu na dva díly a přidej třetí díl škrobu.
