Nejčastější chyba je okamžité broušení spodní strany desky. Málokdy se tím problém vyřeší a většinou se deska ztenčí nerovnoměrně. U masivních desek se navíc může po pár dnech prohnout znovu, protože dřevo pracuje podle vlhkosti. Pokud je prohnutí jen mírné, stačí desku otočit — horní strana bývá lépe vyrovnaná a spodní se skryje. U dýhovaných a laminovaných desek je to ještě bezpečnější, protože hrana zůstane neporušená.<br>
<br>
<br>
<br>
Před balením desky očistěte a zkontrolujte, jestli nemají praskliny nebo uvolněné hrany. Na ochranu použijte bublinkovou fólii, staré deky nebo karton. Rohy jsou nejzranitelnější, proto je obalte dvěma vrstvami a přelepte páskou. Sklo, zrcadla a lesklé plochy balte zvlášť a nikdy je nepokládejte naplocho na sebe bez proložení. Zásuvky obalte po jednom, přední stranu chraňte kartonem. Všechny díly popište fixem na pásku: „levá bočnice", „dno", „zásuvka č. 2".<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je páčit díly šroubovákem. Kovová spojka se ohne, dřevo praskne a sedačka pak v rohu vrzne. Druhá častá chyba je tahat za potah místo za rám. Pokud díly drží silou, hledejte skrytý šroub pod potahem nebo v úložném prostoru. U rozkládacích sedaček demontujte nejdřív mechaniku rozkladu, jinak při přenášení vyjede a přiskřípne prsty. Na přenášení jsou potřeba dva lidé, u větších dílů tři.<br>
<br>
<br>
<br>
Po převozu nechte desky před sestavením alespoň den v místnosti, kde bude prádelník stát. Dřevo si sedne na vlhkost a spoje pak lépe drží. Sestavujte v opačném pořadí, než jste demontovali, a šrouby dotahujte na konec, až když je korpus vyrovnaný a zásuvky zapadnou.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Skleněná deska</span> konferenčního stolku patří k nejzranitelnějším částem nábytku při jakémkoli přesunu. Většina lidí ji buď nechá na místě a riskuje poškrábání, nebo ji sundá a odnese bez jakékoli ochrany. Ani jeden postup není správný. Sklo snese tlak, ale nesnáší bodové rázy a nerovnoměrné podepření. Právě proto se deska často rozbije ve chvíli, kdy ji položíte na podlahu nebo opřete o zeď.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je přeprava korpusu ve svislé poloze na střeše auta. Vánek při jízdě vytvoří páku a spojovací otvory se vytrhnou. Stejně špatné je položit prádelník na bok a položit na něj další náklad. Při nakládání ho vždy podepřete tak, aby váha spočívala na hranách, ne na středu desky. Pokud prádelník stojí na nožičkách, odšroubujte je a přiložte zvlášť — při nárazu se ukroutí i s kusem spodní desky.<br>
<br>
<br>
<br>
Prádelník se při stěhování rozebírá jen tehdy, když se s ním nedá projít dveřmi, zúženým schodištěm nebo výtahem. Pokud se vejde, je lepší ho nechat vcelku – každé rozebrání znamená riziko uvolněných spojů. Než začnete, změřte si světlost dveří, šířku chodby a výšku stropu v místě, kudy ponese. Rozhodující je i hmotnost: plný prádelník se nevejde do běžného osobního auta.<br>
<br>
<br>
<br>
Prádelník se nejčastěji poškodí při demontáži, ne při samotné jízdě. Většina lidí ho položí na bok, vytáhne šrouby a doufá, že vše drží. Jenže právě v tu chvíli se uvolní bočnice, které držely pohromadě jen díky zásuvkám, a korpus se ohne. Než začnete cokoliv povolovat, vyfoťte si prádelník zezadu i zespodu. Fotky vám později řeknou, která lišta patřila kam.<br>
<br>
<br>
<br>
Při nakládání stavte těžké desky naležato na dno, ne na hranu. Mezi vrstvy dávejte proklad, aby se díly neodíraly. Prádelník vezejte vždy zajištěný popruhy k pevné části vozidla, ne k výplni. Během jízdy se nesmí nic posunout ani klepat. Při vykládání postupujte opačně – nejdřív díly, které jste naložili naposledy. Šrouby utahujte až na místě, kde prádelník sestavíte, a to ve dvou lidech, aby se desky nezkřížily.<br>
<br>
<br>
<br>
Když drží korpus pohromadě ještě zadní deska, nesnažte se ji odtrhnout silou. Je přibitá nebo přišroubovaná a po jejím odstranění se prádelník rozpadne na jednotlivé desky. Ty pak skládejte na sebe v pořadí, v jakém jste je sundali. Kdo je pomíchá, stráví při sestavování hodiny hledáním, která deska patří nahoru.<br>
<br>
<br>
<br>
Během přesunu se nikdy netlačí na struny ani na kladívkový mechanismus. Víko se nechává zavřené a zajištěné, pedály se vyšroubují nebo zajistí proti vyklopení. Klávesy se překryjí měkkou látkou a přelepí páskou, která později nezanechá lepidlo na dřevě. U vnějšího laku se vyhýbáme lepicím páskám úplně, protože po nich zůstávají matné mapy, které se už nedají rozleštit.<br>
<br>
<br>
<br>
Drobnosti jako vruty, excentry, kolíky a podložky dávejte do jednoho sáčku a ten přelepte páskou k jedné z bočnic. Volně ložené součástky v krabici se ztratí spolehlivě. Šrouby nikdy nenechávejte zapíchnuté v desce, i když se to zdá praktické — při manipulaci se ohne hrot nebo se vytrhne kus dřeva.<img src="https://design78.cz/wp-content/uploads/Byt-Sazavska-mala-data-1-of-40-1-scaled.avif" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">
