Hvězdárna není jen místo pro pozorování, ale i pro vzdělávání. Workshopy a přednášky se věnují astronomii i kosmonautice. Pro školy je nutná rezervace s předstihem, termíny se plní na celý školní rok. Pokud jdete na akci poprvé, zvolte kratší program a přijďte s otevřenou myslí. Neočekávejte snímky z Hubbleova teleskopu – uvidíte skutečnou oblohu, jaká je.<br>
<br>
<br>
<br>
Uvnitř kopule platí, že nejlepší místa jsou vzadu a uprostřed. Přední řady nutí zaklánět hlavu a u šikmých projekcí vzniká geometrické zkreslení. Během promítání se nesmí používat mobil ani svítilny, protože sebemenší světlo zničí adaptaci očí na tmu — a ta je pro zážitek klíčová. Pořad bývá moderovaný živě, takže se dá na konci zeptat na cokoli, co během projekce nebylo jasné.<br>
<br>
<br>
<br>
K planetáriu patří i výstava s přístroji a modely. Prohlídka zabere kolem hodiny a je vhodná i pro ty, kdo přijdou jen na dopoledne. Pozor na to, že část exponátů je popsaná odborně; bez základů astronomie se vyplatí vzít si leták nebo se zeptat personálu, který ochotně vysvětlí, co který model představuje. Děti nejvíc zaujmou interaktivní prvky, u kterých se dá zdržet déle, než se čeká.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozdíl jednoho stupně odpovídá přibližně 2,5násobku v množství přijímaného světla. Rozdíl pěti magnitud pak stonásobku. To znamená, že hvězda 1. magnitudy je stokrát jasnější než hvězda 6. magnitudy. Pokud si pletete znaménko a považujete vyšší číslo za jasnější objekt, budete mít při orientaci na obloze problém. Většina amatérských pozorovatelů si tuto záměnu projde alespoň jednou.<br>
<br>
<br>
<br>
<b>Planetárium Praha v</b> Holešovicích není jen místem, kam se chodí na jeden film o hvězdách. Nabízí několik různě zaměřených pořadů a k tomu stálou expozici, takže návštěva se dá pojmout jako půldenní výlet. Rozhoduje ale načasování: kdo dorazí bez rezervace v hlavní sezóně, často odchází s prázdnou nebo sedí v prvních řadách, odkud je projekce zkreslená.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="http://www.imageafter.com/image.php?image=b5scripts026.jpg&dl=1" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Fil try nepomohou tak, jak se často tvrdí. Úzkopásmové filtry propustí jen část spektra, takže potlačí umělé světlo, ale zároveň uberou i část mlhoviny. U slabých objektů je výsledek nejistý: někdy kontrast stoupne, jindy se ztratí celek. Filtr berte jako nástroj pro konkrétní typ mlhoviny, ne jako univerzální řešení. Před koupí si půjčte filtr od někoho z místní skupiny a vyzkoušejte ho na stejné obloze, kde běžně pozorujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby jsou tři: koupě lístku na poslední chvíli, podcenění dopravy a špatně zvolený typ pořadu. Kdo si předem zjistí, jaký program běží v den návštěvy, dorazí s předstihem a vybere místo vzadu, odchází s jasnou představou o tom, co viděl. Kdo to neudělá, většinou stráví návštěvu čtením programu na chodbě místo sledování oblohy.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je hodnotit lokalitu podle vzdálenosti od města. Rozhoduje směr větru, vlhkost, prach a hlavně to, kterým směrem svítí lampy. Výbojky s vysokým podílem modré složky rozptylují světlo v ovzduší mnohem více než starší oranžové. Proto i menší město „vypadá" jasněji, když leží po větru. Praktický test: vyjeďte na místo, nechte oči 20 minut adaptovat a změřte jas pozadí v zenitu. Opakujte třikrát během noci – hodnoty se mohou lišit o jeden až dva magnitudy podle rosy a prachu.<br>
<br>
<br>
<br>
Za jednu noc spatříte obvykle 5 až 12 souhvězdí, pokud stojíte na místě bez rušivého světla a máte alespoň dvě hodiny čistého času. Teoreticky jich je na obloze 88, ale v praxi vám jich většinu zakryje obzor, světelné znečištění nebo Měsíc. Reálný počet závisí hlavně na ročním období, počasí a tom, jak dobře znáte rozložení hvězd.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozorování slabých mlhovin nekazí jen velikost dalekohledu. Rozhoduje především obloha, na kterou ho vytáhnete. Svetelne znecisteni je záření, které uniká vzhůru nebo se odráží od ovzduší a vytváří umělý svit pozadí. Tento svit působí jako šum: čím je jasnější, tím menší rozdíl mezi mlhovinou a nebem oko zachytí. U objektů s povrchovým jasem pod 22 mag/arcsec² proto často nestačí ani kvalitní optika, pokud stojíte na špatném místě.<br>
<br>
<br>
<br>
Běžnou chybou je očekávat, že uvidíte skutečnou oblohu. Planetárium promítá obrazy, nejde o observatoř s dalekohledem. Pokud chcete pozorovat skutečné nebe, potřebujete jiné zařízení a jasnou noc. Také se nevyplácí spěchat na poslední večerní pořad – po skončení se budova zavírá a vy nemáte čas si cokoli v klidu prohlédnout. Naplánujte si návštěvu tak, abyste po pořadu měli ještě alespoň dvacet minut na expozici.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší chybou je koupit vstupenku na poslední chvíli na místě. Pořady mají pevné časy a kapacita sálu je omezená, takže o víkendech a o prázdninách bývá vyprodáno i několik dní dopředu. Rezervujte online nebo si alespoň předem ověřte, které časy ještě zbývají. Zároveň si všimněte, zda je pořad určený pro děti, nebo pro dospělé – některé programy jsou hodně zjednodušené a dospělý divák se u nich nudí, jiné naopak děti vyděsí hustou terminologií.
