Údržba zahrnuje výměnu vodního filtru podle návodu, obvykle po několika měsících, a občasné odstranění vodního kamene z trysky. Pokud prkénko začne hučet, samovolně se vypínat nebo z něj kape voda, odpojte ho ze zásuvky a nechte zkontrolovat odborníkem. Levné modely mívají plastové díly, které po pár letech popraskají, a oprava bývá dražší než nové zařízení. Vyplatí se proto vybírat podle servisní dostupnosti náhradních dílů, ne podle počtu funkcí na krabici.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:430px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Úložný prostor pod lavicí je lákavý, ale má svá pravidla. Prostor pod sedákem rozdělte na dvě části: hlubší na věci, které vytáhnete párkrát do roka, a mělkou na denní použití. Víko by mělo být na pantech a držet v otevřené poloze, jinak ho budete přidržovat ramenem a na obsah zapomenete. Zásuvky v podstavci lavice fungují lépe než skříňka s dvířky, protože se do nich dostanete, i když u stolu někdo sedí. Vyhněte se ale úložnému prostoru v místě, kde se opírají nohy – vydrží jen do prvního kopnutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Posuvné dveře jsou pro tři metry praktičtější, ale potřebují plnou výšku a horní kolejnici připevněnou do masivního nosníku. Spodní kolejnice se špínou zanese, proto ji zapusťte do podlahy nebo použijte kryt. Otočná dvířka jsou levnější a těsní, ale u šířky 3 m jich budete potřebovat čtyři až šest a každé potřebuje prostor před skříní. Sklo je těžké, proto spočtěte únosnost kolejnice i stropu.<br>
<br>
<br>
<br>
Materiál volte podle toho, jak moc skříň namáháte. Na korpus se hodí laminovaná dřevotříska o tloušťce 18 mm, na police stačí 18 mm, ale u delších polic než 90 cm použijte 25 mm nebo přidejte hranu. Dvířka z MDF v tlaku 18 mm lépe drží tvar, masiv je stabilní, ale citlivý na vlhkost. Zadní stěna z tenké sololitu nestačí jako nosná, slouží jen jako zákryt. Všechny hrany nechte olepit ABS páskou, jinak se do dřevotřísky dostane vlhkost a materiál nabobtná. Na spoje použijte konfirmáty, ne vruty do čela.<br>
<br>
<br>
<br>
Ložnice s těsnými plastovými okny je z hlediska vlhkosti a teploty specifická místnost. Okna téměř nepropouštějí vzduch, takže veškerá vlhkost, kterou přes noc vyprodukuje dýchající člověk, zůstává v prostoru. Pokud se k tomu přidá zavřené topení a studená obvodová stěna, vlhkost zkondenzuje na nejchladnějším místě. Typicky na rámu okna, v rohu za skříní nebo na vnější zdi. Paradoxně tak vzniká plíseň i v místnosti, kde se topí a kde je suchý vzduch přes den.<br>
<br>
<br>
<br>
Začněte výškou sedáku. Pro dospělé se pohybuje mezi 44 a 46 cm, u jídelního stolu s deskou ve výšce 74–75 cm. Pokud je sedák vyšší, tlačí do stehen; pokud nižší, sedíte na kostrči a po chvíli bolí záda. Hloubka sedáku stačí 40–45 cm, hlubší lavice nutí lidi podsunovat se dopředu nebo se opírat jen o okraj. U dětí počítejte s tím, že budou potřebovat podsedák nebo stupínek, jinak sedí na lavici s nohama visícíma a rychle odcházejí od stolu.<br>
<br>
<br>
<br>
U třímetrové vestavěné skříně rozhoduje o výsledku hloubka, ne šířka. Šířka tři metry svádí k tomu naplánovat vše ostatní až po ní, jenže právě hloubka určuje, co se do skříně vejde a co zůstane ležet na židli. Před kreslením prvního políčka změřte skutečný prostor v místě, kde budou dveře. U posuvných dveří potřebujete na straně otevírání rezervu alespoň 5 cm na kolejnici a na koncový doraz, u otočných dveří dalších 8–10 cm na křídlo plus prostor pro otevření. Kdo tohle přeskočí, dobere se k tomu, že mu dveře drhnou o futro nebo o nábytek v místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
Vnitřek skříně: rozdělte hloubku, ne šířku Nejužitečnější je skříň rozdělit na tři zóny podle hloubky. Do zadní části dejte tyče na dlouhé oblečení a police na sezónní věci, do prostřední zásuvky a koše, do přední pak tyč na krátké bundy a kalhoty. Typická chyba je osadit jednu tyč doprostřed hloubky: za ní vznikne mrtvý prostor, kam nedosáhnete, a před ní zase překáží dveřím. Tyč na ramínka potřebuje od zadní stěny 55–60 cm, pokud chcete věšet i delší kabáty, a 40 cm u krátkých. Zásuvky vysouvejte na plnou hloubku, jinak ztratíte přístup k zadní polovině. Police dělejte odnímatelné, ať je můžete přizpůsobit.<br>
<br>
<br>
<br>
U šířky 3 m se vyplatí rozdělit skříň na dvě až tři sekce, ne na jednu dlouhou. Dlouhá police bez podpory se prohne nebo praskne. Přidejte svislou příčku zhruba po 90–100 cm. Do rohů, kde se dvě stěny stýkají, dejte rohovou polici nebo výsuvný věšák, ne klasickou tyč, která by končila ve zdi. Pod tyčí nechte mezeru alespoň 10 cm na ramínka, jinak se oblečení mačká a tyč se zbytečně kroutí.<br>
<br>
<br>
<br>
Než objednáte materiál, nakreslete si půdorys v měřítku a zakreslete i otevírání dveří a pohyb osoby před skříní. Zkontrolujte, jestli se vejdou i boty na výšku, jestli je zásuvka v dosahu a jestli není police nad hlavou příliš hluboká. Poslední kontrola: projděte si, co budete do skříně dávat, ne co by se tam teoreticky vešlo.
