Provozní chybou je i příliš silný proud. U spršky u WC stačí tlak odpovídající běžnému vodovodnímu řádu, přehnaný tlak rozstřikuje vodu mimo mísu a poškozuje mechaniku splachování. Pokud je tlak v domě vysoký, nainstalujte před spršku redukční ventil. Jednou za čas odšroubujte hlavici a namočte ji do octového roztoku, odstraníte usazeniny a prodloužíte životnost celého zařízení. Pravidelná kontrola hadice a těsnění zabrání tomu, aby se z malé kapky stal velký problém.<br>
<br>
<br>
<br>
Postup je vždy stejný: odstranit starý parapet, vyčistit podklad, zkontrolovat rovinu a vlhkost, osadit nový. Starý parapet se nevyndavá silou, která ničí omítku. Naříznout spáru po celém obvodu, podél zdi i čela, a teprve pak páčit. Když to jde ztuha, pomůže teplovzdušná pistole na změkčení tmelu. Vytržením parapetu se odloupne omítka až k oknu a oprava zabere víc času než samotná výměna.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor u pásků a těsněn<br>
<br>
<br>
<br>
Podklad musí být suchý, čistý, bez prachu a mastnoty. Na omítce nejdřív zafixujte případné odlupující se vrstvy, na sádrokartonu zatmelte spáry a přebruste. Lepidlo nanášejte zubovou stěrkou po celé ploše desky, ne jen po okrajích. Kontaktní lepidlo nechte zaschnout na obou stranách podle návodu, obvykle deset až dvacet minut, a teprve pak desku přitlačte. Pokud ji přilepíte hned, drží špatně. Typická chyba je lepení na studenou zeď v zimě – lepidlo nestihne vytvrdnout a deska se odloupne i s omítkou.<br>
<br>
<br>
<br>
Umístění u okna vypadá lákavě, ale přímé slunce kávu v zrnu i mletou ničí. Světlo a teplo urychlují oxidaci tuků, takže i drahá zrna do týdne ztratí aroma. Stejně špatná je police nad sporákem nebo myčkou. Pára a mastnota se usazují na stroji, v těsnění a v mlecích kamenech. Nejlepší je stabilní místo dál od sporáku, trouby a dřezu, ideálně na desce, která se snadno utírá. Pokud koutek stavíte do rohu, nechte za strojem alespoň 10 cm na větrání a na kabel.<br>
<br>
<br>
<br>
Elektro je druhá častá past. Kávovar má vysoký odběr, mlýnek a rychlovarná konvice se sčítají. Jeden prodlužovací kabel s více přístroji na jedné zásuvce znamená přehřátý kabel a v horším případě požár. Pokud koutek stavíte na lince, nechte si udělat samostatný okruh nebo alespoň samostatnou zásuvku pro kávovar. Zásuvka nemá být nad strojem, kde na ni stříká pára a voda. Kabel veďte tak, aby se o něj nedalo zachytit při vytahování šálku. Nepoužívejte prodlužovačku smotanou do klubka, při odběru se zahřívá.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete přesouvat nábytek, změřte si skutečný prostor. Kávový koutek potřebuje na šířku alespoň 60 cm volné desky, ale důležitější je hloubka a výška. Pákový kávovar s mlýnkem zabere klidně 45 cm do hloubky a při zvednutí páky potřebujete nad strojem dalších 30 cm. Typická chyba: koutek se vejde, ale při přípravě narážíte rukou do horních skříněk nebo do zdi. Změřte si také, kam až dosáhnete při plnění nádržky. Pokud musíte stroj pokaždé odtahovat od zdi, voda dřív nebo později skončí na podlaze.<br>
<br>
<br>
<br>
Vlhkost v ložnici by se měla pohybovat mezi 40 a 55 %. Běžný vlhkoměr stojí málo a ukáže vám, na čem jste. Pokud je vlhkost trvale nad 60 %, nestačí jen větrat. Zkontrolujte, zda někde neprosakuje voda, zda není ucpaný odpad u pračky nebo zda v koupelně nezůstává mokrá podlaha. Vysoušeč vzduchu pomůže krátkodobě, ale neřeší příčinu. Naopak příliš suchý vzduch pod 35 % dráždí dýchací cesty a může způsobit ranní bolest v krku.<br>
<br>
<br>
<br>
Voda rozhoduje víc než stroj Voda z kohoutku obsahuje vápenaté a hořečnaté soli. Ty se při zahřátí usazují v bojleru a v trysce. Tvrdá voda zkrátí životnost stroje a káva chutná ploše až kovově. Zjistěte si tvrdost vody ve svém okrese a nastavte podle ní odvápňování. Filtrovaná voda nebo voda z filtru na dřezu je nejjednodušší řešení, ale pozor: některé filtry berou i minerály, které kávě prospívají. Měňte filtr podle objemu, ne podle kalendáře. U kávovaru s nádržkou vodu nevracejte zpět a nenechávejte ji v nádrži týden. Stojatá voda chytá pach a podporuje růst bakterií.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Pára je největší</span> nepřítel tohoto koutku. Každé espresso a každé napěňování mléka uvolní vlhkost, která se drží v horních skříňkách a v záhybech linky. Pokud koutek nemá digestoř ani okno, pořiďte malý odsavač nebo alespoň větrák, který vlhkost odvede. Po každém použití otřete trysku a odkapávací misku, nenechávejte v ní louži. Jednou za čas zkontrolujte těsnění pod horní deskou a silikon v rohu. Černé skvrny v rozích nejsou jen estetický problém, je to plíseň, která se do kávy dostane přes vzduch.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: koutek nekupujte podle vzhledu, ale podle toho, jak se u něj pracuje. Nechte si místo na hrnečky, na odpad a na utěrku. Spočítejte, kolik kroků uděláte od mlýnku k páce a od páky k odpadu. Pokud je to víc než dva kroky, koutek vás za měsíc přestane bavit. A hlavně: žádné zásuvky pod strojem, žádná voda ze sušičky a žádné zrna na přímém slunci. To jsou tři chyby, které dělá skoro každý a které se pak řeší drahým servisem.
