Než přejdete k další vrstvě nebo k penetraci, otřete povrch suchým hadrem a zkontrolujte ho bočním světlem z několika směrů. Hotová spára je matná, rovná a bez lesklých míst, která prozrazují vlhkost. Když tyto znaky sedí, můžete brousit bez rizika, že se práce znehodnotí a bude se muset opakovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozhodující je kombinace tří věcí: správně zvolený systém, přesné provedení a dostatečná tloušťka těsnící vrstvy. U trubek menších průměrů často stačí protipožární manžeta nebo tmel, u větších prostupů je potřeba kombinace desek, vláken a tmelu. Nikdy neurčujte tloušťku „od oka" – vždy podle technického listu výrobce, kde je uvedena závislost tloušťky na průměru prostupu a požadované odolnosti. U vícenásobných prostupů se trubky nesmí dotýkat, mezi nimi musí být předepsaná mezera, jinak se teplo přenáší z jedné na druhou a ucpávka selže.<br>
<br>
<br>
<br>
Parozábrana v koupelně nefunguje jako izolace proti vodě. Jejím úkolem je zabránit tomu, aby vodní pára z teplého a vlhkého vzduchu pronikla do konstrukce a tam zkondenzovala. U sádrokartonu je to kritické, protože sádra i papír na povrchu vlhkost přijímají a při dlouhodobém působení měknou, bobtnají a ztrácejí pevnost. Když se parozábrana udělá špatně, problém se neprojeví hned, ale až po měsících – plísní na protilehlé straně konstrukce nebo rozpadlým rohem desky.<br>
<br>
<br>
<br>
Omítnutá rovná stěna a na ní zaoblený roh, který při bočním světle vyčnívá jako hrana. Většinou nejde o vadu omítky, ale o to, že se zaoblení lepilo na původní hranu, místo aby se podklad nejdřív srazil do roviny. Než začnete cokoli tmelit, projeďte přechod dlaní a pak přiloženým dvoumetrem. Ruka pozná víc než oko a pravítko vám ukáže, jestli je schod v podkladu, nebo jen v barvě.<br>
<br>
<br>
<br>
Malování sádrokartonu vypadá jako jednoduchá práce, dokud se na stěně neobjeví první odlesk. Právě boční světlo ukáže každou vlnku, šroub a spáru. Rozdíl mezi amatérským a profesionálním výsledkem není v barvě, ale v přípravě povrchu. Sádrokarton je savý, papírový a citlivý na vlhkost, takže potřebuje jiný přístup než omítka.<br>
<br>
<br>
<br>
Podhled ze sádrokartonu na šikmé střeše zvládne i člověk, který s tím nemá zkušenosti. Rozhoduje ale pořadí kroků a to, jestli si nejdřív promyslíte, kudy povedou rozvody a jaký typ desek do vlhka a do tepla zvolíte. Bez toho se práce zbytečně vrací a materiál se ničí.<br>
<br>
<br>
<br>
Desky řežte ostrým nožem podle pravítka, silnější vrstvy na dva tahy. Okraje zkosteře, abyste je mohli spojit a zatmelit. Šrouby dávejte do desek po dvaceti až třiceti centimetrech, hlavy mírně pod úroveň papíru, ale ne skrz. Když šroub protrhne papír, drží jen jádro a spoj se časem uvolní. Mezi deskami nechte malou mezeru, kterou vyplní tmel, a nikdy desky nenaléhejte natvrdo na sebe – vznikne boule, kterou už nevybrousíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Poslední kontrolu dělejte za denního světla a z boku. Vezměte si lampu nebo baterku a prosvěťte stěnu pod úhlem. Všechny nerovnosti, které uvidíte, uvidí i malíř po vás. Menší vady přebruste jemným brusným papírem, znovu penetrujte a přetřete. Trpělivost při přípravě zabere většinu času, ale právě ona rozhoduje o tom, zda bude sádrokarton vypadat jako hladká deska, nebo jako opravená zeď.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Sádrokarton není</span> <span style="font-weight: bolder;">parotěsný, ale ani není</span> samonosný. Na šikmé střeše na něj působí teplo od krytiny, takže se roztahuje. Ponechte po obvodu dilataci a neořezávejte desky úplně nadoraz do koutu. Spáry tmelte v několika tenkých vrstvách, každou nechte zaschnout a přebruste. Silná vrstva tmelu popraská stejně jako špatně dotažený šroub.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/LJ5Bd-F82sQ/hq720.jpg" alt="Přestěhoval jsem se do garsonky! A tento malý prostor proměňuji v temné útulné útočiště" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Penetrace a barva rozhodují o finálním dojmu Po vybroušení povrch důkladně odprašte. Prach z tmelu je jemný a barva se na něm špatně chytá. Následuje penetrace určená pro sádrokarton. Bez ní barva vsákne nerovnoměrně, obzvlášť přes přechody tmelu a papíru. Penetraci naneste válečkem ve dvou tenkých vrstvách a nechte proschnout. Pokud přecházíte ze světlé na tmavou barvu, použijte nejdřív bílý základní nátěr.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete montovat, ověřte, že je střecha zvenku opravená a suchá. Podhled vlhkost nevyřeší, jen ji schová. Když při práci narazíte na krokve v jiné rovině, vyrovnejte rošt podložkami, ne ohýbáním profilů. A pamatujte, že hotový podhled už nerozebíráte kvůli kabelu, který jste zapomněli protáhnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív zkontrolujte všechny spoje a hlavy šroubů. Šrouby musí být mírně pod povrchem, ale papír nesmí být protržený. Spáry vyplňte tmelem a do něj vložte výztužnou pásku. Na rovné spoje stačí papírová páska, do rohů a na vnitřní hrany použijte pásku s kovovým středem. Tmel nanášejte v tenkých vrstvách, každou nechte úplně vytvrdnout a přebruste. Silná vrstva tmelu se při schnutí stáhne a vznikne viditelný val.
