Co na fasádě vlastně hledat Sgrafito není malba. Je to technika, při níž se do vlhké omítky proškrabuje vzor, takže obrázek vzniká tím, že se odkrývá spodní tmavší vrstva. Na Schwarzenberském paláci najdete dva základní typy. První je figurální — postavy, výjevy z antické mytologie a lovecké motivy. Druhý je ornamentální, hlavně psaníčkové a diamantové vzory, které vyplňují plochy mezi okny. Nejzajímavější je pás mezi prvním a druhým patrem, kde se figurální scény táhnou v souvislém sledu.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/Oe8r3kfUvMM/hq720.jpg" alt="Jak správně obkládat" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;"><span style="font-weight: bolder;">Typická chyba je záměna</span> sgrafit s freskami. Freska se maluje na suchou omítku, sgrafito se fyzicky proškrabuje. Druhá častá chyba: lidé si všimnou jen velkých figur a přehlédnou rámy kolem oken a bosáže v přízemí. Právě detaily ukazují, jak pečlivě byla výzdoba rozvržena. Pokud chcete vidět i vnitřní dvůr, pozor — palác je sídlem Národní galerie a přístup závisí na aktuální výstavě. Vstup do dvora bývá otevřený, ale otevírací doba se mění podle sezóny.<br>
<br>
<br>
<br>
Jak postupovat při čtení do<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je uvědomit si, že gotika, renesance, baroko, klasicismus i moderna se v Praze neprosazovaly plošně. Nový sloh většinou nepřicházel jako bourání všeho starého, ale jako úprava. Město bylo příliš drahé na to, aby se stavělo od nuly. Majitelé domů proto nechávali přestavovat jen to, co bylo potřeba: fasádu, okna, patro, střechu. Zbytek zůstal. Výsledkem je dnešní situace, kdy v jednom domě najdete gotické sklepy, renesanční portál, barokní štít a klasicistní okna.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: nechoďte sem s cílem stihnout celý Hrad. Vyhraďte si dvacet minut, projděte fasádu zleva doprava a pak se vraťte. Sgrafita mají smysl číst pomalu, ne jako kulisu na cestě k jinam.<br>
<br>
<br>
<br>
Praktická rada: nestůjte přímo u zdi. Sgrafita se nejlépe čtou z odstupu čtyř až šesti metrů, ideálně z protější strany náměstí. Doporučuji jít ráno nebo krátce před západem slunce. V poledne je fasáda přesvětlená a reliéfní rozdíly se ztrácejí. Také se vyhněte focení proti slunci — přepálí se světlé plochy a proškrabované linie zmizí.<br>
<br>
<br>
<br>
Co sledovat z ochozu, aby se dějiny nevytrati<br>
<br>
<br>
<br>
Schwarzenberský palác stojí na Hradčanském náměstí přímo proti vchodu do Pražského hradu. Patří k nejvýraznějším renesančním stavbám v Česku a jeho fasáda je doslova učebnicí sgrafitové techniky. Mnoho lidí projde kolem, aniž by zvedlo oči. Přitom právě omítka nahoře nese to, kvůli čemu sem stojí za to zajít cíleně.<br>
<br>
<br>
<br>
Typickou chybou je snaha stihnout rotundu spolu s dalšími památkami v jednom dni. Románské stavby vyžadují klid a čas. Udělejte si na ni alespoň půl hodiny, ideálně mimo hlavní turistickou sezónu. V letních měsících bývá okolí přeplněné a zážitek ztrácí na intenzitě. Naopak brzké ráno nebo podvečer nabízí lepší světlo pro pozorování architektonických detailů. Pokud narazíte na zavřené dveře, neberte to jako zklamání – i zvenčí si můžete prohlédnout tvar apsidy a sílu zdí.<br>
<br>
<br>
<br>
Při prohlídce si všímejte především tloušťky zdiva a malých románských oken. Právě ta prozrazují, že stavba vznikala v době, kdy se kostely stavěly jako pevnosti víry i útočiště. Rotunda sv. Kříže a sv. Longina má v interiéru dochované kamenné prvky, které ukazují původní řemeslné postupy. Nečekejte ale velkolepou výzdobu – prostor je poměrně strohý a tmavý. To je však jeho autentická podoba, nikoli nedostatek. Fotografování bez blesku je obvykle tolerováno, ale vždy respektujte případné pokyny správce.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bolder;">Palác vznikl na místě</span> několika starších domů, které v 16. století spojila rodina Lobkoviců. Stavbu vedl italský architekt Augustin Vlach a dokončena byla v roce 1567. Později ji získali Schwarzenbergové, podle nichž se dnes jmenuje. Renesanční podobu ale neztratila — a to je výjimka, protože řada pražských paláců byla později barokně přestavěna.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním praktickým krokem při poznávání čtvrti je rozlišení staré vsi od pozdějších přírůstků. Nejstarší jádro leží v okolí původní návsi a kostela, kde najdete nízkou zástavbu a úzké uličky. Naproti tomu ulice vzniklé ve dvacátém století mají pravidelný rastr a vyšší domy. Typická chyba je hodnotit celé Košíře podle jednoho místa. Kdo projde jen hlavní třídou, odnese si dojem rušného dopravního koridoru a přehlédne klidné vnitrobloky i zbytky původních dvorů.<br>
<br>
<br>
<br>
Rotunda sv. Kříže a sv. Longina stojí v Praze na Starém Městě, v blízkosti kostela sv. Petra a Pavla. Jde o jednu z nejstarších dochovaných staveb ve městě, jejíž vznik se klade do 12. století. Na první pohled zaujme svou válcovou lodí a půlkruhovou apsidou. Pokud se chystáte tuto památku navštívit, je dobré vědět, že nebývá běžně přístupná veřejnosti. Otevřená bývá jen při výjimečných příležitostech, jako jsou bohoslužby nebo kulturní akce. Před cestou si proto ověřte aktuální otevírací dobu, ať zbytečně nestojíte před zamčenými dveřmi.
