Typická chyba je tmelit přes prach a nesoudržný povrch. Další bývá příliš silná vrstva tmelu najednou, která popraská při schnutí. Někteří lidé také vynechají výztužný pásek a prasklinu jen přetřou. Výsledek vydrží do prvního otřesu nebo změny vlhkosti. Důležité je nechat každou vrstvu pořádně zaschnout, jinak se tmel vrásčí a nedrží.<br>
<br>
<br>
<br>
Montáž: rozhoduje každý deta<br>
<br>
<br>
<br>
Teplota prostředí zásadně mění časování. Při 20 °C platí výše uvedené hodnoty, při 10 °C se doba zasychání prodlužuje zhruba na dvojnásobek a při 30 °C se naopak zkracuje téměř o polovinu. Vysoká vlhkost vzduchu tvrdnutí zpomaluje, protože rozpouštědlo se odpařuje pomaleji. Průvan nebo přímé slunce naopak povrch vysuší rychle, ale vnitřek zůstane měkký – vznikne kůže, která brání odpařování a spoj pak drží jen na povrchu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde dělají lidé nejčastější chyby První chybou je kotvení pouze do omítky. Omítka není nosná a kotva se v ní protočí. Druhou chybou je příliš blízké umístění kotvy k okraji zdiva – vzdálenost od hrany má být alespoň dvojnásobkem průměru kotvy. Třetí chybou je utahování momentem „na maximum". Hliník se snadno zdeformuje a spoj ztratí předpětí. Používejte momentový klíč nebo utahujte citem, dokud podložka nezačne mírně tlačit.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Typická chyba je srovnávat</span> <span style="font-weight: 600;">nabídky jen podle jedné</span> částky. V jedné je zahrnuto jen opláštění, v druhé i izolace, v třetí kompletní povrch včetně penetrace a dvou vrstev tmelu. Pokud si položky nerozepíšete, vybere se zdánlivě levnější varianta a doplácení přijde ve fázi, kdy už se nedá nic vrátit. Ptejte se proto vždy na rozsah: co je součástí dodávky materiálu, co je práce a co se účtuje zvlášť.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor také na tloušťku a formát. Impregnovaný sádrokarton se prodává v podobných rozměrech jako běžný, takže na pohled vypadají stejně. Rozdíl poznáte i na hmotnosti: impregnovaná deska bývá na stejný rozměr o něco těžší kvůli hutnějšímu jádru. Zvedněte dvě desky stejné velikosti a porovnejte je rukama. Není to přesné měření, ale při nákupu na place vám to pomůže odhalit, že vám prodávající podává jiný typ, než jste chtěli.<br>
<br>
<br>
<br>
U venkovních konstrukcí počítejte s tepelnou roztažností hliníku. Mezi jednotlivými díly A9 nechte dilatační spáru alespoň 2 mm na metr délky. Kotvy umísťujte do pevného bodu a kluzné body nechte volné. Pokud tento rozdíl ignorujete, profil se v zimě smrští a vytrhne kotvy ze zdiva. Pevný bod děláte vždy jeden na jeden profil, zbytek jsou kluzné.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete vrtat, ověřte, do čeho kotvíte. Plná cihla, tvárnice nebo beton snese mechanickou kotvu s průměrem vrtáku podle předpisu výrobce. Porobeton a duté cihly vyžadují chemickou kotvu nebo speciální tvarovku, která se roztáhne za stěnou. Vždy vrt ejte kolmo k povrchu, hloubka otvoru musí být o 10 až 15 mm větší než délka kotevního prvku. Prach z otvoru vyfoukejte nebo vysajte, jinak chemická kotva nedrží.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro spojování dvou profilů A9 mezi sebou použijte spojky a nýty nebo šrouby s maticí. Nýt musí mít správnou délku – příliš krátký nedrží, příliš dlouhý se ohne. Vždy vrt ejte předvrtávacím vrtákem o 0,1 až 0,2 mm větším, než je průměr nýtu. Spoje, které mají přenášet tah, dělejte alespoň dva a rozmístěte je diagonálně, aby se profil neprotáčel.<br>
<br>
<br>
<br>
Spojování hliníkového profilu A9 s kotvami je činnost, která rozhoduje o tom, zda fasáda nebo příčka vydrží tlak větru, tepelné pohyby i prostý čas. Profil A9 se používá jako nosný prvek pro lehké obklady, podhledy nebo rošty. Kotva jej musí ukotvit ke zdivu tak, aby přenesla jak tah, tak i smyk. Pokud se to podcení, profil se kroutí, spoje povolují a obklad se vlní.<br>
<br>
<br>
<br>
Po osazení zkontrolujte rovinnost vodováhou a spojení zatížte zkušebním tahem. Pokud něco povolí, neopravujte to přidáním dalšího šroubu do stejného místa. Raději kotvu vyjměte, otvor vyplňte chemickou maltou a osaďte novou kotvu vedle. Spoje A9 a kotev se nevyplácí uspěchat – každá chyba se projeví až po čase, kdy už je obklad nahoře.
