Co skrývá Hradčany, než vstoupíte do areálu?

Na závěr se projděte několika okolními ulicemi. Kubismus se v Praze neomezuje na jeden dům a řada dalších staveb i detailů je roztroušena v okolí. Když si nejdřív prohlédnete U Černé Matky Boží a pak teprve ostatní stavby, získáte srovnávací bod, podle kterého snadno poznáte, co je kubistické a co jen zdobné. Vyhněte se ale tomu, abyste si dům pletli s rondokubismem nebo se secesí — ty mají jiný tvaroslovný slovník a pletou se hlavně při rychlé prohlídce bez zastavení.<br> <br> <br> <br> Hradčany nejsou jen Pražský hrad. Je to samostatná městská čtvrť, která začíná už na Pohořelci a táhne se až k Loretě a Novému Světu. Většina lidí projde přes Hradčanské náměstí, podívá se na katedrálu a zmizí. Tím přijdou o uličky, kde se psala historie a kde dnes bydlí jen pár stovek lidí. Pokud chcete čtvrť opravdu poznat, vyhraďte si na ni alespoň tři hodiny a nezačínejte u hlavní brány.<br> <br> <br> <br> Když vejdete do starší stavby, první, co vás upoutá, je strop. V přízemí se však gotické klenby neprojevují tak okázale jako v kostelních lodích. Často jde o prosté valené klenby s výsečemi nebo o křížové klenby bez žeber. Právě žebra jsou totiž to, co lidé hledají nejdřív – a pak jsou zklamaní, že v přízemí žádná nejsou. Gotická klenba v přízemí bývá skromnější, ale o to čitelnější, když víte, co sledovat.<br> <br> <br> <br> Pražská Loreta na Hradčanech láká na dvě věci: zvonkohru, která hraje každou hodinu, a údajný poklad vystavený v přízemí. Většina návštěvníků ale udělá stejnou chybu – dorazí v poledne nebo v celou hodinu a stráví celý čas čekáním před kostelem. Přitom právě v tu chvíli je areál nejvíc přeplněný a zvonkohru přes davy buď neslyšíte, nebo ji vidíte jen z dálky. Pokud chcete slyšet zvonkohru pořádně a prohlédnout si pokladnici bez tlačenice, naplánujte návštěvu jinak.<br> <br> <br> <br> Co si naplánovat předem, aby prohlídka nebyla zmaten<br> <br> <br> <br> Základní pravidlo: v přízemí gotických domů a klášterů převažují klenby valené s výsečemi, nikoli křížové žebrové. Valená klenba vzniká jako půlkruhový nebo mírně hrotitý oblouk, do kterého jsou z boku vtlačeny výseče – kapsy po čelech valených pásů. Ty výseče vytvářejí dojem, že jde o křížovou klenbu, ale chybí diagonální žebra. Pokud tedy vidíte křížení bez žeber a s hladkým povrchem, pravděpodobně stojíte v gotickém přízemí.<br> <br> <br> <br> Interiér si všímejte stejně jako fasády. Schodiště, zábradlí a dlažby nesou stejný geometrický jazyk jako průčelí. Když si nejste jistí, co přesně vidíte, pomůže jednoduché pravidlo: hledejte linie, které se lámou pod ostrým úhlem. Kubistický detail se nikdy nezakulacuje do oblouku, vždycky se zlomí. Právě podle toho rozeznáte autentický kubistický prvek od pozdější dekorace.<br> <br> <br> <br> Zlatá ulička je legendární, ale vstup je zpoplatněný a v hlavní sezoně se tam tlačí lidé. Alternativou je stejně atmosférická Nerudova ulice na opačné straně kopce. Pokud míříte na Petřín, počítejte s tím, že cesta z Hradčan je strmá a schody v zahradě pod Prašným mostem se v zimě zavírají. Naplánujte si návrat ještě za světla, protože večer je osvětlení v postranních uličkách slabé a orientace je obtížnější, než se na mapě zdá.<br> <br> <br> <br> Na Hradčanském náměstí pozor na dvě věci. První: automobily a tramvaje jezdí přímo přes náměstí a přechody jsou jen na málo místech. Druhá: pouliční prodejci a „průvodci", kteří nabízejí rychlé prohlídky. Slušnost velí odmítnout a jít vlastním tempem. Pokud chcete vidět slavnostní výměnu stráží, přijďte k hlavní bráně dopoledne; v hlavní sezoně bývá plno, mimo ni je to klidnější zážitek.<br> <br> <br> <br> <span style="font-weight: 600;">Všímejte si také materiálu</span> a spárování. Gotické klenby v přízemí bývají z lomového kamene, spáry jsou široké a nepravidelné. Kámen není opracovaný do hladka jako v renesanci. Povrch bývá omítnutý, ale pod omítkou často vystupují nerovnosti. Pokud narazíte na cihlovou klenbu s pravidelnými spárami, jde spíš o pozdější úpravu. Gotika v přízemí se pozná i podle tloušťky zdiva – bývá přes metr silné a klenba na něj dosedá bez říms.<br> <br> <br> <br> Typická chyba: lidé si pletou gotiku s románským slohem. Románská klenba je půlkruhová, masivní, bez výsečí. Gotická je lehčí, hrotitá a často s výsečemi. Další chyba je hledat žebra i tam, kde nejsou – v přízemí světských staveb se žebra objevují jen výjimečně, většinou až v patře nebo v kaplích. Pokud tedy vidíte křížovou klenbu bez žeber, neznamená to, že není gotická.<br> <br> <br> <br> Poslední praktická rada: prohlédněte si klenbu zespodu i z boku. V přízemí často chybí svorník, který je typický pro patra. Místo něj je průsečík výsečí hladký. Když uvidíte klenbu, která se směrem vzhůru zužuje a jejíž výseče jsou nesymetrické, může jít o gotickou úpravu z 14. století. Ne vždy je to na první pohled jasné, ale kombinace hrotitých výsečí, chybějících žeber a silných zdí je spolehlivý znak.