Při montáži postupujte od roštu k desce. Nejprve osaďte profily, zkontrolujte svislost a pevnost, pak vložte izolaci a teprve nakonec šroubujte desky. Šrouby veďte v rozteči kolem patnácti centimetrů, hlavy lehce zapusťte, ale papír desky neprotrhněte. Spáry mezi deskami dělejte na profilu, ne do vzduchu. Rohy a napojení na stávající zdivo přetmelte a přebruste, aby se spára neprojevila po natření.<br>
<br>
<br>
<br>
Než konstrukci uzavřete, udělejte tlakovou zkoušku vody a zkontrolujte těsnost odpadu. Opravovat něco po obložení znamená bourat. Vyfoťte si také vedení trubek před zaklopením, usnadní to jakýkoli budoucí zásah. Hotová obestavba má být pevná, tichá a přístupná v místech, kde to provoz vyžaduje.<br>
<br>
<br>
<br>
Utahování má své meze. Utáhni prvek tak, aby držel, ale nepřetáhni ho. U některých systémů při přetažení praskne rozpěrný kužel nebo se ohne šroub. Pokud kotvíš do fasády, mysli na tepelný most. Kovový prvek vedený skrz izolaci odvádí teplo ven a v místě může kondenzovat voda. Řešením je distanční montáž nebo prvek s přerušeným tepelným mostem.<br>
<br>
<br>
<br>
Parozábrana rozhoduje o životnosti Parozábranu kladejte na teplou stranu izolace, tedy vždy pod sádrokarton. Přelepte všechny spoje a prostupy páskou určenou přímo pro tento účel. Kabeláž a rozvody veďte předem, protože každý pozdější zásah do parozábrany znamená riziko pronikání vlhkého vzduchu do konstrukce. Typická chyba je ponechat parozábranu volně, bez přelepení spojů — vlhkost pak putuje netěsnostmi a sádrokarton začne měknout od rohů.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je broušení spár do ztracena. Spára má zůstat mírně vypouklá, nikdy vydřená do roviny s deskou. Stejně tak se nevyplácí snažit se jedním hrubým papírem srovnat všechno. Postupně od hrubšího k jemnějšímu zabere méně času a povrch zůstane rovný. Mezi jednotlivými zrnitostmi prach vždy odsajte nebo otřete vlhkou houbou, jinak hrubé částice poškrábou jemnější vrstvu.<br>
<br>
<br>
<br>
Mezi parozábranu a sádrokarton nepatří žádná další fólie ani hliníková vrstva. Sádrokarton se šroubuje přímo na profily roštu. Rozteč profilů dodržte podle tloušťky desek, obvykle do čtyřiceti centimetrů. Desky neklaďte na spáry v jedné linii, střídejte je jako cihly. Hlavy šroubů mírně zapusťte, ale neprotrhněte papír. Spáry vyplňte tmelem a přelepte páskou ve dvou vrstvách.<br>
<br>
<br>
<br>
Podkroví má dva nepřátele: vlhkost a teplotní rozdíly. Sádrokarton je uvnitř suchý, ale za ním často vzniká kondenzace, která ho během pár let zničí. Než začnete řezat první desku, ověřte, že je střecha správně odvětraná a že mezi krytinou a tepelnou izolací zůstává mezera pro proudění vzduchu. Bez toho vám veškerá práce vydrží jen do první zimní sezony.<br>
<br>
<br>
<br>
Před vkládáním vaty je nutné dokončit veškeré rozvody. Elektroinstalace, trubky i krabice se osazují do rámu dřív, než se cokoli vyplní. Pokud se vata protlačí přes krabici nebo se kolem ní nedostatečně utěsní, vznikne akustický most. Stejně tak se vyhněte tomu, abyste vatu řezali na malé kousky a cpali je do rohů; raději použijte nůž s dlouhou čepelí a nařežte pás o pár centimetrů širší, než je vzdálenost mezi profily.<br>
<br>
<br>
<br>
Před natíráním povrch zkontrolujte bočním světlem položeným nízko u stěny. Obyčejné světlo ze stropu všechny nerovnosti schová a odhalí je až první vrstva barvy. Přejeďte dlaní nebo hadříkem po celé ploše – ruka najde hrbolek dřív než oko. Drobné důlky se dotmelí tenkou vrstvou a přebrousí jemným papírem. Pokud je papír na desce proderaný, přetmelte místo a nechte znovu vytvrdnout, jinak se vlhkost z barvy vsákne a okraj se zvedne.<br>
<br>
<br>
<br>
Spoje vytmelte dvakrát: nejprve hrubší vrstvou, po zaschnutí jemnější a přebruste. Pásku vkládejte do prvního tmelu ještě mokrého, jinak se odlepí. Na šikminy používejte desky s menší tloušťkou, lépe se lámou do oblouku. Pokud je sklon velmi malý, zvolte desky impregnované, protože v takovém místě se drží vlhkost nejdéle.<br>
<br>
<br>
<br>
Ruční broušení se hodí pro menší plochy, opravy a místa, kde potřebujete cítit nerovnosti. Používá se brusná mřížka nebo papír na pěnovém bloku. Zrnitost volte podle vrstvy: na hrubé přebytky P120, na srovnání P150, na finální přejezd P180 až P220. Jemnější papír než P240 už jen leští a zanáší se, hrubší než P100 zbytečně rve karton a vytváří důlky.<br>
<br>
<br>
<br>
Před montáží si rozmyslete, kudy povedou světla a jak budete větrat. Dodatečná instalace znamená řezání do hotové plochy a další tmelení. Stejně tak si ověřte, že pod deskami nezůstaly zbytky izolace nebo piliny — v podkroví se z nich stává zdroj vlhkosti i zápachu. Kdo tyto kroky přeskočí, ten po pár letech řeší praskliny, plíseň a předělávání celé konstrukce.
