Nejdřív zjistěte, do čeho budete vrtat. Podle materiálu stěny vyberte hmoždinky: do plných cihel a betonu stačí běžné rozpěrné, do pórobetonu potřebujete speciální tvarované, do sádrokartonu bez pevného podkladu použijte kovové nebo chemické kotvy, které se rozepřou za deskou. Pokud nevíte, co je za omítkou, vyhledejte nosný trám nebo betonový věnec a do něj ukotvěte alespoň dva vruty. Vrtačku veďte kolmo, aby hmoždinka sedla celou plochou.<br>
<br>
<br>
<br>
Vysoká police nebo regál v dětském pokoji vypadá jako praktické řešení nedostatku místa. Jenže dítě se po nábytku šplhá, věší se na něj, podlézá ho a strká do něj. Pokud regál není ukotvený ke stěně, stačí překvapivě málo a celá konstrukce se převrátí i s obsahem. Proto se upevnění neřeší až po sestavení, ale ještě předtím, než do police cokoli uložíte.<br>
<br>
<br>
<br>
Malý obývák neznamená, že se v něm musíte brodit nábytkem. Dřevo je na tom lépe než lepené desky, protože snese opakované přesuny a nemusí mít masivní profil. První krok není nákup, ale měření. Změřte půdorys místnosti a zakreslete dveře, okna, radiátory a průchozí zónu mezi kuchyní a chodbou. Do výkresu pak kreslete obdélníky nábytku ve skutečných rozměrech. Zjistíte, že většina sestav z katalogu je hluboká 40–45 cm, ale vy potřebujete 30 cm, jinak se neprotáhnete.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor u dřeva a spojů Dřevo v malé místnosti pracuje víc, protože se rychleji mění vlhkost i teplota. Před nákupem zkontrolujte, zda jsou spoje čepované nebo jen lepené a vrutované. U levných sestav se po pár topných sezonách rozkýve opěradlo. Pokud kupujete starší kus, prohlédněte spodní hrany nohou a místa pod sedákem, kde se skrývá dřevomorka. Jakýkoli nábytek, který je cítit vlhkem nebo má měkká místa, neberte. Radši menší a zdravý kus než velký s budoucími opravami.<br>
<br>
<br>
<br>
Malá kuchyně v paneláku má typicky kolem šesti metrů čtverečních, z toho polovinu zabere linka a sporák. Nejde o to mít více místa, ale o to mít po ruce to, co skutečně používáte. Začněte tím, že všechny předměty na lince roztřídíte do tří hromádek: denně, občas, nikdy. Hromádku „nikdy" okamžitě odneste z kuchyně, „občas" uložte do horních skříněk nebo na chodbu. Na lince smí zůstat jen to, co používáte alespoň čtyřikrát týdne. Tento krok udělá víc než jakýkoli nákup nového nábytku a zabere jedno odpoledne.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvu volte podle světla. V malém obýváku se severním oknem funguje světlý dub, jasan nebo bříza. Tmavý ořech nebo mahagon pohltí světlo a místnost sevře. Pokud chcete kontrast, použijte ho jen na jedné ploše – třeba na stolku – a zbytek nechte ve světlém tónu. Laky a oleje zvolte matné. Lesk v malém prostoru odráží každý předmět a vytváří neklid.<br>
<br>
<br>
<br>
Budujte ji postupně. Pokud začínáte od nuly, stanovte si pravidelnou částku, kterou pošlete stranou hned po výplatě, ne až z toho, co zbyde. I malé částky se nasčítají. Zvyšte příspěvek, když dostanete přidáno, když splatíte půjčku nebo když se sníží jiný pravidelný výdaj. Rezervu nepoužívejte na plánované nákupy, dovolenou ani nový telefon. Na ty si spořte zvlášť. Když rezervu vyčerpáte, začněte ji doplňovat co nejdřív a nespoléhejte na to, že se to už nebude opakovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Uspořádání držte na dvou liniích. První linie je sezení podél stěny, druhá je úložná pod oknem nebo podél protější stěny. Uprostřed nechte průchod alespoň 60 cm. Koberec dejte jen pod sedací část, ne na celou podlahu. Větší kus podlahy bez koberce zvedne dojem prostoru. Závěsné police do výšky očí ne, ty patří nad dveře nebo nad pracovní desku. Nad sedačkou stačí jeden nízký obraz nebo hodiny.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je snaha zaplnit každý centimetr. Malý obývák potřebuje prázdné místo víc než velký. Než cokoli dokoupíte, odstraňte jeden kus, který tam byl jen zvykem. Dřevěný nábytek pak vynikne a vy získáte pocit, že je místnost větší, i když se nezměnil žádný rozměr.<br>
<br>
<br>
<br>
Jídlo řešte jednoduše. O víkendu neplýtvejte na restaurace, ale uvařte společně něco, co zvládnou i děti. Těstoviny, palačinky, polévka ze zbytků zeleniny. Důležité je, aby každý dostal úkol a nikdo se nenudil u telefonu. Pokud chcete přece jen něco zvláštního, udělejte piknik na balkoně nebo na zahradě. Dejte na zem deku, použijte běžné talíře a hrajte hry, které nevyžadují pomůcky – slovní kopanou, hádání předmětů, hledání rozdílů.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina rodin utrácí o víkendu peníze hlavně z jednoho důvodu: nemá předem jasný plán. Když se v sobotu ráno zeptáte dětí, co chtějí dělat, odpoví podle toho, co viděly v reklamě. Proto funguje jediná věc – připravit program ve čtvrtek večer. Sepište si tři varianty: jednu venkovní, jednu domácí a jednu záložní pro případ deště. Děti zapojte do vymýšlení, ale rozhodněte vy. Ušetříte tím dvě hodiny dohadování a spoustu peněz, které by jinak padly na kompromis typu nákupní centrum a fast food.
