Když děti ve družině ztratí klid, pomohou pohybové hry v kruhu

Podlaha je nejdražší skladovací prostor, protože zabírá místo na chození. Mnohem lepší je svislá rovina. Nad botníkem ve výšce 120–140 cm vznikne police na koše, rukavice nebo klíče. Ještě výš, klidně až ke stropu, patří sezónní věci: lyžařské helmy, zimní čepice, deštníky. Pokud tam vede dostup, použijte otevřené koše, ne krabice — u krabic zapomenete, co v nich je, a přestanete je používat.<br> <br> <br> <br> Děti ve školní družině se po vyučování potřebují hýbat, ale zároveň se musí vejít do prostoru, který často není uzpůsobený pro divoké běhání. Tradiční honičky končí u učitele, protože se někdo uhodí nebo se hádka zvrhne v konflikt. Řešením jsou pohybové hry, které mají jasná pravidla, dají se zvládnout v herně i na chodbě a nevyžadují drahé vybavení. Stačí křída, švihadlo, míč nebo jen vlastní tělo.<br> <br> <br> <br> Bezpečný sběr hub nezačíná u košíku, ale u rozhodnutí, kam vůbec jít. Vyhněte se okrajům frekventovaných silnic, skládkám, místům v blízkosti železnice a prostorám, kde se stříká postřikem nebo kde se pásla hospodářská zvířata. Houby přijímají látky z okolí, a co je na pohled krásný hřib, může být znehodnocený. Stejně tak nechoďte na místa, která neznáte a kde si nejste jistí, co roste pod listím. První praktický návyk tedy je: sbírejte tam, kde znáte terén i historii místa.<br> <br> <br> <br> V panelákové kuchyni je největší nevyužitý prostor na dveřích a ve výšce. Na vnitřní stranu dvířek pod linkou připevníte věšáky na víka, prkénko nebo struhadlo. Na dvířka horních skříněk patří koření, fólie a pečicí papír. Nad linkou mezi skříňkami a pracovní deskou se dá umístit tyč s háčky na hrníčky nebo náčiní, ale pozor: nesmí překážet při otvírání skříněk a musí být dost vysoko, abyste si při práci neuhodili hlavu. Typická chyba je narvat toho na vertikálu příliš a pak při každém vaření shazovat lžíce.<br> <br> <br> <br> Z hotového oleje se dá snadno vyrobit mast. Rozpusťte v hrnci včelí vosk, přidejte olej v poměru zhruba jeden díl vosku na pět dílů oleje a míchejte, dokud se vše nespojí. Odstavte, případně přidejte pár kapek vitamínu E jako antioxidant, a ještě teplé nalijte do kelímků. Masti s macerátem jsou hutnější a drží se na kůži déle, oleje se naopak rychleji vstřebávají a jsou vhodnější na denní péči. Ať už zvolíte kteroukoli formu, vždy si poznamenejte datum výroby a složení. Bylinkový olej není lék, a pokud se objeví podráždění nebo se stav kloubů či pleti nelepší, patří do rukou lékaře, ne do další sklenice s bylinkami.<br> <br> <br> <br> Další častá chyba je špatná teplota. Když je olej málo horký, jídlo se nasákne tukem a je těžké. Když je příliš horký, okamžitě se připálí zvenčí a zůstane syrové uvnitř. Pomůže jednoduchý test: vhoďte do oleje malý kousek těsta nebo chleba. Když se začne hned obalovat bublinkami a vyplave, teplota je přibližně správná. Smažte v menším množství najednou, protože přidáním potravin teplota prudce klesne. Po každé dávce nechte olej znovu ohřát.<br> <br> <br> <br> Volba oleje ovlivňuje i to, jak se budete cítit po jídle. Přepálený tuk se hůř tráví a zatěžuje organismus. Proto se vyplatí držet se jednoduchého pravidla: na smažení používejte jen oleje, které jsou k tomu určené, a při sebemenší pochybnosti je vyměňte. Nákupem menšího balení předejdete tomu, že olej zestárne dřív, než ho spotřebujete. Ať už smažíte řízky, hranolky nebo zeleninu, správný olej a jeho teplota rozhodují o chuti víc, než si většina lidí myslí.<br> <br> <br> <br> Jak poznat, že olej už na smažení není Olej se nedá používat donekonečna. Známky opotřebení jsou tmavnutí, hustnutí, lepivost a trvalý zápach po připálenině. Když olej při zahřátí kouří dřív než obvykle, nebo když se na povrchu tvoří pěna, která hned nemizí, je čas ho vyměnit. Po smažení ho nechte vychladnout, přeceďte přes jemné sítko a skladujte v uzavřené nádobě na tmavém a chladném místě. Opakované použití je možné jen u stabilních olejů a jen několikrát. Čím víc olej smažíte, tím rychleji se jeho kvalita zhoršuje.<br> <br> <br> <br> Pro běžné smažení na pánvi se hodí oleje s vysokým bodem zakouření, jako je řepkový, slunečnicový, arašídový nebo avokádový. Řepkový olej je v české kuchyni praktický univerzál – je neutrální a dobře snáší teploty kolem 200 °C. Pro fritování a smažení ve větší vrstvě oleje volte rafinované oleje, které mají vyšší stabilitu. Naopak panenský olivový olej, dýňový nebo lněný olej patří do studené kuchyně. Jejich cenné složky se teplem ničí a vzniká hořká, nepříjemná chuť. To je nejčastější chyba: někdo jimi smaží, protože „jsou zdravé", a výsledek je přesně opačný.