Základním faktorem je složitost výchozího stavu. Dospělý pacient už nemá rostoucí čelist, takže některé vady se řeší obtížněji než u dětí. Stěsnání, mezery, obrácený skus, hluboký skus nebo otevřený skus mají každý jinou náročnost. Čím více zubů je potřeba posunout a čím větší vzdálenost musí urazit, tím delší je léčba a tím více návštěv a výměn oblouků. Právě počet kontrol a výměn se do ceny promítá nejvíc.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://burst.shopifycdn.com/photos/the-letter-v-displayed-in-american-sign-language.jpg?width=746&format=pjpg&exif=0&iptc=0" style="max-width:400px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">U malé koupelny se vyplatí volit menší formáty obkladů. Velkoformátová dlažba sice působí moderně, ale v úzkém prostoru se každý řez a každá spára zvětšuje. Menší formát lépe kopíruje nerovnosti a snáze se s ním dělají detaily kolem odpadu, baterie a rohů. Spáry držte úzké, ale ne extrémně — příliš tenká spára neodpustí ani drobnou nepřesnost a bývá problematická u stěn, které pracují s vlhkostí.<br>
<br>
<br>
<br>
Malá koupelna po rekonstrukci jádra klade na obklady a spádování jiné nároky než velká koupelna. Každý centimetr je vidět a každá odchylka se projeví. Základem je rovinnost podkladu. Betonová mazanina po jádru často není v rovině — bývá zvlněná, místy vydrolená a kolem stoupaček propadlá. Než začnete lepit, přeměřte rovinu dvoumetrovou latí v obou směrech. Odchylka větší než dva milimetry na metr znamená, že je nutné podklad nejprve srovnat samonivelační hmotou nebo vyrovnávací maltou. Bez toho se obklad nikdy nebude jevit rovný, i když ho položíte sebepečlivěji.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Nakonec myslete na dilataci</span>. V malé koupelně se teplotní rozdíly projevují rychleji. Kolem stěn nechte obvodovou spáru vyplněnou pružným tmelem, nikdy ne obkladem natvrdo na stěnu. Stejně tak u dveřního prahu. Tím předejdete praskání dlaždic a uvolňování spár, které se v malém prostoru projeví dřív, než byste čekali.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejbezpečnější je vlažná voda s kapkou prostředku na nádobí a měkký kartáček na zuby. Prsten namočte na deset minut, jemně přejeďte kartáčkem zejména v místech, kde se drží nečistota – pod kamenem, v záhybech objímky, u spojů. Poté opláchněte a osušte hadříkem z mikrovlákna. Nepoužívejte papírové utěrky, jejich vlákna zůstávají v záhybech a časem se usazují.<br>
<br>
<br>
<br>
Před spárováním nechte lepidlo i obklad minimálně dvacet čtyři hodin vytvrdnout. U mokrého provozu pak spáry ošetřete impregnačním přípravkem, který odpuzuje vodu a nečistoty. Po dokončení zkuste spád jednoduše — nalijte na podlahu trochu vody a sledujte, kam teče. Voda se musí dostat k vpusti sama, bez toho abyste ji stírali. Pokud se zastaví kus od vpusti, je spád nedostatečný a je lepší ho před dokončením předělat, než později bourat.<br>
<br>
<br>
<br>
Světlo, barvy a zrcadla jako hlavní nástroje Nejsilnějším trikem je světlo. Snažte se do předsíně dostat co nejvíce denního světla — nezakrývejte okna těžkými závěsy, použijte lehké rolety nebo záclony z tenké tkaniny. Pokud denní světlo chybí, doplňte ho umělým osvětlením ze dvou až tří zdrojů. Jeden zdroj umístěte ke stropu, druhý nad zrcadlo a třetí jako nenápadné osvětlení podlahy nebo botníku. Vyhněte se jedinému centrálnímu světlu, které vytváří ostré stíny a prostor opticky zmenšuje.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je spádování pouze v jednom směru. Voda pak odtéká k jedné stěně a v rozích zůstávají kaluže. Správně má být podlaha vyspádovaná ze všech stran směrem k vpusti, i když je koupelna jen metr na metr a půl. Dlaždice řežte tak, aby spára u vpusti nebyla příliš široká — ideálně do pěti milimetrů. Silikonová spára kolem vpusti musí být pružná a vodotěsná, nikdy ji nevyplňujte obyčejnou spárovací hmotou.<br>
<br>
<br>
<br>
Spádování podlahy: kde začít a čeho se vyvarovat Spád podlahy v malé koupelně musí být minimálně jedno procento k vpusti, u dlaždic menších než deset centimetrů stačí i půl procenta. V praxi to znamená, že v pěti centimetrech od vpusti musí být rovina o pět milimetrů výš. Spád vytváříte už v mazanině, ne jen lepením dlaždic. Pokud spád řešíte silnou vrstvou lepidla, hrozí, že dlaždice po čase povolí nebo se rozejdou spáry. Vpust umístěte tak, aby nebyla v rohu ani přímo pod sprchou, ale v nejnižším bodě podlahy — obvykle v ose sprchového koutu, mírně stranou od stěny.<br>
<br>
<br>
<br>
Palác, který dal této části jméno v názvu vašeho hledání, je dobrým zakončením trasy. Sledujte na něm tři věci: jak se do ulice vklínil mezi starší domy, jak řeší vstupní halu a jaké materiály použil v interiéru. Právě na těchto detailech se ukazuje, že funkcionalisté pracovali s levnými a dostupnými materiály, ale s velkou přesností. Pokud chcete jít dál, vyberte si jednu ulici a projděte ji celou od začátku do konce. Uvidíte, že i na malé ploše se dá vysledovat vývoj od zdobného průčelí k čisté konstrukci.
