Proč měsíční krátery vypadají jako ementál, a co tím zanedbáváme

Volba helmy a vesty na rafting nevychází z toho, co je zrovna v akci, ale z konkrétní řeky a režimu plavby. Jinou výbavu potřebujete na jednodenní splutí klidného úseku, jinou na vícedenní trek s divokou vodou. Rozhodují tři věci: jak rychle teče voda, jaké překážky v ní jsou a jak dlouho budete na řece. Podle toho se mění požadavky na pevnost helmy, nosnost vesty a míru krytí těla. Praktický tip: veďte si jednoduchý deník. Zapište datum, čas, typ oblaku a tvar úkazu. Po pár týdnech zjistíte, že se halové jevy objevují častěji, než jste si mysleli. Vyhněte se pozorování přes sklo, které zkresluje barvy. Nepoužívejte tmavé brýle, pokud nejde o skutečné sluneční brýle s UV filtrem – obyčejné sluneční brýle barevné odstíny potlačí. Pokud fotografujete, clona kolem f/8 a krátký čas pomohou, ale nikdy se nedívejte do hledáčku zrcadlovky přímo na Slunce. Zrcadlo, které pracuje, a police, které nepřekážej Představa, že Měsíc vypadá jako ementál, protože ho někdo „provrtal", je lákavá, ale fyzika je jinde. Krátery vznikají téměř výhradně dopady těles — planetek, kometárních jader a úlomků — které na Měsíc dopadají rychlostmi v řádu kilometrů za sekundu. Měsíc nemá dostatečnou atmosféru, aby většinu těles spálil nebo zpomalil, a nemá ani vodu a vítr, které by stopy po dopadech zahladily. Proto se povrch chová jako vosk, do kterého se dá otisknout razítko: každý zásah zůstane čitelný velmi dlouho. Nejčastější chyba je lampa umístěná za ramenem nebo přímo nad hlavou. Při čtení vleže pak na stránku padá stín a oči se rychle unaví. Lampu postavte na vzdálenější okraj stolku tak, aby světlo dopadalo na knihu z boku a mírně zezadu. Světelný kužel by měl pokrýt otevřenou dvoustranu, ne celou místnost. Pokud má lampa studené bílé světlo, vyměňte žárovku za teplejší – večerní čtení potřebuje menší kontrast mezi stránkou a okolím, jinak se vám bude chtít spát dřív, než dočtete odstavec. Další úkazy, které stojí za pozornost, jsou například glórie, tedy barevné kruhy kolem stínu letadla nebo balónu na mracích. Vzniká, když se díváte na svůj stín vržený na oblak nebo mlhu. Podmínkou je, abyste stáli proti Slunci a měli stín na mracích. Glórie se objevuje hlavně v horách nebo z letadla. Častá chyba je snažit se glórii vyfotografovat bez toho, abyste stáli přesně proti Slunci – pak ji neuvidíte. Podobně se chová i duha, která vzniká na dešťových kapkách, ale ta je mnohem známější. Praktický důsledek pro pozorovatele je ten, že počet kráterů na jednotku plochy se dá použít jako hodiny. Vědci tak určují relativní stáří povrchů: čím víc kráterů na kilometr čtvereční, tím starší povrch. Vy se to můžete naučit odhadem — vyberte si čtverec, spočítejte krátery nad určitou velikost a porovnejte s jinou oblastí. Chyba, které se při tom dopouštíte nejčastěji, je ignorování překryvů: kráter, který překrývá jiný, je mladší, a to musíte do počítání zahrnout. Na co si dát pozor: nepoužívejte text, který dítě ještě neumí přečíst. Nepište šifry na mokrý nebo kluzký povrch. Nedávejte indicie do výšky, kam dítě nedosáhne bez riskantního lezení. A hlavně — nechte na konci odměnu, která není jídlo, pokud hrajete venku v horku. Malá drobnost, samolepka nebo razítko do sešitu stačí. Hra má skončit radostí, ne zklamáním z prázdných rukou. Nakonec si zapamatujte, že většina těchto úkazů je slabá a chce to trpělivost. Když uvidíte kruh kolem Měsíce, zkuste se podívat i na vedlejší Měsíc. Když se objeví irizace, všimněte si, že barvy nejsou nikdy tak ostré jako u duhy. Právě v tom je jejich kouzlo – v nenápadnosti a pomíjivosti. Halové jevy se tvoří ve vysoké oblačnosti, konkrétně v krystalech ledu v cirrostratu a cirru. Nejznámější je 22stupňový kruh kolem Slunce nebo Měsíce. Méně častý je 46stupňový kruh, který bývá slabší. Často se objevují vedlejší Slunce neboli parhelia, tedy světlé skvrny po stranách Slunce ve stejné výšce. Pokud chcete halové jevy vidět, sledujte oblohu, když je přes tenkou vrstvu mraků vidět Slunce a zároveň není příliš hustá oblačnost. Typická chyba je dívat se přímo do Slunce bez ochrany. Stačí se postavit tak, abyste Slunce měli za okrajem zorného pole, nebo si zakrýt oči rukou a koutkem oka hledat barevné kruhy. Barevné úkazy na obloze vznikají, když světlo prochází ledovými krystalky nebo vodními kapkami v atmosféře. Nejčastěji jde o halové jevy, irizaci a koróny. K jejich pozorování nepotřebujete dalekohled, stačí oči, trpělivost a vědět, kam se dívat. Většina lidí je přehlédne, protože se objeví na krátkou chvíli a často blízko Slunce, kam se člověk instinktivně nedívá.

Войдите, чтобы оставлять комментарии