Po výměně zkontrolujte, že kryt drží na všech úchytech a že nic nevrže. Zapněte ventilaci na maximum a projeďte se. Pokud proud vzduchu zesílil a zmizel zápach, udělali jste práci správně. Starý filtr si nenechávejte „na příště" — jeho další použití už nic nepřinese. A pokud jste výměnu odkládali roky, počítejte s tím, že první jízda po výměně může být znát i na spotřebě paliva, protože klimatizace nemusí pracovat na plný výkon.<br>
<br>
<br>
<br>
U déle stojících vozidel se osvědčuje tlak v pneumatikách zvýšit, obvykle o deset až dvacet procent nad hodnotu doporučenou výrobcem. Vyšší tlak lépe drží tvar a snižuje riziko plochého místa. Nikdy ale nepřekračujte maximální tlak vyznačený na bočnici. Pokud kolo zůstává na zemi, podložte ho měkkou podložkou, například deskou z tvrdé gumy nebo dřeva. Tvrdý beton nebo asfalt s ostrými hranami deformaci spíš urychlí.<br>
<br>
<br>
<br>
Světla jsou nejčastější důvod, proč auto na STK neprojde. Nestačí, že svítí — musí mít správnou barvu, stejnou intenzitu na obou stranách a čiré kryty. Prasklá žárovka v osvětlení registrační značky nebo nesvítící brzdové světlo vás vyřadí okamžitě. Vyměňte je předem, stojí to pár minut. Stejně tak zkontrolujte, jestli se všechny blinkry a mlhovky rozsvítí při správném režimu — zvlášť zadní mlhovka, která se často zapíná jen při potkávacích světlech.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby jsou tři. První: dolévání „na maximum" bez ohledu na opotřebení destiček – po výměně destiček se kapalina vytlačí přepadovou hadičkou a může poškodit lak. Druhá: ponechání otevřené nádržky při odvzdušňování, čímž do systému nasajete vlhkost. Třetí: polití laku kolem nádržky. Brzdová kapalina je agresivní a skvrny odstraníte jen okamžitým opláchnutím vodou. Hadr na brzdy, olej na ruce a nedotažený šroub jsou spolehlivou cestou k havárii.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je používat klimatizaci jen krátce a pořád dokola. Krátké cykly nestačí vysušit výparník, takže vlhkost zůstává. Lepší je nechat ji běžet déle, ideálně i pár minut po vypnutí chlazení jen s ventilátorem. Další chyba je zavírat auto nebo místnost hned po použití – vlhký vzduch nemá kam odejít. A třetí: parfémové spreje a osvěžovače. Ty zápach jen přebijí a někdy ho ještě zhorší, protože se usadí na výparníku.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy je čas filtr vyměnit Výrobci obvykle předepisují interval výměny každých 15 000 až 30 000 kilometrů, případně jednou ročně. Jenže tyto údaje platí pro ideální podmínky. Pokud jezdíte po Praze, Brně nebo Ostravě, kde je prašné prostředí, výměnu zkraťte. Stejně tak pokud máte auto zaparkované pod stromy, kde na filtr padá pyl a listí. Prvním signálem je slabší proud vzduchu z výdechů, nepříjemný zápach po zapnutí ventilace nebo časté mlžení oken. Filtr je zanesený i tehdy, když při zapnutí klimatizace ucítíte vlhký, zatuchlý odér. V takovém případě už je pozdě na to čekat na servisní prohlídku.<br>
<br>
<br>
<br>
Než začnete, zjistěte, kam se filtr u vašeho vozu montuje. U starších aut bývá za přihrádkou spolujezdce, u novějších pod kapotou v prostoru u stěračů. Někdy je potřeba vyšroubovat několik plastových šroubů nebo uvolnit táhlo přihrádky. Vyhněte se tomu, že budete páčit kryt silou. Plastové úchytky snadno prasknou a jejich oprava je dražší než samotný filtr. Pokud si nejste jistí, nahlédněte do manuálu vozidla, kde bývá postup vyobrazený.<br>
<br>
<br>
<br>
Ostřikovací kapalina se spotřebovává průběžně a v období dešťů, sněhu a bláta mizí ze dna nádržky rychleji, než většina řidičů čeká. Jakmile přestane tryska stříkat nebo motor začne hlásit nízkou hladinu, není co odkládat. Výměna je jednoduchý úkon, který zvládne každý, kdo umí otevřít kapotu a pozná symbol ostřikovače na víčku.<br>
<br>
<br>
<br>
Při výměně dodržte správný směr proudění vzduchu. Na rámečku filtru je šipka, která ukazuje, kterým směrem má vzduch procházet. Typická chyba je otočení filtru opačně — vzduch pak sice prochází, ale filtr se rychleji zanese a nečistí tak účinně. Před vložením nového filtru vysajte nebo otřete prostor, kde filtr sedí. Zbytky listí a prachu by se jinak dostaly do vzduchovodu. U vozů s klimatizací se vyplatí zvolit filtr s aktivním uhlím, který lépe pohlcuje pachy a přízemní ozon. Není to podmínka, ale znát rozdíl je při každodenním ježdění.<br>
<br>
<br>
<br>
Výměna kabinového filtru je rutina, která zabere půl hodiny i méně. Nepotřebujete k ní dílnu ani speciální nářadí. Stačí vědět, kde filtr je, koupit správný typ a dát pozor na směr šipky. Kdo to zvládne jednou, bude to dělat pravidelně a ušetří za servis. A hlavně — v kabině bude vzduch, který se dá dýchat.<br>
<br>
<br>
<br>
Kabinový filtr je součást, na kterou se při běžné údržbě často zapomíná. Přitom ovlivňuje kvalitu vzduchu v kabině, výkon topení i klimatizace a v neposlední řadě i to, jak rychle se mlží okna. Většina řidičů si na něj vzpomene, až když začne být cítit zatuchlina nebo když klimatizace přestane chladit. Výměna je přitom jednoduchá a zvládne ji i ten, kdo si na autě jinak nechává dělat veškerý servis.
