Velikost květináče se řídí objemem kořenů, ne velikostí listů. Nový květináč volte jen o dva až tři centimetry v průměru větší, než je kořenový bal. Když dáte malou rostlinu do velké nádoby, zůstane v ní mokrá zemina, kořeny začnou uhnívat a rostlina přestane přijímat vodu. Naopak v příliš těsném květináči kořeny brzy vyplní celý prostor, substrát rychle vysychá a rostlina vadne i při pravidelné zálivce. Květináč musí mít na dně otvor, kterým odtéká přebytečná voda. Ozdobné obaly bez drenáže jsou častou příčinou úhynu.<br>
<br>
<br>
<br>
Kontrolujte vlhkost dřeva před topnou sezónou. Suché dřevo poznáte podle nízké hmotnosti, naštípnuté poleno po úderu o sebe zní dutě a na koncích má viditelné trhliny. Pokud je dřevo těžké a na štěpné ploše cítíte chlad a vlhkost, nechte ho ještě doschnout. Ideální vlhkost pro topení je pod 20 procent. Měření je spolehlivější než odhad. Během sušení obracejte hromadu alespoň jednou za dva měsíce, aby se dostal vzduch i do spodních vrstev. Tím výrazně zkrátíte dobu schnutí a minimalizujete ztráty.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://www.freepixels.com/class=" style="max-width:420px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;">Základem je místo. Vyberte vzdušné stanoviště, ideálně na jižní nebo jihozápadní straně, kde na hromadu praží slunce a fouká vítr. Vyhněte se těsným koutům u zdi, pod okapem nebo v hustém lese. Dřevo potřebuje proudění vzduchu ze všech stran. Pokud je to možné, postavte hromadu volně, ne pod převislý strom. Vlhkost z půdy je dalším nepřítelem – proto nikdy neukládejte polena přímo na hlínu nebo trávu.<br>
<br>
<br>
<br>
Akumulace tepla ve zdivu není o tom, že zeď je tlustá. Rozhoduje součin objemové hmotnosti, měrné tepelné kapacity a tloušťky. Cihla plná má měrnou tepelnou kapacitu kolem 0,84 kJ/kg·K, objemovou hmotnost přibližně 1800 kg/m³. Vápenopísková cihla se dostane na 0,84 kJ/kg·K při 1900 kg/m³. Beton má 0,96 kJ/kg·K při 2300 kg/m³. Pórobeton při 500 kg/m³ spadne na 0,84 kJ/kg·K, ale hmotnost je třetinová, takže akumuluje zlomek tepla. To je první past: výrobce uvádí tepelný odpor, ne akumulaci.<br>
<br>
<br>
<br>
U kožených bot stačí málo: jednou za čas je očistěte vlhkým hadříkem, nechte uschnout a potřete kvalitním krémem nebo voskem. Vyhněte se silikonovým sprejům, které kůži ucpou a ona pak praská. Podrážku chraňte před mokrem – pokud promokne, nechte boty uschnout pomalu. U džínů platí, že čím méně je perete, tím déle vydrží. Většina lidí je pere po každém nošení, což je zbytečné. Větrejte je přes noc a perte, až když jsou opravdu špinavé nebo zapáchají. Perte je naruby a zapnuté, aby se neroztrhaly zipy a knoflíky.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: zalévání hned po přesazení do mokrého substrátu, použití staré zeminy z jiné rostliny, kterou mohou přenášet škůdce, a květináč bez odtoku. Další chybou je přesazování v zimě, kdy rostlina odpočívá. Většina pokojovek snáší přesazení na jaře nebo na začátku léta. Když rostlina kvete, počkejte, až odkvetе.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 700;">Jak těsto správně zpracovat</span> <span style="font-weight: 800;">a proč ho nehní</span><br>
<br>
<br>
<br>
Když dodržíte správnou velikost květináče, drenáž a substrát odpovídající druhu, bude rostlina prospívat i bez častého hnojení. Přesazujte jednou za dva až tři roky, u rychle rostoucích druhů každý rok. Starý květináč před použitím umyjte horkou vodou, abyste odstranili zbytky solí a případné škůdce.<br>
<br>
<br>
<br>
Při přesazování postupujte takto: rostlinu vyjměte z květináče, jemně oklepejte starou zeminu z kořenů, odstřihněte měkké nebo zčernalé kořeny a nechte zdravé. Na dno nového květináče dejte drenážní vrstvu z keramzitu, nasypejte část substrátu, vložte rostlinu a doplňte zeminu tak, aby byla stejně hluboko jako předtím. Zeminu lehce přitlačte, ale netlačte silou. Po přesazení zalijte a postavte na týden do stínu, než si rostlina zvykne.<br>
<br>
<br>
<br>
Substrát se liší podle druhu rostliny Univerzální zemina ze supermarketu vyhovuje jen nenáročným druhům, jako jsou tradeskancie, dracény nebo zelenec. Pro sukulenty a kaktusy potřebujete substrát písčitý, který rychle propouští vodu. Pro orchideje se používá hrubá kůra, ne zemina. Pro africké fialky nebo begonie je vhodná rašelinová směs s perlitem. Když rostlině dáte nesprávný substrát, kořeny buď trpí přemokřením, nebo naopak vysychají. Přečtěte si, odkud rostlina pochází, a podle toho vyberte zeminu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když rostlina přestane růst, listy žloutnou nebo se na povrchu substrátu objeví bílý povlak, většinou nehledejte problém ve světle či zálivce. Na vině bývá květináč nebo substrát, ve kterém rostlina stojí roky. Přesazení do vhodné nádoby a čerstvé zeminy řeší víc problémů než jakékoli hnojivo.
