Větrání musí zůstat funkční i v mrazech. Ideální je krátké vyvětrání během dne, kdy slepice pobíhají venku, a poté zavření. Vzduch v kurníku nemá být cítit čpavkem. Pokud ano, je málo podestýlky nebo příliš mnoho ptáků na malém prostoru. Slepice potřebují na hřadu alespoň dvacet centimetrů šířky na kus, jinak se mačkají a ta slabší může nastydnout.<br>
<br>
<br>
<br>
Ráno bývá nejkratší část dne. Děti se loudají, oblékání drhne a svačina se často řeší na poslední chvíli. Výsledkem je buď suchý rohlík, nebo sladká tyčinka. Přitom stačí málo: připravit svačinu už večer a nechat ráno jen to, co opravdu nejde odložit. Není to o dokonalosti, ale o odstranění rozhodování ve chvíli, kdy na něj není čas ani hlava.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvy a povrchy rozhodují o tom, kolik světla se v prostoru udrží. Světlé matné stěny odrážejí světlo rovnoměrně, kdežto lesklé a tmavé povrchy ho pohlcují nebo vrhají ostré odlesky. Podlaha by měla být ve stejném tónu jako stěny, aby se hranice mezi nimi ztratila. Nábytek volte nízký, ideálně na nožičkách, aby bylo vidět pod něj – tím získáte dojem větší hloubky. Otevřené police místo uzavřených skříní také pomohou, ale jen tehdy, když na nich nebude chaos.<br>
<br>
<br>
<br>
Sušení rozhoduje o tom, jestli oblečení přežije další sezónu. Sušička je pohodlná, ale u second hand kusů často zbytečně agresivní – sráží látky, láme vlákna a vytváří statickou elektřinu. Většinu věcí nechte volně uschnout ve stínu, mimo přímé slunce, které bledne barvy. Trička a pleteniny sušte vodorovně, aby se nevytahala ramínka. Svetr pověšený za ramena skončí s dlouhými rukávy a zdeformovaným krkem.<br>
<br>
<br>
<br>
Krmení v zimě upravte. Slepice spotřebují více energie na udržení tělesné teploty, proto přidejte kukuřici nebo oves, ale jen ve večerních hodinách. Ráno podávejte lehčí krmivo, aby přes den zůstaly aktivní. Krmítko umístěte tak, aby do něj nepadal sníh a aby se v něm nedržela vlhkost. Zbytky vlhkého krmiva okamžitě odstraňte, jinak v kurníku začnou plesnivět.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je řezat a štípat v předstihu. Dřevo by mělo odležet alespoň jeden rok, tvrdé druhy jako dub nebo buk klidně dva. Štípejte co nejdřív po pokácení, protože čerstvé dřevo se štípe snadno a vlhkost z něj rychleji odchází. Čím menší kusy, tím větší povrch a tím rychlejší schnutí. Nechte je pak volně na hromadě nebo v síti, dokud nezačnete stavět úložiště.<br>
<br>
<br>
<br>
Zakrytí je druhá věc, kterou lidé pletou. Hromadu zakrývejte jen shora, boky nechte otevřené. Přikrýt celou hromadu plachtou až k zemi znamená, že se uvnitř drží vlhkost a dřevo plesniví. Použijte lehkou plachtu, která přesahuje jen horní část, nebo jednoduchou stříšku. Spodní vrstva musí mít přístup vzduchu, jinak se zkazí i dobře vysušené dřevo.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Kontrolujte stav průběžně</strong>. Když na štípané ploše uvidíte šedý nádech nebo cítíte zatuchlinu, dřevo vlhne. Přeskládejte hromadu, zmenšete zakrytí a nechte ji víc profouknout. Suché dřevo poznáte podle nízké hmotnosti, světlé barvy a prasklin na čelech. Na konci léta vezměte jedno poleno, rozštípněte ho a změřte vlhkost vlhkoměrem. Pokud ukazuje nad dvacet procent, na zimu ho ještě nepoužívejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba při skladování dřeva na zimu je představa, že stačí dřevo naházet na hromadu a počkat. Vlhkost se z něj ale sama nevytratí, pokud nemá kam odcházet. Cílem je dostat obsah vody pod dvacet procent, ideálně k patnácti. Pak dřevo hoří čistě, méně kouří a spotřebujete ho výrazně méně. Rozhoduje přitom místo, způsob uložení a čas, který dřevu dáte.<br>
<br>
<br>
<br>
Vzduch musí proudit skrz, ne kolem Dřevo skládejte tak, aby mezi poleny byla mezera a vzduch mohl procházet celou hromadou. Nepokládejte ho přímo na zem, jinak nasákne vlhkost a začne plesnivět. Podložte ho trámky nebo paletou a nechte pod ním deseticentimetrovou mezeru. Hromadu nestavte těsně k domu ani k plotu, kde stagnuje vzduch. Ideální je místo na větraném místě, kde na ni fouká vítr, ale zároveň nestojí v dešti.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je skladovat dřevo v uzavřené garáži nebo ve sklepě. Vlhko tam nemá kam odejít a dřevo tam spíš zvlhne, než proschne. Stejně špatné je dávat ho do igelitových pytlů nebo ho zasypávat listím. Další chybou je míchat čerstvé dřevo s loňským. Vždy oddělte starší, suché dřevo od nového, abyste věděli, co už můžete pálit.
