<img src="https://i.ytimg.com/vi/yvKuKenOao4/hq720.jpg" alt="Rekonstrukce koupelny" style="max-width:450px;float:left;padding:10px 10px 10px 0px;border:0px;"><span style="font-weight: bolder;">Materiál volíte podle</span> vlhkosti v domě. V suchém prostředí stačí laminát nebo překližka, ve vlhčím sklepě je lepší nerez nebo plast. Povrch podlahy v úložném prostoru by měl být snadno omyvatelný, protože se sem bude ukládat i špinavá obuv nebo nářadí. Police nekupujte hotové, ale nechte si je vyrobit na míru. Standardní police mají hloubku 30 nebo 60 cm, ale pod schody potřebujete často 35 nebo 45 cm. Každý centimetr navíc znamená, že se do police vejde krabice od bot nebo archivní desky.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si rozmyslete, zda chcete sklad, nebo obytný prostor. Sklad nepotřebuje omítku ani podlahu, stačí dřevotříska a regál. Obytná místnost vyžaduje izolaci proti kročejovému hluku, protože každý krok na schodech bude zevnitř slyšet. Podlaha by měla být položená na kročejové izolaci, jinak se zvuk přenáší do celého domu. Ať už zvolíte cokoli, prostor pod schody nemá zůstat prázdný. I malá výklenek pro koště a vědro je lepší než hromada nepořádku, která se tam běžně hromadí.<br>
<br>
<br>
<br>
U neodnímatelných potahů je situace složitější. Tekutý prostředek nanášejte vždy na bílý hadřík, ne přímo na látku. Skvrnu vytahujte od okraje ke středu, jinak ji jen rozetřete do větší plochy. Nikdy nedrhněte kruhovými pohyby — modal se snadno mechanicky poškodí a vznikne světlé místo, které už nesplyne s okolím.<br>
<br>
<br>
<br>
Při montáži platí několik zásad. Vanička musí být podepřená po celé ploše, ne jen v rozích. Podložení maltovým ložem nebo montážní pěnou zabrání prohýbání, které časem vytvoří spáru u odtoku a způsobí zatékání. Odtok musí být v nejnižším bodě, jinak voda stojí a povrch se rychleji zanáší. Silikonový tmel naneste po obvodu až po usazení a vyzkoušejte, že vanička nikde nedrhne o stěny. Mezi vaničkou a obkladem nechte dilatační spáru, kterou vyplníte pružným tmelem — jinak praskne obklad.<br>
<br>
<br>
<br>
Protiskluzová vanička do sprchového koutu není volitelný doplněk. Kluzký povrch je nejčastější příčinou pádů v koupelně a většina z nich se stane právě při vstupu do sprchy nebo při otáčení ve stoje. Pokud vanička klouže i po vyčištění, je čas ji vyměnit nebo alespoň povrch upravit.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Prostor pod schodištěm</span> bývá v českých domech to nejzanedbávanější místo. Majitelé ho buď zasypou haraburdím, nebo ho zazdí sádrokartonem a zapomenou, že existuje. Přitom jde často o několik kubických metrů, které mohou nahradit chybějící spíž, šatnu nebo dílnu. Rozhodující je tvar schodiště a to, jak je konstrukčně řešené. U přímého jednoramenného schodiště vzniká nízký klín, u dvouramenného s podestou zase prostor s výškou přes dva metry. Než začnete cokoli bourat, změřte si světlou výšku v každém místě pod schodištěm. Méně než 90 cm stačí jen na police nebo zásuvky na kolečkách, nad 180 cm už lze mluvit o plnohodnotné místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 900;">Kdy se nábytek na míru</span> skutečně vyplat<br>
<br>
<br>
<br>
Častá chyba je snaha chodbu zaplnit dekoracemi – obrazy, rámečky, květinami. Každý předmět přidává vizuální šum a zmenšuje prostor. Jeden velký obraz nebo jedna fotografie na konci chodby funguje lépe než galerie malých. Stejně tak kobereček: dlouhý běhoun v barvě podlahy chodbu prodlouží, krátký a kontrastní ji rozřízne. Pokud chodba nemá okno, nepředstírejte denní světlo závěsy – použijte raději závěs ve stejné barvě jako stěna a doplňte umělé osvětlení s teplým i studeným spektrem.<br>
<br>
<br>
<br>
Podesta jako přirozená dělící linie U schodišť s podestou se prostor dělí na dvě části. Nižší část pod prvním ramenem je vhodná na boty, kočárky nebo sezónní výbavu. Vyšší část pod podestou, kam se vejdete ve stoje, může sloužit jako malá pracovna nebo šatna. Osvědčuje se nechat obě části oddělené příčkou a každou vybavit jinak. Do nižší části se hodí výsuvné zásuvky na kolečkách, do vyšší klasické police až ke stropu. Dveře volte posuvné nebo skládací, otočné dveře v úzkém prostoru zbytečně překážejí.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je zjistit, co se pod schody skrývá. Nosná konstrukce schodiště nesmí být nikdy zabetonována ani obezděna tak, aby se k ní nedalo dostat. Typická chyba je vyzdění prostoru cihlami přímo mezi stupně a podlahu, čímž se zamezí přístupu ke schodnici a ztíží se případná oprava. Pokud je schodiště dřevěné a stupně jsou viditelné ze spodu, je lepší nechat konstrukci přiznanou a jen ji doplnit o otevřené police. U železobetonového monolitického schodiště naopak vzniká uzavřený prostor, který se dá bez problému využít jako sklad.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co si dát pozor: elektroinstalace. Pokud pod schody vede kabeláž nebo rozvaděč, nesmí být prostor zcela uzavřený bez přístupu. Stejně tak vodovodní a topenářské rozvody potřebují revizní dvířka. Další častá chyba je zapomenutí na větrání. Uzavřený sklad bez přívodu vzduchu začne vlhnout, obzvlášť pokud je v blízkosti koupelna nebo kuchyně. Stačí mřížka ve dveřích nebo dole i nahoře ve stěně.
