Měření začněte šířkou stěny včetně oken a dveří, ale bez zárubní, které budete obřezávat zvlášť. Výšku změřte na třech místech – u levého rohu, uprostřed a u pravého. Největší hodnotu použijte pro všechny pásy. Rozdíl mezi podlahou a stropem bývá i několik centimetrů a tapeta nařezaná podle nejmenší výšky by dole chyběla. Role se prodávají s určitou šířkou, obvykle 0,53 nebo 1,06 metru, takže počet pásů spočítáte vydělením šířky stěny šířkou role a zaokrouhlením nahoru.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyby: koupě skříňky bez změření hloubky, ponechání starého sifonu, který překáží zásuvkám, a montáž do zdi bez kontroly, zda nejde o instalační předstěnu s rozvody. Další častou chybou je příliš dlouhý přívodní kabel nebo hadice, které se vzpříčí za zásuvkou. Před vrtáním si vždy ověřte, kudy vedou trubky — v paneláku bývá stoupačka v rohu, ale rozvody k umyvadlu mohou jít i vodorovně. Když si nejste jistí, zavolejte instalatéra; dodatečné hledání prasklé trubky ve zdi je dražší než odborná montáž.<br>
<br>
<br>
<br>
Odvod kondenzátu je místo, kde většina lidí zbytečně ztrácí nervy. Nádržka o objemu dva litry znamená při plném výkonu vylévání i třikrát denně. Řešení je jednoduché: hadička. Většina přístrojů má vývod pro gravitační odtok. Hadici svedete do odpadu v koupelně, do sprchového koutu nebo do umyvadla. Musí ale mít stálý spád, jinak voda zůstane v hadici a přeteče. Pokud odpad daleko, použijte kondenzační čerpadlo, které vodu vytlačí do výšky. Pozor na typický omyl: hadičku zastrčenou do odpadu bez protizápalové smyčky. Zápach z kanalizace se pak vrací do bytu a celý efekt je pryč.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve zjistěte, jaký typ zárubně vůbec máte. Ocelová zárubeň s tenkým plechem se ohne tlakem šroubu. Dřevěná zárubeň se zase snadno rozdrtí v místě, kde se šroub opírá. Obkladová zárubeň z laminátu praskne podél hrany. Podle toho vybírejte uchycení: rozpěrné zábrany se opírají o rám tlakem, šroubovací jdou do zdi nebo do zárubně. Rozpěrná varianta je bezpečnější pro zárubeň, ale musí mít gumové podložky, jinak zanechá otlaky.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/0Xc-BObLmSg/hq720.jpg" alt="#79 - Prohlídka našeho bytu „Co všechno obětujeme pro vlastní bydlení?“" style="max-width:400px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Rozměry volte podle počtu osob, ale počítejte na jednoho strávníka šířku desky alespoň 60 cm a hloubku kolem 40 cm. Pro čtyři osoby tak potřebujete rozložený stůl zhruba 120×80 cm, pro šest osob se dostáváte k 160–180 cm na délku. Výška jídelní desky se standardně pohybuje mezi 74 a 76 cm. U malých bytů dejte přednost šířce 70–80 cm; užší stůl vypadá lehčeji a lépe se s ním manipuluje. Hloubka pod 70 cm se už může projevovat jako stísněná, zvlášť když proti sobě sedí dva lidé s talíři a sklenicemi.<br>
<br>
<br>
<br>
Umístění rozhoduje o tom, jestli vám stůl bude překážet, nebo ne. Ideální je stěna, u které stůl stojí delší stranou a rozkládá se podél ní. Nechte si alespoň 75–90 cm volného prostoru na straně, odkud se sedá a vstává. Před topením, radiátorem nebo oknem s parapetem nechte rezervu, aby se deska nedotýkala zdroje tepla a šla bezpečně sklopit. U skříňových stolů ověřte, zda pod nimi není práh, lišta nebo koberec, který brání dosednutí nohy.<br>
<br>
<br>
<br>
Rohy jsou místem, kde končí většina amatérských pokusů. Nikdy nelepte pás přes vnitřní roh v celé šířce. Vždy ho ve rohu ukončete a druhý pás začněte z druhé strany s přesahem asi dva centimetry. Přesah přitlačte, nechte proschnout a pak ho ostrým nožem seřižte podél pravítka. Stejný postup platí pro vnější rohy, jen s tím rozdílem, že tapeta musí být dokonale přilepená i za hranou, aby se neodlepila. Rohy také nikdy netlačte silou – vlies se ohne a vytvoří viditelnou hranu.<br>
<br>
<br>
<br>
U vany a sprchy nikdy nepoužívejte svítidlo s kovovým tělem, které není uzemněné, a už vůbec ne nízkonapěťové bez bezpečnostního transformátoru umístěného mimo zóny. Vestavěná bodová světla do podhledu nad sprchou musí mít IP65. Pokud svítíte přímo nad vanou, zvolte úzký vyzařovací úhel, aby vás světlo neoslňovalo při ležení. Pro noční orientaci stačí slabé světlo u podlahy s krytím IP44 a pohybovým čidlem.<br>
<br>
<br>
<br>
Před koupí si udělejte jednoduchý test: vystřihněte si z papíru půdorys stolu ve složeném i rozloženém stavu a položte ho na podlahu. Zjistíte, kolik zbývá místa na židle, průchod a otevírání skříněk. Zkontrolujte také stabilitu v rozloženém stavu — zatlačte na konce desky. U volně stojících stolů se vyplatí aretace koleček, pokud je mají, a u sklápěcích dostatečně pevné zajištění desky. Mechanismus pravidelně čistěte a občas zkontrolujte šrouby, jinak začne vržet a deska se rozvlní.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozkládací jídelní stůl je pro malý byt často jediná možnost, jak mít plnohodnotné stolování a přitom nezabrat půlku obýváku. Jenže ne každý mechanismus se hodí do každého dispozičního řešení. Než začnete měřit a vybírat, ujasněte si, kolik lidí budete běžně usazovat a kolik jich přisedne výjimečně. Z toho se odvíjí jak výsledná velikost, tak typ mechanismu.
