Typická chyba je vybírat látku pouze podle fotky nebo podle toho, jak vypadá v obchodě. Světlo v prodejně je jiné než v obývacím pokoji a struktura se na velké ploše chová odlišně. Další častou chybou je ignorovat údržbu. Každá látka má jiný režim čištění, některé nesnesou mokré vysávání, jiné zase potřebují speciální prostředky. Před koupí si vyžádejte informace o způsobu čištění a o tom, zda je materiál vhodný na odnímatelné potahy. Pokud plánujete děti nebo zvířata, zvažte látky s vyšší odolností proti vodě a oleji.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozdělte plán na zóny a teprve pak vybírejte nábytek Každá místnost má několik funkcí a ty je potřeba oddělit. V obývacím pokoji vzniká zóna odpočinku, zóna jídla a často i pracovní kout. V ložnici je zóna spánku, ukládání a oblékání. Kreslete je jako obdélníky do půdorysu a hlídejte, aby se nepřekrývaly. Teprve když jsou zóny jasné, začněte hledat konkrétní kusy nábytku. Nábytek má sloužit zónám, ne naopak.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec myslete na úklid. Než koupíte cokoli nového, projděte staré věci a vyřaďte, co rok nepoužíváte. Prázdná místa nejsou chyba, jsou to místa pro život. Levné zařízení není o tom mít co nejvíc, ale o tom mít jen to, co funguje. Když se držíte svého seznamu funkcí a měření, ušetříte peníze i nervy a obývací pokoj bude sloužit tak, jak potřebujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Nakonec si plán ověřte v prostoru. Vytiskněte půdorys v měřítku a vystřihněte si nábytek z papíru. Položte ho na plán a projděte se po místnosti. Páskem vyznačte na podlaze obrys budoucí skříně a postele. Zjistíte tak, že dveře se nedají otevřít nebo že u stolu se nevejde druhá židle. Lepší je zjistit to na papíře než při stěhování. Plán, který projde rukama i nohama, se pozná podle toho, že v něm nic nepřekáží a všechno má své místo.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: bold;">Potom si definujte, jak se v</span> prostoru skutečně pohybujete. Kolik lidí bydlí v domácnosti, kdo vaří, kdo pracuje z domova, kde se ukládá oblečení a kam se odkládají klíče a tašky. Průchozí trasy by měly zůstat volné alespoň v šířce ramen. Mezi jídelním stolem a stěnou nechte prostor, aby se dalo pohodlně vstát od stolu. Mezi postelí a skříní musí projít člověk i s otevřeným šuplíkem. Když tyto vzdálenosti podceníte, budete se v bytě neustále otírat a přemisťovat věci.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina malých bytů selhává na tom, že se snaží oddělit všechno. Někdy je lepší přiznat, že kuchyňský kout je součástí obytného prostoru, a místo stěny postavit jen vizuální bariéru. Barový pult, otevřená police nebo horní skříňky zavěšené nad linkou vytvoří hranici, aniž by vzaly světlo. Pozor ale na příliš vysoké dělící prvky v malém prostoru – udělají z bytu tunel. Do výšky dvou metrů se vejde skoro všechno, nad dva metry už jen to, co opravdu potřebujete.<br>
<br>
<br>
<br>
Výběr čalounického materiálu nezačíná vzorníkem, ale otázkou, kde látka bude ležet a kdo ji bude používat. Pohovka v obývacím pokoji pro dvě dospělé osoby snese jinou zátěž než jídelní židle, na které se každý den odsune od stolu, nebo křeslo, do kterého se večer sedá s knihou. Než se pustíte do porovnávání barev, napište si na papír tři věci: kolik lidí nábytek používá, jak často a zda v místnosti jí, pije nebo jsou domácí zvířata.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší efekt mají textilie. Levná pohovka nebo židle vypadají úplně jinak, když na ně položíte pléd z ovčí vlny, len nebo bavlny. Vyhněte se syntetickým imitacím, které se lesknou. Přírodní textilie mají matný povrch a jemné nedokonalosti, které působí autenticky. Pokud jde o barvy, držte se přírodních odstínů – bílá, krémová, hnědá, zelená. Nezavádějte do místnosti více než tři základní barvy, jinak vznikne chaos.<br>
<br>
<br>
<br>
Odkládací plochy řešte vertikálně. Police nad sedačkou, konzolka za ní nebo úzká skříňka místo velké stěny ušetří podlahu i peníze. Na kabele a nabíječky používejte lištu s krytem přišroubovanou zezadu k nábytku, ne volně po zemi. Zásuvky a kabely jsou nejčastější důvod, proč levně zařízený pokoj vypadá neupraveně. Nepřeplňujte prostor: prázdná plocha je součást zařízení, ne chyba.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">U úložných prostor</span> <span style="font-weight: 800;">počítejte s rezervou</span>. Skříně na míru vyjdou levněji než sestavované z hotových dílů jen výjimečně, ale vždy zaberou více místa, než se na první pohled zdá. Nechte mezi skříní a stropem mezeru kvůli větrání a montáži. U kuchyňské linky dodržte pracovní trojúhelník mezi sporákem, dřezem a lednicí. Pokud je příliš dlouhý nebo ho protíná jiná trasa, bude vaření působit jako neustálé obcházení překážek.<br>
<br>
<br>
<br>
Na co se zapomíná nejčastěji: osvětlení a elektroinstalace. Světlo plánujte dřív než nábytek, protože přívody se po omítce předělávají jen těžko. V pracovním koutu potřebujete světlo z boku, ne za zády. Do chodby a koupelny se hodí pohybové čidlo. Zásuvky navrhněte tam, kde skutečně budete používat vysavač, nabíječku a kávovar, ne jen tam, kde to vyšlo při zdění. Rezervní zásuvka v každé místnosti není luxus.
