Nejbezpečnější je vlažná voda s kapkou prostředku na nádobí a měkký kartáček na zuby. Prsten namočte na deset minut, jemně přejeďte kartáčkem zejména v místech, kde se drží nečistota – pod kamenem, v záhybech objímky, u spojů. Poté opláchněte a osušte hadříkem z mikrovlákna. Nepoužívejte papírové utěrky, jejich vlákna zůstávají v záhybech a časem se usazují.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je řezat a štípat v předstihu. Dřevo by mělo odležet alespoň jeden rok, tvrdé druhy jako dub nebo buk klidně dva. Štípejte co nejdřív po pokácení, protože čerstvé dřevo se štípe snadno a vlhkost z něj rychleji odchází. Čím menší kusy, tím větší povrch a tím rychlejší schnutí. Nechte je pak volně na hromadě nebo v síti, dokud nezačnete stavět úložiště.<br>
<br>
<br>
<br>
Co tvoří celkovou cenu a na co se ptát před<br>
<br>
<br>
<br>
Měsíc je dostatečně velký a jasný na to, aby ho vyfotil i začátečník s obyčejným teleobjektivem. Přesto většina prvních pokusů skončí jako bílá kaše bez kráterů. Důvodem nebývá špatná technika, ale podcenění dvou věcí: atmosféry a správného zaostření. Obojí se dá zvládnout bez drahého vybavení, pokud člověk pochopí, co se při fotografování Měsíce vlastně děje.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 800;">Žehlení a skladování jsou</span> poslední dvě místa, kde se dělá nejvíc chyb. Příliš horká žehlička vypálí lesklé skvrny na syntetice a spálí vlnu. Začněte vždy na nízké teplotě a zvyšujte ji jen podle štítku. Mezi žehličkou a látkou použijte tenkou bavlněnou utěrku. Skladujte čisté a zcela suché kusy, jinak se v nich usadí plíseň a moli. Místo plastových obalů dejte přednost prodyšným látkovým pytlům a do skříně přidejte cedrové dřevo nebo levanduli.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba při skladování dřeva na zimu je představa, že stačí dřevo naházet na hromadu a počkat. Vlhkost se z něj ale sama nevytratí, pokud nemá kam odcházet. Cílem je dostat obsah vody pod dvacet procent, ideálně k patnácti. Pak dřevo hoří čistě, méně kouří a spotřebujete ho výrazně méně. Rozhoduje přitom místo, způsob uložení a čas, který dřevu dáte.<br>
<br>
<br>
<br>
Spádování podlahy: kde začít a čeho se vyvarovat Spád podlahy v malé koupelně musí být minimálně jedno procento k vpusti, u dlaždic menších než deset centimetrů stačí i půl procenta. V praxi to znamená, že v pěti centimetrech od vpusti musí být rovina o pět milimetrů výš. Spád vytváříte už v mazanině, ne jen lepením dlaždic. Pokud spád řešíte silnou vrstvou lepidla, hrozí, že dlaždice po čase povolí nebo se rozejdou spáry. Vpust umístěte tak, aby nebyla v rohu ani přímo pod sprchou, ale v nejnižším bodě podlahy — obvykle v ose sprchového koutu, mírně stranou od stěny.<br>
<br>
<br>
<br>
Zakrytí je druhá věc, kterou lidé pletou. Hromadu zakrývejte jen shora, boky nechte otevřené. Přikrýt celou hromadu plachtou až k zemi znamená, že se uvnitř drží vlhkost a dřevo plesniví. Použijte lehkou plachtu, která přesahuje jen horní část, nebo jednoduchou stříšku. Spodní vrstva musí mít přístup vzduchu, jinak se zkazí i dobře vysušené dřevo.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Kontrolujte stav průběžně</strong>. Když na štípané ploše uvidíte šedý nádech nebo cítíte zatuchlinu, dřevo vlhne. Přeskládejte hromadu, zmenšete zakrytí a nechte ji víc profouknout. Suché dřevo poznáte podle nízké hmotnosti, světlé barvy a prasklin na čelech. Na konci léta vezměte jedno poleno, rozštípněte ho a změřte vlhkost vlhkoměrem. Pokud ukazuje nad dvacet procent, na zimu ho ještě nepoužívejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Vzduch musí proudit skrz, ne kolem Dřevo skládejte tak, aby mezi poleny byla mezera a vzduch mohl procházet celou hromadou. Nepokládejte ho přímo na zem, jinak nasákne vlhkost a začne plesnivět. Podložte ho trámky nebo paletou a nechte pod ním deseticentimetrovou mezeru. Hromadu nestavte těsně k domu ani k plotu, kde stagnuje vzduch. Ideální je místo na větraném místě, kde na ni fouká vítr, ale zároveň nestojí v dešti.<br>
<br>
<br>
<br>
Typická chyba je skladovat dřevo v uzavřené garáži nebo ve sklepě. Vlhko tam nemá kam odejít a dřevo tam spíš zvlhne, než proschne. Stejně špatné je dávat ho do igelitových pytlů nebo ho zasypávat listím. Další chybou je míchat čerstvé dřevo s loňským. Vždy oddělte starší, suché dřevo od nového, abyste věděli, co už můžete pálit.<br>
<br>
<br>
<br>
U malé koupelny se vyplatí volit menší formáty obkladů. Velkoformátová dlažba sice působí moderně, ale v úzkém prostoru se každý řez a každá spára zvětšuje. Menší formát lépe kopíruje nerovnosti a snáze se s ním dělají detaily kolem odpadu, baterie a rohů. Spáry držte úzké, ale ne extrémně — příliš tenká spára neodpustí ani drobnou nepřesnost a bývá problematická u stěn, které pracují s vlhkostí.<br>
<br>
<br>
<br>
Před spárováním nechte lepidlo i obklad minimálně dvacet čtyři hodin vytvrdnout. U mokrého provozu pak spáry ošetřete impregnačním přípravkem, který odpuzuje vodu a nečistoty. Po dokončení zkuste spád jednoduše — nalijte na podlahu trochu vody a sledujte, kam teče. Voda se musí dostat k vpusti sama, bez toho abyste ji stírali. Pokud se zastaví kus od vpusti, je spád nedostatečný a je lepší ho před dokončením předělat, než později bourat.
