Začněte u postele. Ta určuje, kudy povedou všechny ostatní linie. Postel by měla být přístupná alespoň ze dvou stran — pokud ji strkáte do rohu, připravujete se o možnost vstát, aniž byste budili druhého. Mezi postelí a zdí nechte průchod alespoň na šířku chodidla, ideálně víc. Hlava postele patří ke stěně, ne pod okno: pod oknem táhne, v zimě je zima od skla a v létě vás budí první světlo.<br>
<br>
<br>
<br>
Úložné prostory plánujte podle toho, co skutečně používáte. Hrnce a pánve patří do zásuvek pod sporák, talíře a misky blízko dřezu nebo myčky. Koření a oleje mějte po ruce u sporáku, ale ne nad ním – mastnota a teplo jim škodí. Vysoké skříňky využijte na věci, které vytáhnete jednou za čas, a na vrchní policie nedávejte nic, na co nedosáhnete. Výsuvné koše a zásuvky místo hlubokých polic ušetří spoustu času i nervů.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je pracovní trojúhelník mezi dřezem, sporákem a lednicí. Vzdálenosti mezi nimi by měly být krátké, ale ne těsné – ideálně tak, abyste mezi nimi udělali krok až dva. Dřez patří pod okno nebo k němu blízko, sporák potřebuje odsávání a dost místa na odkládání horkých hrnců. Lednice by neměla stát v rohu hned vedle zdi, protože potřebuje větrání a prostor pro otevírání dveří.<br>
<br>
<br>
<br>
Barvy a povrchy rozhodují o tom, kolik světla se odrazí do prostoru. Světlé matné stěny a stropy vrátí světlo zpět, lesklé povrchy ho pošlou dál, ale vytvoří odlesky a mohou oslnit. Na podlahu ve světlé místnosti volte středně tmavý odstín, jinak bude prostor působit vybledle. Naopak v tmavé chodbě nebo severní místnosti je světlá podlaha i stěny prakticky nutnost. Závěsy a rolety neřešte jako dekoraci, ale jako nástroj: lehká světlá tkanina rozptýlí ostré světlo, těžká látka ho pohltí. Pokud potřebujete regulovat světlo během dne, kombinujte průsvitnou roletu s možností stažení – jedna vrstva na plné zastínění, druhá na rozptyl.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomeňte na osvětlení a zásuvky. Nad pracovní deskou potřebujete světlo, které nesvítí do očí a nehází stín na ruce. Zásuvky umístěte tam, kde budete používat mixér, rychlovarnou konvici nebo nabíječku – alespoň čtyři nad deskou a dvě u linky pro velké spotřebiče. Odsavač par volte podle typu vaření; recirkulační verze se hodí tam, kde není možné vést potrubí ven. Nakonec si rozvržení vyznačte na podlaze páskou a projděte si ho. Ušetříte si tak předělávku, která bolí nejvíc.<br>
<br>
<br>
<br>
Sériový nábytek má smysl tam, kde je prostor pravidelný a potřeba krátkodobá. Pronajatý byt, studentský pokoj, první bydlení nebo místnost, kterou za dva roky předěláte. Výhodou je, že si všechno odvezete, složíte sami a při stěhování ho buď prodáte, nebo převezete jinam. Pokud potřebujete jen uzavřít stěnu knihovnou nebo naplnit rovnou zeď ve standardní místnosti, sériový kus udělá stejnou práci za zlomek úsilí.<br>
<br>
<br>
<br>
Podlaha má táhnout pohled do dálky, ne ho zastavovat. Pásy, které vedou napříč chodbou, ji opticky zkracují a rozšiřují jen zdánlivě – spíš působí neklidně. Naopak podélné linie, ať už jde o prkna, dlažbu nebo koberec s jemnou kresbou, vedou oko dopředu. Velké zrcadlo na jedné z bočních stěn udělá nejvíc práce: zdvojí šířku a přidá světlo. Dejte ho ale na stěnu, ne na konec chodby, kde by působilo jako další dveře do prázdna. Dveře do místností nechte v barvě stěn nebo je natřete stejnou barvou jako rám – každý kontrastní obdélník na stěně opticky zužuje. Pokud to jde, odstraňte prahy a nechte podlahu přejít plynule do sousední místnosti.<br>
<br>
<br>
<br>
<img src="https://i.ytimg.com/vi/rKX383X8lGU/hq720.jpg" alt="Průvodce designového experta pro osvětlení interiéru | Triky řemesla" style="max-width:410px;float:right;padding:10px 0px 10px 10px;border:0px;">Vertikála, která nese, a vertikála, která ruš<br>
<br>
<br>
<br>
Rozvržení kuchyně se nevyplatí podcenit. Špatně umístěná lednice nebo sporák dokáže otrávit každodenní vaření na roky. Než začnete vybírat skříňky a spotřebiče, změřte místnost a napište si, co v kuchyni skutečně děláte. Jinak skončíte s krásnou sestavou, která vám nebude vyhovovat.<br>
<br>
<br>
<br>
Kde se nejčastěji chybuje Největší chyba je málo pracovní plochy. Mezi dřezem a sporákem by mělo být alespoň 60 cm souvislé desky, ideálně 80 cm. Druhá častá chyba je nízká nebo příliš vysoká deska – standard 85 cm nesedí každému, proto si práci u dřezu vyzkoušejte nanečisto. Třetí chybou je zapomenutý prostor na odpadkový koš, myčku a úložné zásoby. Bez nich budete všechno nosit přes celou kuchyni.
