Typická chyba je kopírovat rozestupy z obývacího pokoje. V chodbě lidé jdou, neposedávají, takže potřebují vyšší podíl směrového světla. Další chyba je umístit svítidla jen podle toho, kde jsou ve zdi zásuvky nebo vypínače. Elektroinstalace se dá upravit, ale rozestupy se po omítnutí mění jen obtížně. Pokud chodba mění šířku nebo se stáčí, držte osu světelné linie uprostřed průchozího pruhu, ne uprostřed půdorysu. U schodišťového ramene pokračujte ve stejném rytmu i na ochozu, jinak vznikne optický zlom.<br>
<br>
<br>
<br>
Dlouhá chodba se neosvětluje jako obývací pokoj. Jde o prostor, kde člověk většinou jen prochází, a oko si všímne každé nerovnosti. Rozhodující je, jestli světlo vytváří pruhy, nebo souvislou linii. Pruhy vznikají, když svítidla umístíte příliš daleko od sebe a každé osvětluje jen své bezprostřední okolí. Plynulá linie vzniká tehdy, když se světelné kužely překrývají a chodba nemá tmavá místa. První krok tedy není výběr svítidla, ale rozměření chodby a určení, kudy povede hlavní světelná stopa.<br>
<br>
<br>
<br>
Lesklé povrchy na nábytku vypadají dobře jen do chvíle, kdy na ně dopadne boční světlo. Pak je vidět každý šmouh, zbytek vosku nebo mikroskopické škrábance. Většina lidí při úklidu sáhne po univerzálním prostředku a hadru z mikrovlákna. Výsledkem je mléčný film, který se rozprostře po celé ploše. Aby lesk vydržel, je potřeba změnit postup, ne kupovat další přípravek.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na příliš ostré světlo z jednoho bodu. Čím menší a jasnější zdroj, tím tvrdší a tmavší stín. Rozptýlené světlo z větší plochy vytváří měkký stín, který tolik nepřekáží. Pomůže světelný pás pod horní skříňkou, matná krytka nebo i jen kus bílého papíru připevněný před lampu. Nepoužívejte ale papír v blízkosti horkého zdroje, hrozí vzplanutí. Bezpečnější je kupovaný difuzér nebo látkový stínítko z nehořlavého materiálu.<br>
<br>
<br>
<br>
Když je povrch čistý a suchý, přichází na řadu přípravek. Nanášejte ho v tenké vrstvě – méně je vždy více. Silná vrstva vosku nebo oleje se nevsákne, zůstane na povrchu a pod dopadajícím světlem vytvoří mastný film. Nechte přípravek působit podle doporučení, pak přebytek setřete suchým hadrem. Pokud odlesk po setření zůstává, pravděpodobně nejde o vosk, ale o poškrábaný lak. V takovém případě pomůže jemné přeleštění, ale vždy na malém skrytém místě, abyste neprohloubili škrábance.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na typický chybný postup: lidé zvyšují citlivost, aby čidlo reagovalo na člověka, a tím si zvyšují i počet falešných sepnutí. Správně je citlivost snížit a čidlo nasměrovat tak, aby člověka vidělo celého. Další chyba je montáž příliš vysoko. Čidlo pak vidí hlavně podlahu a reaguje na každý teplotní rozdíl u země. Optimální výška je taková, aby paprsek procházel místem, kudy lidé skutečně chodí, a ne nad ním.<br>
<br>
<br>
<br>
Před spaním je vhodné světlo používat jen na krátkou dobu a s postupným stmíváním. Rituál, při kterém se světlo během uspávání snižuje, pomáhá tělu připravit se na spánek. Pokud dítě usíná se světlem, zkuste ho po usnutí zhasnout nebo nechat jen minimální orientační svit. Když se v noci probudí a světlo nesvítí, obnovte ho jen na nezbytně nutnou dobu a poté znovu zhasněte. Tím se udrží přirozený spánkový režim a noční světlo zůstane pomocníkem, ne překážkou.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejdřív hadr, pak přípravek Základem je suchý, čistý hadr z mikrovlákna s krátkým vlasem. Dlouhovlasé utěrky na lesklý povrch nepatří, protože uvolňují vlákna a ta se v odlesku doslova zrcadlí. Desku nejdřív otřete nasucho, pak teprve zvažte vlhký režim. Pokud používáte vodu, musí být měkká – tvrdá voda zanechává minerální mapy, které se pod světlem jeví jako mléčné šmouhy. Po vlhkém otření vždy dosušte druhým suchým hadrem, ne krouživými pohyby, ale rovnými tahy po směru vláken.<br>
<br>
<br>
<br>
Před finálním hodnocením vždy pozorujte desku ve stejném světle, v jakém ji uvidí návštěva. Ranní ostré světlo z okna odhalí každou chybu, zatímco tlumené večerní osvětlení je shovívavé. Odlesk se nejsnáze tlumí prevencí: pravidelným suchým stíráním, správným hadrem a tenkou vrstvou přípravku. Kdo přidává vrstvy, aby zakryl staré chyby, nakonec skončí s lepkavým povrchem, který přitahuje prach a odlesk jen zvýrazní.<br>
<br>
<br>
<br>
Pro rovnoměrný krok je vhodné zvolit svítidla se širokým vyzařovacím úhlem a nižším výkonem, než jedno silné uprostřed. Kombinace více slabších zdrojů lépe vyhladí přechody. Stmívatelný zdroj se hodí, protože večer stačí nižší hladina a chodba nepůsobí jako nemocniční koridor. Barvu světla držte jednotnou v celé délce; míchání teplých a studených odstínů v jedné linii vypadá jako chyba, i když každé svítidlo je kvalitní. Pokud chodba nemá denní světlo, přidejte nenápadné osvětlení u podlahy, které kopíruje stejný rytmus jako stropní řada.
