Do vlhké zóny patří především celá plocha, na kterou dopadá proud vody ze sprchy, včetně prostoru za hlavicí a pod ní. Počítejte s průměrem tryskající vody, ne jen s půdorysem vaničky. Dále sem spadá podlaha v okolí sprchového koutu minimálně do vzdálenosti, kam dosáhne odstřik, obvykle jeden metr na všechny strany. Právě tady vzniká nejčastější chyba: hydroizolace se udělá jen pod vaničkou a okolní dlažba se položí přímo na potěr.<br>
<br>
<br>
<br>
Kdy zhasnout a kdy raději <br>
<br>
<br>
<br>
Počet svítidel spočítejte tak, že od celkové délky odečtete dvakrát okrajovou vzdálenost a zbytek vydělíte rozestupem. Výsledek zaokrouhlete nahoru, ne dolů. Chodba dlouhá šest metrů si tak vyžádá čtyři svítidla. Pět jich bude hustších, ale i to je lepší než tři, mezi kterými vzniknou stíny. Svítidla zapojte do jedné skupiny, aby se rozsvěcela společně. Střídavé zapínání po sekcích působí neuspořádaně a rovnoměrný dojem zničí.<br>
<br>
<br>
<br>
Centrální ovládání všech světel z jednoho panelu vypadá elegantně, ale v praxi narazí na dva problémy. První je, že k panelu musíte dojít, takže po tmě hledáte cestu k zařízení, které vám má rozsvítit cestu. Druhý je, že při výpadku nebo poruše ovladače zůstanete bez světla v celém domě. Proto se vyplácí kombinace: místní vypínače u dveří pro základní světlo v místnosti plus jedno společné místo, odkud lze vypnout vše naráz při odchodu. Místní ovladač řeší každodenní pohyb, centrální tlačítko řeší odchod z domu.<br>
<br>
<br>
<br>
Pozor na dvě časté chyby. První je míchání zdrojů s různou teplotou v jednom svítidle — třeba dvě žárovky v jedné lampě s rameny. Vznikne barevný přechod, který se nedá sladit ničím jiným než výměnou. Druhá chyba je ignorování podání barev (CRI). Dva zdroje se stejnými kelviny mohou vypadat jinak, pokud jeden věrně podává barvy a druhý je posouvá dozelena. U bílých stěn a textilu se to projeví okamžitě. Vybírejte zdroje s co nejvyšším podáním barev, ideálně nad 90.<br>
<br>
<br>
<br>
Základní pravidlo zní: světlo musí dopadat na pracovní desku, ne na zeď za ní. Nejčastější chyba je jediné stropní svítidlo uprostřed místnosti. To osvětlí podlahu a prostor mezi linkami, ale přímo na prkénko dopadá jen zlomek světla. Řešení není složité. Stačí doplnit světelný zdroj pod horní skříňky tak, aby paprsek směřoval na zadní část desky a odtud se odrážel dopředu. Prkénko pak není ve stínu vlastních rukou.<br>
<br>
<br>
<br>
Prvním krokem je rozhodnout, zda chcete světlo směřovat dolů, nebo na stěny. Bodová svítidla v jedné linii uprostřed stropu fungují jen v úzkých chodbách do šířky zhruba jednoho metru. Jakmile je chodba širší, přidejte druhou řadu nebo zvolte svítidla s širokým vyzařovacím úhlem. Užitečný trik: postavte se na začátek chodby a podívejte se na protější stěnu. Pokud vidíte na zemi dva oddělené světelné kruhy, je rozestup příliš velký.<br>
<br>
<br>
<br>
<span style="font-weight: 600;">Rozestup se počítá,</span> neodhaduje Vzdálenost mezi svítidly se odvozuje od výšky stropu. Orientačně platí, že rozestup má být menší než vzdálenost svítidla od podlahy. Pro strop vysoký 2,6 metru to znamená rozestup kolem 1,8 až 2 metry. První a poslední svítidlo umístěte blíž ke koncům chodby, zhruba do poloviny tohoto rozestupu od stěny. Tím se odstraní tmavé rohy u dveří, kam světlo z prostředku nikdy nedosáhne.<br>
<br>
<br>
<br>
Před instalací natáhněte na strop provázek nebo křídovou šňůru a vyznačte osu. Zkontrolujte, zda v této linii nevedou kabely nebo nosné prvky. Do sádrokartonu použijte kotevní prvky určené přímo pro desky, ne běžné hmoždinky do zdiva. Rovnoměrné světlo v dlouhé chodbě nevzniká výkonem, ale pravidelností: stejný typ svítidla, stejný rozestup, stejná výška. Když tato tři pravidla dodržíte, chodba přestane být tunelem a stane se plynulým prostorem.<br>
<br>
<br>
<br>
<strong>Typické chyby: příliš</strong> velký rozestup kvůli snaze ušetřit na počtu svítidel, umístění jediného zdroje doprostřed a podcenění barvy světla. V chodbě bez denního světla volte neutrální bílou, ne teplou žlutou, která prostor opticky zkracuje. Pokud má chodba i odbočky nebo výklenky, doplňte je vlastním malým svítidlem; hlavní řada je nemusí dostatečně pokrýt. Všechna svítidla držte ve stejné výšce a stejné ose, jinak pás světla ztratí pravidelnost.<br>
<br>
<br>
<br>
Dlouhá chodba se nedá osvětlit jedním lustrem ve středu stropu. Vzniknou dvě tmavé zóny u dveří a uprostřed ostrý kužel světla, který při chůzi oslňuje. Řešením je řada menších svítidel s rovnoměrným odstupem, která vytvoří souvislý pás světla po celé délce. Než začnete vrtat, změřte délku chodby a šířku. Z těchto dvou čísel vychází všechno ostatní.
