U fotografování a natáčení platí, že odlesk lze potlačit polarizačním filtrem na objektivu. Filtr se otáčí, dokud odlesk nezmizí. Nefunguje to ale univerzálně – u některých úhlů a materiálů odlesk zůstane. Další možností je změnit úhel záběru, ne jen světlo. Stačí fotografovat z výšky nebo z boku, ne přímo proti desce. Častá chyba je fotit kolmo na desku, kdy se odlesk zdroje objeví přesně uprostřed záběru.<br>
<br>
<br>
<br>
Většina lidí řeší barvu oblečení až před zrcadlem v obchodě, ale rozhodující je něco jiného: jaké světlo na látku dopadá. Šatna s jediným zdrojem uprostřed stropu, studenou zářivkou nebo naopak teplým žlutým světlem dokáže z modrého svetru udělat šedý a z černých kalhot tmavě fialové. Nejde o estetický detail, ale o fyziologický fakt. Oko porovnává barvu látky s okolním osvětlením a mozek výsledek neustále přepočítává. Pokud je okolí příliš barevné nebo příliš jednostranné, přepočet selže a vy koupíte něco, co doma vypadá úplně jinak.<br>
<br>
<br>
<br>
U digestoře dejte pozor, aby pásek nezasahoval do sací zóny. Pokud ho dáte příliš blízko, bude se na něm usazovat tuk a snížíte účinnost odsávání. Stejně tak nepoužívejte pásek v místech, kde se dotýká horkých částí trouby nebo varné desky. Teplo ho zdeformuje a může uvolnit lepidlo. Pokud si nejste jistí, zkuste pásek nejdřív přiložit nasucho a sledovat, jestli překáží při otevírání skříněk.<br>
<br>
<br>
<br>
Základem je rozhodnout, zda chcete světlo směřovat dolů, nebo nahoru. Bodová svítidla zapuštěná do stropu vytvářejí ostré kužely a mezi nimi vznikají tmavá pole. Čím výše jsou umístěná, tím širší kužel mají, ale zároveň tím víc světla padá na stěny místo na podlahu. Pokud strop není dost vysoký, dejte přednost svítidlům s širším vyzařovacím úhlem a nižším výkonem. Naopak bodová svítidla s úzkým kuželem se hodí jen tam, kde chcete zdůraznit konkrétní předmět.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejprve zkontrolujte, zda je pracovní deska vůbec osvětlená rovnoměrně. Položte na ni bílý list papíru a prohlédněte si, kde se tvoří tmavé skvrny a kde naopak světlo oslňuje. Oslňující zdroj v zorném poli je stejně škodlivý jako tma – oko se snaží vyrovnat kontrast a detail v tmavé části úplně zmizí. Pomůže přesunout lampu výš nebo použít stínítko, které rozptýlí paprsek do šířky.<br>
<br>
<br>
<br>
Nezapomínejte na barvu světla. V jedné chodbě nemíchejte teplé a studené odstíny, i když mají stejný výkon. Vznikne nerovnoměrný dojem už při pohledu na strop. Zvolte jednu teplotu v rozmezí, které odpovídá dennímu použití, a tu držte u všech svítidel. Stejně důležitý je index podání barev, jinak budou dřevěné prvky a textilie vypadat vybledle. Před nákupem si spočítejte celkový světelný tok na metr čtvereční, ne počet svítidel. Dvě silná svítidla často udělají lepší práci než šest slabých.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr: pásek pod horními skříňkami není univerzální řešení. Někde pomůže zakrýt nedokonalost, jinde vytvoří problém, který budete řešit opakovaně. Rozhodujte se podle tvaru spáry, vzdálenosti od varné zóny a toho, jak často budete povrch čistit. Když si nejste jistí, raději spáru vyřešte tmelem a pásek vynechejte.<br>
<br>
<br>
<br>
Rozestupy, které drží krok Pro rovnoměrný krok platí jednoduché pravidlo: vzdálenost mezi svítidly nemá přesáhnout dvojnásobek vzdálenosti svítidla od stěny nebo od podlahy. Prakticky to znamená, že u chodby široké metr a půl stačí dvě řady po dvou až třech svítidlech, ne čtyři řady po pěti. První a poslední svítidlo umístěte zhruba ve stejné vzdálenosti od čelní stěny, v jaké jsou od sebe svítidla navzájem. Tím se rozptyl světla na koncích chodby vyrovná a nebudou vznikat přeexponované rohy.<br>
<br>
<br>
<br>
Na závěr si udělejte zkoušku nasucho. Svítidla zavěste nebo položte na provizorní lištu a večer si chodbu projděte. Sledujte, kde vám padá stín pod nohy a kde se odráží světlo od podlahy do očí. Teprve pak vrtejte do stropu. Vyhnete se tak typickému výsledku, kdy je chodba přes den v pořádku, ale po setmění připomíná přehlídkové molo.<br>
<br>
<br>
<br>
Častou chybou je dávat všechna svítidla na jeden okruh bez možnosti regulace. Dlouhá chodba potřebuje alespoň dvě zóny: jednu pro průchod a druhou pro orientaci v noci. Noční režim se řeší slabším svítidlem u dveří nebo pohybovým čidlem, které rozsvítí jen část chodby. Pokud máte jen jeden vypínač, zvažte stmívač. Plynulá regulace odstraní tvrdý přechod mezi rozsvíceným a tmavým prostorem a chodba přestane působit jako tunel.<br>
<br>
<br>
<br>
Nejčastější chyba je lepení pásku na silikon, který ještě nevytvrdl. Silikon se pod páskem vytlačí, pásek odstoupí a vznikne škvíra, do které teče voda. Další chyba je řezání pásku na přesnou délku bez rezervy. Pásek se teplem roztahuje, a pokud ho dáte na těsno mezi dvě skříně, začne se vlnit. Nechte na každé straně malou vůli a konce zajistěte tak, aby se daly sundat, když budete potřebovat přístup ke spáře.
