Když je potřeba sáhnout hloubě<br>
<br>
<br>
<br>
Kde vzniká zvuk, který nikdo neček<br>
<br>
<br>
<br>
Úložný prostor v pohovce je praktický, ale také velmi snadno zachytí vlhkost. Vzduch se tam málo hýbe, dno bývá blízko podlahy nebo zdi a cokoli, co do prostoru uložíte, může vlhkost dál zadržovat. Plíseň se pak objeví nejen na textilu, ale i na dřevěných deskách a na předmětech, které jste tam odložili. Rozhodující není jen to, co do prostoru dáte, ale hlavně jak zajistíte, aby odtud vlhkost mohla odejít.<br>
<br>
<br>
<br>
Zatímco prádlo putuje do pračky, věnujte se matraci. Vysajte ji, nejlépe s nástavcem na čalounění, a to i po okrajích a ve švech. Pokud je matrace oboustranná, otočte ji a nechte druhý den provětrat. Na skvrny použijte jedlou sodu – nasypete, necháte působit několik hodin, pak vysajete. Běžná chyba je matraci hned stříkat vodou a čistit mokrou cestou; vlhká matrace uvnitř plesniví i při sebelepším vysušení.<br>
<br>
<br>
<br>
Jako minimum si nechte 60 cm volné podlahy pro průchod. To je šířka, kterou se pohodlně projde dospělý člověk i s rukama plnýma věcí. Pokud je pohovka umístěná tak, že se kolem lůžka chodí z obou stran, stačí na jedné straně nechat 45 cm, ale jen když tam nikdo nesedí zády. Pod 40 cm už se průchod mění v překážkovou dráhu a lidé začnou místo obcházení přelézat přes lůžko. To je první známka, že odkládací plocha dostala víc místa, než si zaslouží.<br>
<br>
<br>
<br>
Největší problém je vlhkost. Pod postelí se drží chladnější vzduch a pokud je místnost špatně větraná, povlečení navlhá. Následně začne zapáchat, objeví se plíseň a látka ztratí pevnost. Stejně špatně působí i přílišné teplo. Když je úložný prostor blízko radiátoru nebo trubek s teplou vodou, guma v prostěradlech a pruženkách tvrdne a láme se. Pamatujte, že pryžové prvky stárnou rychleji než bavlna.
